Komerční banka se může stát součástí evropské jedničky
René Carron, šéf francouzské banky Crédit Agricole, mluví o začátku druhé vlny bankovní konsolidace ve Francii. Její význam daleko přesahuje hranice země galského kohouta. Francouzské banky se spojují, aby zahájily tažení do Evropy. Carron prohlásil, že osamocena nezůstane ani Société Générale, která ovládá českou Komerční banku. Také Société Générale si bude muset hledat partnera, pokud se sama nestane terčem pokusu o nepřátelské převzetí ze strany jiného francouzského „obra“.
Právě René Carron se dostal do popředí zájmu v prosinci, kdy Crédit Agricole – dosud považovaná především za banku zemědělců a venkova - oznámila přátelské převzetí „městské“ Crédit Lyonnais. Spojená banka s celkovými aktivy kolem 800 miliard eur bude druhou největší v Evropě, hned po německé Deutsche Bank. Agrární bankéř Carron přitom zchladil naděje jiného muže, označovaného za „nejlepšího bankéře své generace“. Tím je Michel Péberau, šéf BNP Paribas, dosud největší francouzské banky. Také on se připravoval na převzetí Crédit Lyonnais…
Jenže všichni dobře vědí, že Michel Péberau se nikdy nevzdává. Crédit Agricole nyní výrazně poráží BNP Paribas především v počtu klientských vkladů. Nikdo nepochybuje o tom, že Péberau připraví protitah. Spekuluje se o spojení BNP Paribas se Société Générale (SG), byť řada pozorovatelů tyto dvě banky považuje za největší nepřátele. Vznikla by tak evropská jednička, jejíž součástí by se stala i Komerční banka.
Ve hře je však řada dalších variant. Jen jedno se zdá být nicméně jisté – velký třesk ve Francii výrazně zamíchá poměrem sil na evropském bankovním trhu.
Hvězdy jsou příznivé.
Na otázku, jaký dopad by mělo spojení SG s jinou francouzskou bankou, Komerční banka prostřednictvím své mluvčí Marie Růžičkové odpověděla: „Tato otázka daleko předbíhá událostem. Jde o spekulace, které se čas od času objevují ve sdělovacích prostředcích, a to nejen v souvislosti se SG, a proto považujeme odpověď na ni za předčasnou.“
K tomu je však možné dodat, že nebýt jasných náznaků ze strany bankéřů či dobře informovaných pozorovatelů, asi by se podobné spekulace v prestižních světových ekonomických médiích neobjevovaly. Francouzský ekonomický deník Les Echos informoval, že „hvězdná konfigurace“ nikdy dříve nebyla tak nakloněna fúzi mezi BNP Paribas a SG. Deník tvrdí, že představitelé obou bank, kteří mezi sebou vedli tvrdý boj, za sebou nikdy nespálili mosty. Naopak – s maximálním utajením – jednali o možnosti sblížení. Na druhé straně dramatický souboj o Crédit Lyonnais ukázal, že situace se může měnit každým dnem.
Co tedy může Komerční banka očekávat? Bývalý ministr financí Pavel Mertlík, dnes hlavní ekonom Raiffeisenbank v Praze, obecně soudí, že pro českou banku bude výhodné, pokud se stane součástí ještě silnějšího subjektu. Lze předpokládat pozitiva z hlediska dlouhodobého rozvoje, a to i díky větší kapitálové síle majitele. Mertlík patří k těm ekonomům, kteří chápou konsolidaci bank jako přirozenou součást procesu globalizace.
Zájem o střední Evropu.
Skeptici mohou namítnout, že aktivity v nepříliš velkém Česku nikdy nebudou pro evropského bankovního obra prioritou. To by se mohlo projevit negativně zvláště v tom případě, kdyby se při fúzi majitele českého subjektu s jinou bankou objevily nečekané potíže. Šetří se tam, kde to nejméně bolí.
Zatím však nic nenasvědčuje tomu, že by právě Komerční banka měla být oním „otloukánkem“. Francouzští podnikatelé a bankéři v poslední době stále více uvažují o perspektivách trhu střední a východní Evropy. Investice Société Générale v Česku se považuje ve Francii jako důležitá. „Jestliže nějaký francouzský podnik uvěřil ekonomickému potenciálu střední Evropy, byla to Société Générale,“ napsal francouzský list Le Monde. Komerční banka je největší investicí SG v tomto regionu, kromě ní má ještě podíly v bankách v Rumunsku, Bulharsku a Slovinsku.
Optimisticky se vyjadřuje i současné vedení Komerční banky. „Vývoj akcií Komerční banky po spojení se SG v říjnu 2001 potvrzuje sílu tohoto spojení obou bank. Silný a zdravý partner je pro Komerční banku velmi důležitý,“ uvedla mluvčí. Šéf Komerční banky Alexis Juan, kterého do Prahy vyslala právě Société Générale, evidentně vidí příležitost v další expanzi francouzských firem do Česka. Juan v Paříži přesvědčuje podnikatele o příležitostech na zdejším trhu a Komerční banka poskytuje služby potenciálním investorům.
Velet chceme my.
Pošilhávání po střední Evropě je ovšem pouze jedním z mnoha směrů strategického uvažování, které je dnes možné ve Francii zaregistrovat. Ministr financí Francis Mer má velký zájem na tom, aby francouzské banky spojovaly své síly. Právě stát ostatně vyprovokoval nynější velký třesk, když v minulém roce nabídl k prodeji svůj minoritní podíl v Crédit Lyonnais. Ten sice získala BNP Paribas, zároveň tím však vyprovokovala Crédit Agricole k ještě rozsáhlejší akci.
Předpokládá se, že globalizace přivede celou Evropu k další bankovní konsolidaci. Zároveň ovšem – zvláště ve velkých evropských zemích – banky nepřestávají být vnímány jako součást národního dědictví. Lze připustit, aby francouzskou banku pohltila německá? Co když k tomu budeme dotlačeni? Lepší variantou je, když to budou samy francouzské banky, jež se pustí do akvizic v celé Evropě.
Francie byla dlouho vnímána jako politický vůdce evropské integrace, zatímco Německo plnilo funkci ekonomického motoru. Po sjednocení Německa a nástupu nové generace politiků se však Berlín stále více hlásí o vliv, který by odpovídal jeho hospodářské síle. Francie se snaží vyrovnávat ekonomicky. To také znamená právě expandovat do oblastí, kde je tradiční německý vliv – tedy i střední Evropy.
Například v Česku mohou Francouzi počítat s tím, že vláda jejich ambice podpoří. Ministr průmyslu Jiří Rusnok nedávno při setkání s francouzskou obchodní delegací potvrdil, že Praha uvítá vyvážení německého vlivu ve zdejší ekonomice. Právě francouzské banky přitom dosud v expanzi do střední Evropy zaostávaly za podniky z jiných oborů.
Vypořádání s Němci.
„Francouzi se chtějí vypořádat s Němci,“ říká představitel jedné francouzské společnosti, která podniká v Česku. Firmy, včetně bank, spojují své síly a usilují o pozici globálních leaderů. Hodlají konkurovat Spojeným státům i Asii.
Pavel Mertlík nicméně nesouhlasí s přeceňováním politických aspektů v uvažování francouzských podnikatelů. Domácí trh je pro ně zdrojem úspor a kapitálu, ale přitom si dobře uvědomují, že podnikání přerůstá národní půdu, a přizpůsobují se globalizaci. I on nicméně připouští snahu Francouzů nejdříve konsolidovat vlastní bankovní sektor a pak zahájit úspěšné tažení v zahraničí.
Francouzské ambice v poslední době podporuje relativně příznivý ekonomický vývoj. Zatímco německé hospodářství čelí stagnaci, Francie se vyznačuje stabilitou. „Francouzská ekonomika u nás bývá podceňovaná,“ říká Mertlík. „Stále se tam předpokládá dvou až tříprocentní hospodářský růst, což je více než v ostatních velkých zemích Evropské unie. Francouzi se dokázali vypořádat se strukturálními problémy.“
Nadějné banky.
Šance francouzských bank však rozhodně nejsou spojovány pouze s vývojem národní ekonomiky. Týdeník BusinessWeek před časem napsal, že Francie jako první země v eurozóně začala skutečně dávat své banky do pořádku (EURO 49/2002). Banky se otevřely novým akcionářům, vyhnuly se akvizičnímu šílenství (spíše se připravovaly na budoucí konsolidace) a nabídly více služeb drobným klientům.
List Les Echos označil za hlavní přednost francouzských bank jejich univerzální charakter – vedle retailového či investičního bankovnictví nabízejí oproti německým bankám také více služeb v oblasti pojištění.
Přesto i na francouzské bankovnictví ještě číhají značná rizika. Spojení Crédit Agricole a Crédit Lyonnais nemusí být vůbec jednoduché. Vlastníkem Crédit Agricole je 45 regionálních bank, někdejších kampeliček. Fungování této agrární banky se dosud velmi lišilo od jejích konkurentů – například na burze se obchodovalo s akciemi její centrály, nikoliv celé Crédit Agricole. Agrární bankéři museli nabídnout za akcie Crédit Lyonnais – vzhledem k souboji s BNP Paribas – nečekaně vysokou částku. Nelze vyloučit, že René Carron, který chce transformovat Crédit Agricole v silného evropského hráče, narazí na odpor některých z regionálních šéfů banky.
Není pochyb o tom, že jistá rizika přitom mohou doprovázet jakoukoliv další budoucí fúzi.
Smrt bankéře Konec minulého roku přinesl nepříjemnou zprávu pro banku Société Générale, která ovládá českou Komerční banku. Při autonehodě zahynul jeden z jejích významných představitelů Xavier Debonneuil, který patřil k nejrespektovanějším bankéřům ve Francii. List Financial Times označil Debonneuile za klíčového hráče při posuzování možností, jak by mohla Société Générale reagovat na současnou reorganizaci bankovního sektoru ve Francii. Tento bankéř řídil divizi korporátního a investičního bankovnictví SG a podílel se na její transformaci, prostřednictvím které se banka měla lépe vypořádat s krizí na světových finančních trzích. Při autonehodě zahynula rovněž bankéřova dcera.