Povinnost uchovávat záznamy o telefonování a e-mailech zřejmě mnoho firem nedodržuje
Orwellovský svět státního dohledu není levný. Již více než čtyři roky platí pro firmy provozující takzvané služby elektronických komunikací povinnost uchovávat podrobné údaje o všech telefonátech, e-mailech a jiné komunikaci. Tato povinnost pro Česko vyplývá z požadavků Evropské unie. Zaznamenávají se informace o každém telefonickém spojení, textové zprávě či odeslaném e-mailu. Stát si proto může snadno dohledat, kdo, kdy a komu telefonoval, kde se nacházel, komu posílá e-maily a textové zprávy anebo s kým chatuje na ICQ nebo Skypu. Protože to pro mobilní operátory, poskytovatele internetu a další firmy podnikající v oboru představuje náklady navíc, jsou jim tyto peníze hrazeny ze státní pokladny.
Miliony ročně
„Od ledna do října letošního roku proplatila policie poskytovatelům služeb elektronických komunikací faktury za více než 122,8 milionu korun za uchovávání provozních a lokalizačních údajů a zřizování rozhraní pro připojení odposlouchávacího zařízení,“ uvedla podplukovnice Pavla Kopecká z Kanceláře náměstka policejního prezidenta pro službu kriminální policie a vyšetřování. Zhruba pětina této částky připadá na uchovávání provozních a lokalizačních údajů. Za deset měsíců to činí zhruba 25 milionů korun.
Vedle již zmíněných nákladů však existují i jiné. Dalších 32 milionů korun zaplatila policie za vyžádání konkrétních údajů od operátorů, protože musela uhradit náklady na jejich vyhledání a poskytnutí. „Povinné osoby jsou oprávněny čerpat úhradu nákladů měsíčně. A náklady za uchovávání údajů fakturují Ministerstvu vnitra České republiky. Fakturaci nákladů za poskytnutí údajů směřují operátoři přímo na pracoviště orgánu, který o poskytnutí údajů požádal. Operátoři přitom mají nárok na pokrytí pouze nákladů, jež účtovali a vynaložili ,efektivně‘,“ říká advokát a odborník na problematiku telekomunikací a informačních technologií (IT) Tomáš Nielsen z advokátní kanceláře ROWAN LEGAL. Nejvyšší podíl z této částky získávají velké telekomunikační firmy. Ty také zaznamenávají nejvyšší počet údajů a směřuje k nim většina policejních dotazů. „Úhradu za náklady čerpáme. Řádově jde o jednotky milionů korun ročně,“ sdělila mluvčí společnosti T-mobile Martina Kemrová.
Dodržování povinností
Seznam firem, které jsou dle zákona o elektronických komunikacích povinné uchovávat takzvané provozní a lokalizační údaje, je obsáhlý. V databázi vedené Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ) je více než dva tisíce subjektů. Patří do ní totiž každý poskytovatel služby, která spočívá v přenosu informací a jež je poskytována veřejně –z jejího využívání tedy nikdo není předem vyloučen. Zhruba 1500 firem z databáze je dle ČTÚ v oboru skutečně aktivních. Všechny společnosti v seznamu sice mají ze zákona stejnou povinnost údaje uchovávat, ale ve skutečnosti to zřejmě činí pouze největší provozovatelé služeb.
„Provozní a lokalizační údaje uchováváme po dobu šesti měsíců. Úhradu nákladů určuje prováděcí předpis a jejich uchovávání pravidelně kontroluje především Úřad pro ochranu osobních údajů,“ uvedl na dotaz týdeníku EURO mluvčí Telefóniky O2 Martin Žabka. Totéž řekli i představitelé dalších velkých společností, jako jsou T-Mobile nebo Vodafone. Malé firmy však nikdo nekontroluje.
Kontrola jen velkých
Odlišnost velkých a malých firem nespočívá pouze v tom, že mobilní operátoři na rozdíl od drobných provozovatelů počítačových sítí mají na uchovávání údajů lidi a finanční prostředky. Ve skutečnosti je totiž na ně vyvíjen i mnohem vyšší tlak, protože policie vyžaduje údaje pouze od nich. K deseti největším provozovatelům elektronických komunikací, jako jsou Telefónica O2, T-Mobile, GTS Novera nebo Radiokomunikace, totiž dle informací z ČTÚ směřuje asi 99,5 procenta všech dotazů od oprávněných orgánů. Dle toho vypadají i kontroly. Ty se v praxi provádějí pouze u největších společností na trhu.
Odbor krizového řízení Českého telekomunikačního úřadu vykonal kontrolu plnění uvedené povinnosti u devíti povinných dominantních subjektů. „Tyto kontroly jsou prováděny průběžně,“ uvedla Mária Martinovská, zástupkyně ředitele odboru státní kontroly elektronických komunikací ČTÚ. Velcí operátoři dle ní povinnosti dodržují. „V této věci nebyla uložena žádná pokuta. V rámci Protokolu o kontrolních zjištěních však bylo několika podnikatelům uloženo přepracovat nebo doplnit svůj technicko-organizační předpis zpracovaný dle zákona o elektronických komunikacích a tyto změny prakticky uskutečnit,“ dodala Martinovská.
Více než sto tisíc žádostí
U většiny ze dvou tisíc podnikatelů v oblasti elektronických komunikací státní kontrola plnění povinnosti vypadá tak, že firmy jednou ročně, vždy ke konci roku, vyplní elektronický formulář. A do něj uvedou, kolikrát po nich oprávněné orgány žádaly jednotlivé informace. „U většiny společností v seznamu – s výjimkou deseti největších – je uvedena nula,“ sdělil jeden z vysoce postavených úředníků Českého telekomunikačního úřadu. Tuto povinnost tedy mohou vnímat spíše jako formalitu.
Vedle počtu dotazů se sleduje i doba vyřízení jednotlivých žádostí. Tyto statistiky se jednou za rok zkompletují a odešlou do Bruselu na příslušný odbor Evropské komise, který dělá souhrn za celou EU. „Za období od ledna do října si policie vyžádala provozní a lokalizační údaje ve 121 839 případech. O žádostech jiných oprávněných orgánů nemáme informace,“ řekla Pavla Kopecká z Policie ČR. Dle zástupce jedné z malých telekomunikačních firem společnosti spoléhají na to, že po nich státní orgány nebudou nic chtít, a proto se povinnosti raději vyhnou. Znamená to pro ně totiž práci navíc a nemalé náklady. Ty sice dostanou od státu zpátky, ale s určitým zpožděním, což může pro ně znamenat negativní zásah do peněžních toků. „Vyhláška ukládá povinnosti, které se však nedodržují, což nikdo nekontroluje ani nesankcionuje. Pravděpodobně proto, že by to znamenalo náklady pro státní rozpočet ve formě náhrad za zavedení uchovávacích systémů. A tyto peníze ve státní pokladně nejsou,“ říká další z pražských právníků, kteří se zabývají oblastí telekomunikací a IT.
E-maily, SMS i volání
Povinnost zaznamenávat a uchovávat provozní a lokalizační údaje mají telekomunikační operátoři již od roku 2005. Doba ukládání údajů je nejméně šest, nejdéle však dvanáct měsíců. Potom se musejí zaznamenané informace zničit. O každém telefonickém hovoru se zaznamenává, z jakého čísla a telefonního přístroje se volalo, komu, odkdy dokdy se hovor odehrával, a u mobilních hovorů navíc, kde se volající nacházel. Není však možné zaznamenávat obsah hovoru, protože je předmětem telekomunikačního tajemství – obdobně jako jsou dopisy předmětem listovního tajemství. Stejně jako uskutečněné hovory se ukládají i informace o takzvaném prozvánění, kdy volaný nereagoval. Tato pravidla platí i pro odesílání krátkých textových zpráv či komunikaci prostřednictvím internetových klientů, jako jsou ICQ nebo Skype. U e-mailové korespondence se zaznamenávají adresy elektronické pošty nebo IP adresy počítačů.
BOX:
Nařízení dle zákona
Povinnost uchovávat provozní a lokalizační údaje ukládá ustanovení § 97 odstavce 3 zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích. Musí ji plnit právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací. Rozsah provozních a lokalizačních údajů uchovávaných dle zákona stanoví prováděcí právní předpis, kterým je vyhláška č. 485/2005 Sb.
Seznam podnikatelů zajišťujících veřejnou komunikační síť nebo poskytujících veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je zveřejněn na stránkách Českého telekomunikačního úřadu.
