Kromě amerických nemovitostí bude vhodné dívat se také po akciích. Vyhněte se zlatu a ropě
Čekají nás těžké a bolestivé roky, prohlásila v prosinci německá kancléřka Angela Merkelová. V jejím případě, stejně jako v případě celého starého kontinentu, který Berlín de facto táhne za sebou, to tak zcela jistě bude. Přesto bude následujících dvanáct měsíců obdobím, které bude mít i své světlé stránky. Na žádnou éru hojnosti a duševního klidu se bezpochyby těšit nemůžeme – následky obrovského předlužení soukromého i veřejného sektoru a s nimi spojené finanční katastrofy budeme cítit ještě dlouho.
Jsou však oblasti, které vzbuzují opatrnou naději. Jako investoři už nebudeme mít před sebou jen svět plný neřešitelných rovnic a dilemat.
Rok akcií „Vždycky budou přicházet nečekané šoky, ale zlepšení je už teď jasně vidět. Kupříkladu oddlužení soukromého sektoru ve Spojených státech zřejmě úspěšně skončilo,“ říká Valentin van Nieuwenhuijzen, hlavní stratég investiční skupiny ING, s kterým se týdeník Euro setkal přímo v Londýně. Jakákoli předpověď pro příští rok by podle něj měla vycházet z toho, že půjde o zápas mezi pozitivním efektem monetárních operací na jedné straně a rozpočtových škrtů na straně druhé. Tedy boj mezi hrabivými vládami a štědrými centrálními bankami. „Ve Spojených státech hodlá Fed dál tisknout peníze, dokud nebude oživení jisté, a v Evropě se zase centrální banka rozhodla více zapojit do podpory růstu půjčkami a odkupy dluhopisů. Tyto dvě monetární operace budou pro příští rok klíčové,“ myslí si Nieuwenhuijzen.
Co to znamená? V první řadě by enormní objem peněz na trzích měl banky dříve nebo později rozhoupat k většímu úvěrování. Na prvním místě uvádí většina ekonomických analýz velkou důvěru k růstu realitního sektoru ve Spojených státech (viz str. 16). Hodně analytiků také předpokládá návrat investorů k akciím, které před několika lety hojně opustili. „Věříme, že rok 2013 bude rokem akcií,“ potvrzuje ekonom ING ve shodě s dalšími komentátory a portfolio manažery. „Období nadvlády dluhopisů je u konce. Akcie už teď předvedly nenápadný, ale solidní růst,“ píše se například v předpovědi investiční sekce Bank of America.
Uvedené výroky samozřejmě nelze chápat v tom smyslu, že vložit své peníze do jakýchkoli akcií je bezpečnou investicí. Analytici nejčastěji zmiňují americké akcie. „Ve Spojených státech bude v následujících letech nedostatek dřeva, a to jednak kvůli vyšší výstavbě domů, jednak kvůli nedávnému omezení těžby v Kanadě. Osobně bych hledal akcie, které jsou na tento byznys napojeny,“ nabízí neobvyklý tip John Carey, viceprezident investiční společnosti Pioneer Investment. „Není lehké takové cenné papíry najít, ale není to nemožné,“ řekl Carey týdeníku Euro.
Nafouklé zlato Naopak mnohem méně optimistický se investiční svět zdá vůči naprosté většině komodit. A to včetně zlata, které má za sebou několik let velmi vytrvalého růstu. I když ze svých maxim, kdy v polovině podzimu dosahovala jeho cena necelých 1800 dolarů za trojskou unci, postupně tento kov sešplhal až na současných 1670 dolarů, málokdo by ho považoval za nebezpečnou investici.
Podle některých analytiků je ale pravdou pravý opak. „Zlato je jednoznačná bublina, takže jeho cena může jít v tuto chvíli oběma směry. V poslední době bylo pro investory bezpečným útočištěm, ti ale teď budou své pozice likvidovat,“ uvedl například známý investor George Soros pro americkou televizi CNBC. Příliš mnoho možností nenabízejí ani další cenné kovy. Cena mědi se odvíjí od situace ve stavebnictví, kde je jedním ze základních materiálů. To se ale dlouhodobě potýká s nízkou aktivitou. „Měď zůstává hodně závislá na Číně, která byla v poslední dekádě šampionem ve výstavbě. Skutečná kondice Číny je ale teď dost nejistá,“ varuje Carey. Poukazuje tak na fakt, že jednou z obav globálních investorů je hrozící pokles ekonomické kondice v zemi. Obzvlášť čínský realitní trh se zdá přinejmenším v některých oblastech značně přebujelý a hovoří se o celých čtvrtích složených z prázdných, nově vystavěných bytů.
Přijde změna?
Slavně to nevypadá ani s energetickými komoditami.
Kupříkladu uhlí je dlouhodobě v nelibosti, přestože jeho zásoby se pomalu tenčí. Své o tom ostatně vědí také čeští investoři, kteří sledovali propad hodnoty akcií ostravské uhelné společnosti NWR. Za poslední rok klesla jejich cena o necelých třicet procent.
„Co se týče ropy, tam se odvíjí situace od mnoha faktorů. Může například dojít k válce mezi Izraelem a Íránem, což by ceny vyhnalo vysoko. Zatím se ale od této komodity držíme dál,“ říká Carey.
Celkově situaci na finančních trzích shrnuje výborně zpráva jedné z nejrespektovanějších investičních skupin, americké společnosti BlackRock. „Že by se letos opět vyplatilo být investorem? Základem bude efekt monetární politiky. Biliony dolarů, které Fed a ECB chrlí na trh, zatím nedokázaly plně rozproudit úvěrování. Ale co když se to změní?“ táže se zpráva společnosti.
Podlehnout optimismu by, zdá se, bylo až příliš jednoduché. Faktem ale je, že pokud mají kormidlo v rukou centrální bankéři, kteří jsou v tuto chvíli přinejmenším trhem považováni za velmi odpovědné a schopné osobnosti, cílová rovinka na cestě z krize by se mohla pomalu blížit. Připomeňme ostatně slova Bena Bernankeho, šéfa americké centrální banky z listopadového zasedání: „Nejistota přetrvává. Ale mohl by to být velmi dobrý rok.“
Enormní objem peněz na trzích by měl banky dříve nebo později rozhoupat k většímu úvěrování
O autorovi| Tomáš Plhoň, plhon@mf.cz
