Velký český kočkopes

Vláda uvěřila, že strategický investor zaplatí za firmu více

Kabinet Stanislava Grosse minulou středu rozhodl, že pokud se nepodaří do konce března 2005 podepsat smlouvu o prodeji 51 procent Českého Telecomu s některým strategickým investorem, bude se snažit tento podíl prodat na kapitálovém trhu.
Tento verdikt byl velmi překvapivý. Ještě před dvěma týdny prodej na burze podporovalo jedenáct členů vlády (včetně premiéra) z osmnácti, minulý týden pro tuto variantu bylo jen pět ministrů a Gross mezi nimi už nebyl. Změna v postoji vlády nastala poté, co pár dní před klíčovým zasedáním kabinetu sílily informace o zájmu Swisscomu, dánské TDC a France Télécom. Nerozhodnutí ministři včetně Grosse, který po prohraných volbách nevyhraněností přímo překypuje, se přiklonili k pokusu prodat Český Telecom strategickým investorům, protože si myslí, že oni zaplatí za majoritu vysoký příplatek. Neslyšeli na argument mnoha odborníků, že o prémii za majoritu v Českém Telecomu lze s úspěchem pochybovat. Vznikla docela absurdní situace, protože den poté, co česká vláda rozhodla o hledání nějakého strategického partnera, o pár stovek kilometrů jižněji rakouská vláda prodala na burze sedmnáct procent Telekomu Austria s prémií 1,8 procenta vůči středeční zavírací ceně na burze. Rakouská vláda tak rychle a elegantně utržila 1,2 miliardy eur. „Rozhodnutí vlády nakonec nebylo ekonomické, ale politické. Ministři se báli, že kdyby zvedli ruku pro prodej na kapitálovém trhu a ten se úspěšně uskutečnil, bude stejně poradce premiéra Jan Mládek, ministr Vladimír Mlynář a přímý prodej preferující lobbisté tvrdit, že šlo utržit více,“ komentoval situaci ve vládě zdroj jí blízký.

Nepřesvědčivý Sobotka.

Ministr financí byl rozhodnutím kabinetu zjevně zklamaný. „Navrhoval jsem vládě rovnou přistoupit k prodeji přes kapitálový trh. Tento názor se při hlasování ukázal jako menšinový, nepodporoval jsem vítěznou variantu, která znamená poměrně velký tlak na potenciální uchazeče,“ prohlásil Sobotka. Vládní zdroje týdeníku EURO však tvrdí, že Sobotka nedokázal svoje argumenty pro prodej na kapitálovém trhu přesvědčivě obhájit. Privatizaci trhem nakonec nepodpořil ani místopředseda vlády Martin Jahn. Jahn na zasedání vlády navrhoval, aby strategickým investorům stát poskytl kratší dobu než do konce března, ale někteří ministři se mu vysmáli. Přitom Jahn není z těch členů vlády, jejichž názory většinou vyvolávají úsměv. Jde totiž hlavně o to, kdy peníze přijdou. Kdyby stát podepsal s nějakým strategickým investorem smlouvu poslední březnový den, je velmi pravděpodobné, že takzvaný closing (uzavření transakce) potrvá déle než do konce roku a oněch 60 miliard za Český Telecom, se kterými vláda počítá v roce 2005, přijde až o rok později. Zářným příkladem je Unipetrol, u něhož closing už trvá půl roku a není jistota, že vláda peníze dostane ještě letos.

Česká cesta podruhé.

Přesně deset let od ukončení první neslavné české cesty privatizace - kuponové metody - se zrodil další velký transakční kočkopes Made in Czech. Šéf pražské burzy Petr Koblic byl rozhodnutím vlády zklamán. Tvrdí, že žádní investoři z oboru nemají o celý Český Telecom zájem, že za jejich jmény jsou jen schováni skuteční zájemci - finanční investoři. „Očekávám, že do roka od případné koupě Český Telecom žádného investora z oboru mít nebude, ten si ponechá v nejlepším případě celý Eurotel a pevné sítě předá k rozporcování a rozprodeji finančním členům konsorcia,“ řekl týdeníku EURO Koblic. Šéf burzy v rozhovoru s týdeníkem EURO zdůraznil, že privatizace přes kapitálové trhy je nejtransparentnější a nerychlejší metodou, jaká se dá udělat, a poskytuje nulovou možnost pro jakékoliv poradce, lobbisty a obíhače kontaktů. „Aktivita různých lidí, kteří dnes začínají chodit po Praze a pracují pro jisté investory, už je zcela jasně zřejmá,“ tvrdí Koblic. Na mysli měl možná i Bessela Koka, bývalého představitele konsorcia TelSource v představenstvu ČTc. Kok se v stal reprezentantem fondu Cerberus, který již deklaroval svůj zájem o firmu. Ze strategických zájemců jsou zatím známí dva: Swisscom a TDC. Ministr informatiky Vladimír Mlynář den po zasedání vlády přidal dalšího - hovořil o zájmu firmy France Télécom. Seznam ale nemusí být zdaleka konečný. Již v minulosti projevoval zájem o Eurotel Vodafone. Logický by byl i zájem Deutsche Telekomu, který vlastní 49 procent Slovenských Telekomunikácií a z akvizice ČTc by mohl získat zajímavé synergie.

Favorizovaní Švýcaři.

Za nejvážnějšího favorita se považuje Swisscom. Vládě se tento investor líbí především proto, že působí na trhu pevných i mobilních sítí, a v jeho případě tedy nehrozí rozdělení firmy. Navíc z dob účasti na konsorciu TelSource firmu dobře znají, a jsou proto schopní provést rychle její due diligence. Swisscom již najal investiční banku J. P. Morgan jako svého poradce pro transakci, jeho zájmu o ČTc ale může nakonec zamezit politika. Švýcarská konfederace totiž drží v tamním operátorovi 62,7 procenta. Financial Times uvádí, že na zájem Swisscomu o Český Telecom se ve Švýcarsku nahlíží se skepsí, a to vzhledem k nepřesvědčivým výsledkům dosavadních akvizicí. Švýcarský ministr financí Hans-Rudolf Merz projevil svou nechuť k jakýmkoli společným podnikům, které by ohrozily ziskovost švýcarského operátora.