Slováci se na jeden den ocitli v centru politické mapy světa a nehodlají tuto šanci promarnit. VBratislavě se sešli prezidenti dvou velmocí - George Bush a Vladimir Putin. Zatímco v mnoha zemích Evropy vypukly demonstrace, jakmile Bush sedl do letadla a vydal se přes oceán, v Bratislavě vypadalo shromáždění lidu jinak.
Slováci se na jeden den ocitli v centru politické mapy světa a nehodlají tuto šanci promarnit.
VBratislavě se sešli prezidenti dvou velmocí - George Bush a Vladimir Putin. Zatímco v mnoha zemích Evropy vypukly demonstrace, jakmile Bush sedl do letadla a vydal se přes oceán, v Bratislavě vypadalo shromáždění lidu jinak. Transparenty Stop Bush! se objevovaly jen zřídka a nebyla to jen zásluha přísné ostrahy. Slováci jsou spojencem USA a mnozí z nich v Americe stále vidí bohatou a svobodnou zemi - stejně jako jejich pradědové, kteří utíkali přes oceán za lepším osudem. Bush nezůstal Slovákům nic dlužen. Pochválil je za svržení komunismu i za cestu, kterou urazili od roku 1989. Stejně tak pochválil i slovenské reformy, o kterých česká politická reprezentace zatím jen mluví, někdy raději spíše mlčí.
Slováci se na jeden den ocitli v centru politické mapy světa a nehodlají tuto šanci promarnit. Snad jim přinese nové turisty, obchodníky a investory. Spolu s Poláky zatlačili tvrdě na pilu také v otázce víz do USA. Pomohli by tak nejen svým turistům, ale i studentům a podnikatelům. I občanům, kteří ve Spojených státech hledají dobře placenou práci, ať už legálně, nebo načerno. Můžeme doufat, že z jednání v Bratislavě budeme mít nějaký profit i my. Nejeden Američan při hledání Slovenska na mapě Evropy zavítá prstem i do České republiky a možná k nám jednoho dne přijede jako turista či podnikatel.
Význam schůzky však přesahuje hranice našeho regionu. USA a Rusko podepsaly smlouvu o nešíření přenosných protiletadlových raket. Tyto systémy vypadají jako trochu komplikovanější pancéřová pěst a unese je na rameni jeden muž. Přitom jsou schopny sestřelit i velké dopravní letadlo. Když před léty Američané dodali své systémy Stinger afghánským mudžáhidům, způsobili zpočátku mezi sovětským letectvem úplnou pohromu. Dnes létají nad Afghánistánem naopak Američané, a stejně jako nad Irákem se zde mohou zase oni přesvědčit, jak takové rakety odpalované z kdejaké díry umějí znepříjemnit život. Bezpečnost civilního letectví tak nemusí být jediným důvodem, proč se obě země dohodly na nešíření přenosných protiletadlových systémů. Pokud budou USA v blízké době provádět další Další preventivní zásahy ve světě přitom nelze vyloučit. George Bush při návštěvě Evropy opět připomenul nutnost šíření svobody ve světě. S Putinem se shodli, že nesmějí dovolit, aby Severní Korea a Írán získaly jaderné zbraně. Prý se dohodli i na tom, jakými prostředky toho dosáhnout. Jaké to budou, však nevíme. Stejně tak nevíme, co všechno získali touto schůzkou Rusové. Možná se jednalo také o rozšíření NATO směrem dál na východ a bylo třeba nějak uklidnit ruského medvěda. Co mu G. Bush nabídl? Víme jen, že podpoří co nejrychlejší vstup Ruska do světové obchodní organizace, což má pomoci ruskému hospodářství (a díky většímu vzájemnému obchodu třeba i našemu).
Co dál? Dříve bývaly ústupky zaplaceny nějakou formou americké pomoci. Rusové pak americké peníze často investovali i do zbrojního vývoje, aby udrželi krok se světem. U bývalých rivalů na život a na smrt, kteří na sebe mířili jadernými hlavicemi, to může vypadat divně. Ale dnes je jiná doba. Vojenský teoretik von Clausewitz napsal, že ten, kdo chce zvítězit, si musí vybudovat co největší spojeneckou koalici. Zdá se, že G. Bush se od něj poučil.
O autorovi| autor je politolog
