Kapitola LVXXVIII.
Válka diletantů * Záblesky demokracie * Průšvih nejen z lakoty * Na havla!!!
Válka diletantů
Vítězný návrh nové budovy Národní knihovny Jana Kaplického se bývalému prezidentovi Václavu Havlovi líbí. Považuje ho za zajímavý a originální, za mazaný a hezký. „Je to zvláštní a možná i symptomatické, že česká veřejnost, nebo alespoň její maloměšťácká část, mlčí k monumentům banality, jako je novostavba na Karlově náměstí nebo jako je dům na rohu Václavského náměstí a ulice 28. října naproti paláci Koruna. K těmto výronům nápaditosti a banality se neozvou. A když někdo jednou za deset let navrhne zajímavý, originální dům, tak je vzbouření na vsi,“ prohlásil Havel.
Není jasné, proč bývalý prezident, který architektuře nerozumí, kritizuje zrovna budovu v Praze na Václavském náměstí? Tento dům navíc v roce 2003 vyhrál - v kategorii novostavba - cenu Grand Prix Obce architektů.
Je to zvláštní a možná i symptomatické, ale důvody Havlova nadšení pro blob na Letné bychom nejspíš měli hledat v jeho nenadšení pro cokoliv, co pronese současný prezident Václav Klaus. Ten architektuře také nerozumí, ale projekt Kaplického kritizuje, označil ho za „nesmírně nepokorný, svévolný až arogantní“. Zkusme si představit, jak by se Havel vyjadřoval k návrhu nové Národní knihovny, kdyby ho Klaus jako první chválil?
Záblesky demokracie
Že by se blýskalo na časy? Že by ustupovalo partajničení? Začínají lidé přemýšlet svou odpovědnou hlavou? Nejsou to snad sporadické výhonky demokracie? Prezident Václav Klaus klidně souhlasí s komentátorem Práva Jiřím Hanákem v tom, že je důležité zkoumat období 1945-1948 jakoukoliv institucí, zabývající se studiem totalitních režimů. Mrzí ho ale, myslí-li si Hanák, že zákon o vzniku Ústavu pro studium totalitních režimů jen tak mir nichts dir nichts podepíše, neboť na formální instituce příliš nevěří a případný význam takové instituce odvíjí od osob, které tam budou pracovat. A v tomto ohledu je prezident skeptický.
Ani co se „letenské chobotnice“ týče, nesouhlasí prezident Klaus s mnoha svými spolustraníky! Ti však naopak nacházejí paradoxně zastání u protagonistů pravdy a lásky, Havla a Dienstbiera, i když nesouhlas s návrhem nálepkují maloměšťáctvím, a dokonce samu diskusi o knihovně „českou malostí“ (což zase věru příliš demokratické není). Jestli je opakem této „malosti“ Kaplického „velikost“ („pro knihovnu je deset miliónů Čechů, pouze dva jsou proti“), pak pánbůh zaplať za středoevropskou zdrženlivost a skepsi. Ta našla svůj obdivuhodný výraz v návrhu jiné, krajské knihovny, shodou okolností také na Letné, ale v Havlíčkově Brodě. Radou Kraje Vysočina osvíceně schválený projekt vypovídá mnoho o účelu, funkčnosti a úspornosti, ale i o skromnosti jeho autorů. Není knihovna na Letné jako knihovna na Letné!
Průšvih nejen z lakoty
Jeden z nejvyšších státních zástupců udělal strašidelný průšvih. V rozporu s elementárními zásadami a předpisy si vzal citlivé spisy kauzy Krejčíř z práce na chalupu, a pak mu byly ještě ukradeny. Příslušným orgánům činným v trestním řízení, nejvyšší státní zástupkyní počínaje, jde nyní nejen o prestiž! Vyšetřit, jaká hra, o kolik a na koho se tu skutečně hraje, bude prubířským kamenem jejich schopností a společenské užitečnosti. Jestli selžou, musí nést odpovědnost. Daňovému poplatníkovi dochází trpělivost. Za kabaret se neplatí prostřednictvím státního rozpočtu! Inkriminovaný státní zástupce snad půjde na rekreaci do jiného státního zařízení, na státní náklady, bez spisů a vycházek. A jeho pověst ať neamnestovatelně drtí jeho lakota. Chtěl zřejmě legalizovat únik informací tak, že mu auto, kde si „zapomněl“ kufřík, vykradli „neznámí pachatelé“, aniž by mu přitom poškodili zámek u dveří. Tak dal pro jistotu kufřík k ukradení na chodník. Měl u něj počkat. Nám může být totiž také ukraden.
Na havla!!!
Sříhali do hola malého chlapečka. Tuto známou píseň by mohl zazpívat sedmiletý Ondra, oběť otřesného případu týrání dětí v Kuřimi. Kromě hlavního příběhu se ale zapomíná na to, jak se k dětem chovají v azylovém zařízení Klokánek. „Týrané a svázané dítě z Kuřimi, jehož záběry se dostaly na veřejnost, nepřipomínal sedmiletý Ondra ani vzdáleně. Možná i proto, že o své světlé kudrliny přišel po umístění do Klokánku,“ napsal minulý týden deník MF Dnes. Ondrův desetiletý bratr Jakub byl po příchodu do Klokánku také hned oškubán.
Proč praktikují takové vojenské či vězeňské manýry v azylovém centru? Ty děti, které se do Klokánka dostanou jsou traumatizované až dost. Proč jim působit další? Že by Klokánek nebyl až tak hodný?
