Byl to zvláštní úkaz, který se na ministerstvu obrany objevil v éře Martina Stropnického (ANO). Přestože nikdo nedokázal říct, co poradkyně Zuzana Lieblová přesně dělá, plat jí záviděli nejen náměstci ministra, ale i sám náčelník generálního štábu. Například jen v roce 2016 si tam přišla celkově na 1 287 312 korun, zatímco třeba celkový plat náměstka pro vyzbrojování Daniela Koštovala činil 1 176 185 korun či náčelníka generálního štábu Josefa Bečváře 1 191 721 korun.
Poté co týdeník Euro na tuto podivnou praxi upozornil, Stropnický pod tlakem odborníků a sněmovny oznámil, že Lieblová do konce roku 2016 z resortu odejde. Jenže nestalo se. Poradkyně se musela balit až o rok později, když se s ní rozloučila novopečená ministryně Karla Šlechtová (za ANO). „Nevidím výstupy její práce a nemám potřebu s danou zaměstnankyní nadále pokračovat,“ vysvětlila teh dy Šlechtová. Definitivně pak Lieblová z ministerstva zmizela předloni v únoru.
Netrvalo to však dlouho a Zuzana Lieblová se opět napojila na veřejné peníze. Jak zjistil týdeník Euro, kdysi nejlépe placená úřednice dnes šéfuje odboru komunikačních a informačních systémů Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ).
Informaci potvrdil Jaromír Kadlec, bezpečnostní ředitel NBÚ.
Na dotaz, jaký plat Lieblová pobírá nyní, nechtěl reagovat. „JVa žádné otázky osobní povahy odpovídat nebudu,“ prohlásil.
Týdeník Euro oslovil i samotnou Zuzanu Lieblovou, ta se ovšem neozvala vůbec.
Výběrové řízení neproběhlo
Lieblová do NBÚ oficiálně nastoupila k 1. listopadu 2018, jak prozradil Kadlec, nicméně s úřadem spolupracovala už dřív. Vyplývá to z registru smluv. Na konci předloňského října uzavřela s NBÚ kontrakt za 135 tisíc korun, na jehož základě měla vypracovat analýzu odboru komunikačních a informačních systémů. „Je celkem samozřejmé, že paní Lieblová při své řídicí práci využívá výsledků analýzy, kterou sama provedla,“ komentuje Kadlec její současnou činnost.
Zveřejnit, kdo konkrétně tehdy Lieblovou vybral či doporučil, aby projekt vypracovala, NBÚ nechce. Šlo prý o výsledek „kolektivního jednání všech tehdejších náměstků“, jak dnes tvrdí Kadlec.
Nicméně v době, kdy se smlouva v registru objevila, už Lieblová na úřadu fungovala jako plnohodnotná zaměstnankyně a šéfka. „Výběrové řízení na ředitele odboru komunikačních a informačních systémů neproběhlo,“ přibližuje Kadlec s tím, že Lieblová byla na místo jmenována.
Zjistit, čím je Lieblová pro státní správu přínosná, už od dob jejího kontroverzního angažmá na ministerstvu obrany není možné. Resort ji v roce 2016 obhajoval slovy, že má praxi v auditorské firmě KPMG. Jenže tam Lieblová podle svého životopisu pracovala poměrně dávno -mezi roky 1999 a 2003. Dalších jedenáct let pak s Rostislavem Frysem -mimochodem dalším poradcem Martina Stropnického během jeho éry na ministerstvu obrany - založila a vedla společnost Business Consulting Group (BCG).
Podle výpisu z rejstříku se zaměřovali na zprostředkování obchodu a služeb či pořádání odborných seminářů. V říjnu 2014, krátce před příchodem Lieblové na obranu, se BCG stala majetkem firmy s jediným akcionářem s adresou v Panamě.
Zjednodušení a optimalizace
Tanečky kolem toho, jak se Zuzana Lieblová na Národní bezpečnostní úřad vlastně dostala, silně připomínají přešlapování kolem vysvětlování jejího nástupu na ministerstvo obrany. Podle Jiřího Borovce, bývalého náměstka pro vyzbrojování, který se nakonec se Stropnickým nerozešel zrovna v nejlepším, šlo o jeho iniciativu. „Pozval jsem ji na ministerstvo, aby nám pomohla se zjednodušením organizační struktury a s optimalizacíprocesů,“ řekl Borovec už dříve.
Sama Lieblová ale s jeho slovy nesouhlasila. „Svou dráhu bych s ním (Borovcem - pozn. red.) nespojovala. Když jsem přicházela na ministerstvo, přecházel z ekonomické sekce do vyzbrojovací. Tam jsem zamířila především proto, abych se s činností a působností vyzbrojovací sekce seznámila,“ prohlásila dříve. A dodala, že tím, kdo si ji vybral, byl Martin Stropnický. Možná i proto se s ní Karla Šlechtová rozloučila jen pár dní po svém nástupu.
Zuzana Lieblová
• Žena s přezdívkou „nejlépe placená úřednice“ přišla na ministerstvo obrany 1. prosince 2014. Její nástupní příjem činil v průměru 107 250 korun, v roce 2015 si vydělala v průměru 104 484 měsíčně, čímž překonala některé náměstky, náčelníka generálního štábu i bezpečnostního ředitele. • Ministr Martin Stropnický v prosinci 2016 slíbil, že Lieblová v resortu rychle skončí. Což se nestalo. Obrana to po několika týdnech vysvětlovala tím, že úřednice přešla na „standardní platové podmínky“. • Lieblová na obraně skončila až v prosinci 2018 po zásahu ministryně Karly šlechtové. • Od 1. listopadu 2018 je ředitelkou v Národním bezpečnostním úřadu.
O autorovi| Ondřej Stratilík, stratilik@mf.cz
