Tisíce střelců ročně si touží zastřelit vlastního lva, leoparda nebo slona, aby měli trofej do své sbírky. Co je láká na nebezpečném dobrodružství, které je sporné ohledně budoucnosti ohrožených druhů? Ukázka síly, ekonomické i fyzické. Každopádně v tomto africkém byznysu se ročně protočí 200 milionů dolarů. Což je v přepočtu 4,7 miliardy korun.
Obrovské zvíře stálo jako socha a vypadalo jako kdysi. Monstrum přežívající z minulosti věků, ještě předtím, než člověk začal používat chytře mozek a ruce, aby je ovládal. Tak popisoval v roce 1910 setkání s nosorožci vášnivý lovec Theodore Roosevelt, bývalý prezident Spojených států. Následně zvíře zastřelil a tradičně se s úlovkem vyfotil.
Podobné dobrodružství stále láká tisícovky lovců z celého světa, kteří neváhají zaplatit za možnost zastřelit si „svého“ lva, levharta nebo slona, i když se jedná o ohrožené druhy. Ročně lidé zaplatí za tuto adrenalinovou kratochvíli 200 milionů dolarů, odhadl v roce 2015 deník New York Times. Do Spojených států se ročně přiveze 400 trofejí lvů.
Umačkán slonem
Rizika nejsou nezanedbatelná ani pro střelce. V květnu byl v Zimbabwe umačkán k smrti lovec slonem, když jej postřelil jeden z jeho loveckých kolegů. V minulosti lovy znamenaly demonstraci královské síly a majestátu, uvedla Linda Kalofová, profesorka sociologie z Michigan State University.
Vzpomeňme i na arcivévodu Františka Ferdinanda d´Este, chodby zámku na Konopišti jsou plné loveckých trofejí z celého světa a počítají se na sta tisíce (udává se číslo 272 511). Také dnes je riziko spojené s lovem zvířat v Africe spojeno s demonstrací moci, dodala Kalofová.
Lev za milion korun
Lovci jsou ochotni za možnost střelby na majestátní zvířata, která většina lidí zná pouze ze ZOO nebo cirkusů, zaplatit neuvěřitelné ceny. Americký dentista Walter Palmer v roce 2015 skolil třináctiletého lva Cecila v Zimbabwe a zaplatil za tuto možnost 54 tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Peníze většinou inkasují agentury napojené přímo na místní vlády.
Chris Darimont, profesor biologie na University of Victoria v Britské Columbii, zkoumal chování lovců z hlediska evoluční antropologie, aby zjistil, proč lidé loví pro rekreační účely, tedy výhradně pro zábavu. Muži tím vysílají signály o své mužnosti a zdatnosti. Včetně toho, že si mohou dovolit náklady s tímto koníčkem spojené. Pak samozřejmě s fotografiemi mrtvého zvířete zaplaví sociální sítě.
Jedním z argumentů těchto lidí je to, že peníze zaplacené za povolení odstřelu vzácného kusu se použijí na jejich ochranu. Tisíce dolarů mohou pomoci i vládám v boji s místními pytláky, uvedla organizace World Wide Fund for Nature (WWF).
Lov dává práci místním
Na svých stránkách napsala, že to je možné jen pro omezené množství zvířat v předem určených lokalitách. Tento byznys dává také práci místním lidem, míní americký „profilovec“ Nathan Askew. Má agenturu, jež odstřel v Tanzanii, Botswaně a Jihoafrické republice zájemcům zprostředkuje. Totéž si myslí i lovecká organizace Safari Club International (SCI).
V Namibii kupříkladu žije posledních pět tisíc nosorožců černých ve volné přírodě. Vláda umožňuje si zaplatit povolenku k odstřelu pěti starších samců ročně, aby se chov omladil, vysvětlila pozitivní efekty regulovaného lovu SCI.
Podle ochránců přírody ale tyto organizace svůj příspěvek ochrany přírody v Africe přeceňují. V některých zemích nedochází k úplně transparentnímu lovu. Kdo zaplatí dostatek peněz, ke svému zvířeti se dostane na dostřel. A kde skončí peníze, není vždy jasné.
Kde končí peníze?
Že peníze amerických občanů často nedoputují k projektům na ochranu přírody, konstatoval loni výbor na ochranu přírodních zdrojů dolní komory amerického Kongresu. Jedná se hlavně o země Zimbabwe, Tanzanii, JAR a Namibii.
Jeff Flocken, ředitel International Fund for Animal Welfare, naopak tvrdí, že trofejní lov ohrožuje stavy lvů v africké přírodě. Často jsou totiž zastřeleni mladí a zdraví lvi. Tím se genofond populace snižuje.
Rekreační lov obecně podkopává snahy o záchranu ohrožených druhů v Africe. „Proč by měl někdo utrácet peníze, aby chránil zvířata, když si mohu bohatí Američané dovolit zaplatit, aby je mohli zabít?“ vznesl před několika lety řečnickou otázku v časopise National Geographic.
Dále čtěte:
