Nemotorné, pomalé a náchylné k nehodám. Takové byly hlavní výhrady odborníků vůči vzducholodím, jejichž osud v roce 1937 zpečetil katastrofální požár slavného Hindenburgu. Nyní se ale zdá, že tyto unikátní stroje mohou vstát z popela a zažít překvapivý comeback. Přesně o to se totiž snaží jihoafrický startup Cloudline, jenž nedávno od investorů získal miliony dolarů.
Inovativní minivzducholodě s délkou jen něco málo přes 18 metrů a téměř zanedbatelnou hmotností dvou až tří kilogramů představují zásadní změnu oproti obřímu Hindenburgu. Společnost totiž chce dosáhnout především toho, aby vytvořila alternativu k helikoptérám a jiným letounům schopným vertikálního vzletu a přistání.
Vzducholodě naplněné heliem jsou vybaveny solárními panely a záložními bateriemi pro napájení jejich motorů. Ve vzduchu dokáží vydržet až 12 hodin, během nichž zvládnou urazit vzdálenost až 400 kilometrů, přičemž se mohou pohybovat ve výšce až 1220 metrů nad úrovní vzletu. Celý let je plně autonomní a každý stroj při něm sleduje předem určené body na trase. A v případě, že vzducholoď narazí na abnormalitu, počká na pokyn od operátora, který má přístup k jejím telemetrickým datům.
Kompromis mezi drony a letadly
Cloudline již obdržela souhlas na testování svých vzducholodí v Jižní Africe a v současnosti jedná také s úřady v Namibii, Mosambiku a Keni. „Naší inspirací bylo posílit a propojit venkovské komunity,“ řekl CNN generální ředitel firmy Spencer Horne, který poukazuje na nedostatek kvalitní dopravní infrastruktury, zejména silnic, napříč různými částmi afrického kontinentu.
Právě problematika přepravy potřebných léků a dalších věcí do odlehlých lokalit vedla Hornea k tomu, že se začal uvedenými technologiemi zabývat. Původně se přitom domníval, že nejlepším řešením budou drony, ty ovšem do velké míry limituje jejich nosnost: „Větší přepravní kapacita vyžaduje větší dron, nicméně nemůžete prostě vzít existující drony a neustále je zvětšovat. Inženýrská složitost a výrobní náklady se totiž s rostoucí velikostí výrazně zvyšují. Nakonec se tedy může stát, že skončíte s letadly, jež potřebují uhlíková paliva.“
Absolvent Harvardské univerzity, který chtěl zkombinovat vyšší nosnost, ekologický pohon a možnost vertikálního vzletu a přistání, nakonec obrátil svoji pozornost právě na vzducholodě. První podporu od rizikového kapitálu získal Cloudline v roce 2019 a po několika letech výzkumu a vývoje se nyní společnost připravuje na zahájení komerčního provozu.
Hodí se i k pátracím a záchranným misím
S názorem, že chybějící silnice představují v Africe opravdu závažný problém, souhlasí i nezávislí odborníci. „Infrastruktura je nepochybně jednou z největších výzev ovlivňujících ekonomický rozvoj Afriky. V Kamerunu, Pobřeží slonoviny a Demokratické republice Kongo bylo v roce 2022 zpevněno méně než 10 procent veškerých silnic,“ zdůraznila výzkumná konzultantka Christele Chokossaová.
A právě vzducholodě mohou podle ní poskytnout jedinečnou příležitost, jak zaplnit aktuální infrastrukturní mezeru: „Jejich výhodou je zejména relativně vyšší kapacita, kterou mohou nést ve srovnání s drony. Zásadní je také jejich cenová dostupnost a nižší požadavky na infrastrukturu oproti nákladním letadlům.“
Technici zkoumají použití vodíku
Současný model vzducholodě Cloudline unese přibližně 40 kilogramů nákladu, přičemž cílem společnosti je dle Hornea přepravovat až 100 kilo. Zařízení ale může sloužit i k mnoha jiným účelům. Palubní kamery a další senzory totiž nabízejí poměrně dostupnou formu leteckého sledování v nízké nadmořské výšce, což může být užitečné třeba při odhalování pytláctví. Kromě toho mohou být vzducholodě použité také pro pátrací a záchranné mise nebo pro monitorování těžko dostupné infrastruktury v odlehlých oblastech.
Primárním cílem Cloudline ale zůstává již zmíněná přeprava léků. V Keni už má společnost uzavřenou dohodu o zprostředkování lékařských dodávek a v Namibii spolupracuje s Dětským fondem Organizace spojených národů (UNICEF) na propojení odlehlých malých klinik s většími okresními nemocnicemi. V Jižní Africe a Mosambiku jsou pak vzducholodě nasazovány pro nouzovou komunikaci pro Světový potravinový program OSN.
Navzdory zvyšujícímu se počtu komerčních aktivit každopádně platí, že vzducholoď prochází neustálým vývojem. Aktuální snahou společnosti je především zajištění vyšší autonomie a lepšího přizpůsobení složitějším povětrnostním podmínkám. Horne také říká, že jeho firma zkoumá možnost využití vodíku k nafouknutí plavidla. Výhodou tohoto plynu je skutečnost, že ho lze získat ekologickým způsobem, a navíc má větší vztlak než v současnosti používané helium. Stinnou stránkou pak pochopitelně je jeho hořlavost.
Který z uvažovaných plynů nakonec zvítězí, ukáže až čas. Ostatně, čas ukáže také to, jestli se Cloudline nakonec doopravdy podaří se svými progresivními vzducholoděmi prorazit. „Dělat takové věci v Africe je poměrně těžké. Chvíli totiž trvá, než přesvědčíte lidi, aby do vás investovali. Náš cíl je ale jasný – chceme dostat vzducholodě k lidem co možná nejdříve,“ uzavřel Horne.
