Karlovarský porcelán šel ke dnu.
Nastoupil insolvenční správce, věřitelé přihlašují své pohledávky, ale porcelánka dál vyrábí. Čeká, až o ní v prosinci rozhodnou její věřitelé. Ti přitom mají obstojnou šanci získat investované peníze.
Ještě v létě se zdálo, že je budoucnost tuzemského porcelánu růžová. Česká republika patří v tomto oboru mezi největší světové producenty. Porcelán se v Česku vyrábí tradičně a kvalitně. Jenže to nestačilo. Porcelánové iluze mohly skalním optimistům vydržet až do 19. září. Toho dne na sebe podala insolvenční návrh Porcela Plus, výhradní vývozce zboží největšího českého výrobce porcelánového nádobí – akciové společnosti Karlovarský porcelán. Uběhly pouhé tři dny a karlovarská porcelánka následovala příklad Porcely – své mateřské společnosti. Dne 22. září začalo insolvenční řízení, v němž se rozhodne o jejím osudu.
Porcelánku tvoří čtyři výrobní závody – Chodov, Klášterec, Nová Role a Thun Studio. Nádobí vyrábí i dceřiná společnost Karlovarského porcelánu Concordia. Ta s návrhem na zahájení insolvenčního řízení váhala nejdéle. Podala ho až 22. října.
Americké hypotéky a české hrnky
V karlovarských porcelánkách pracují stovky zaměstnanců. Ročně vytvoří miliony kusů nádobí. Zhruba 70 procent produkce míří do zahraničí. Kde se stala chyba? V nezájmu kupujících problém není. „Porcela plus má zakázek dost,“ tvrdí její tiskový mluvčí Marek Pražák. Samotná výroba je prý rovněž bezproblémová. Karlovarský porcelán je podle svého generálního ředitele Vlastimila Argmana uvnitř zdravý a schopný uspokojit požadavky zákazníků Porcely, která jeho produkty dále prodává.
„Problém je nedostatek peněz,“ konstatuje Argman. V insolvenčním návrhu Karlovarského porcelánu stojí, že špatný stav, ve kterém se nachází, způsobil nepředpokládaný vývoj trhu. Porcelánka měla být vzhledem k tržním změnám restrukturalizována. Vedení společnosti rovněž očekávalo vstup nového investora, který by posílil její finanční situaci. Jenže k tomu nedošlo.
Příčinou byla podle návrhu hypoteční krize v USA. „Je známo, že skupina Porcela plus byla již po dlouhou dobu značně zatížena velkými bankovními úvěry a provozní výsledky nestačily na významnější umořování těchto úvěrů. Americká hypoteční krize tak mohla úpadek skupiny Porcela plus zřejmě jen urychlit, nikoliv však vyvolat,“ míní Dušan Sedláček, partner advokátní kanceláře Havel&Holásek.
Dalšími důvody, které návrh výslovně zmiňuje, jsou nárůst cen elektřiny, plynu a vstupních surovin. A také posilující koruna. „K problémům vedla i laciná asijská konkurence, která nabízí zboží sice v horší kvalitě, ale za nižší ceny,“ doplňuje Marek Pražák.
Šéfka odborů Karlovarského porcelánu Marcela Dubová ovšem na rozdíl od něj nehledá důvody na druhém konci světa. „Myslím si, že současná situace byla způsobena špatným hospodařením společnosti Porcela Plus a nezájmem majitelů – tedy státu, Radovana Květa a Jana Součka – o původně prosperující Karlovarský porcelán,“ říká.
Nejisté ticho před schůzí
Ať už byly důvody jakékoli, výsledkem jsou peněžité závazky, které porcelánka není schopna plnit a od jejichž splatnosti uběhlo přes 30 dní. Spolu s faktem, že porcelánka má více věřitelů, naplňují zákonnou definici úpadku. Usnesení o úpadku vydal soud 14. října. Dlužníkovi určil insolvenčního správce. Jeho věřitelé byli vyzváni, aby do čtyřiceti dnů přihlásili pohledávky. Usnesením byla rovněž svolána první schůze věřitelů – na 10. prosince. Teprve po skončení této schůze může soud rozhodnout o tom, jakým způsobem bude úpadek vyřešen.
„V úvahu připadají v zásadě dvě možnosti – buď konkurz, nebo reorganizace,“ uvádí insolvenční správce Karlovarského porcelánu Tomáš Čermín. „Sám dlužník zmiňoval první variantu. Navrhne-li však některý z věřitelů nebo ještě dodatečně dlužník sám reorganizaci, může být řešením i ona,“ doplňuje Čermín.
Reorganizace by znamenala zachování provozu Karlovarského porcelánu i jeho stávajících majitelů. Smyslem reorganizace je postavit podnik na nohy – provést taková opatření, která by vedla k ozdravení jeho hospodaření. V rámci reorganizace mají být rovněž postupně uspokojovány pohledávky věřitelů. Reorganizace je přípustná jen tehdy, pokud obrat dlužníka za poslední účetní období dosáhl alespoň sta milionů korun nebo když dlužník zaměstnává nejméně sto zaměstnanců.
Karlovarský porcelán tedy teoreticky zreorganizován být může, jenže tento způsob řešení úpadku zatím nikdo nenavrhl. Pravděpodobnější je tak konkurz. V tom případě mohou být pohledávky věřitelů poměrně uspokojeny z výnosu zpeněžení majetkové podstaty. Jinými slovy – majetek dlužníka se prodá a utržené peníze se rozdělí mezi věřitele. V případě Karlovarského porcelánu jsou jimi hlavně banky, dodavatelé surovin či energií a zaměstnanci. Ti podle Čermína dostali přibližně 95 procent zářijových mezd.
Věřitelé porcelánky zatím žijí v nejistotě. Jedním z nich je podnikatel Vlastimil Čák. „Porcelánce jsme dělali vzduchotechniku. Obavy o zaplacení naší pohledávky samozřejmě mám, ale to asi všichni. Porcelánka však vyrábí, mají dost práce, tak se snad vzpamatuje a my něco dostaneme,“ doufá. Ne všichni jsou ale optimisté. Jan Fořt, jednatel společnosti A.T. Finis, která opravovala střechu jedné z výrobních hal Karlovarského porcelánu, si velké naděje nedělá. „Myslím, že je to vyřízené, že už ty peníze neuvidíme. Počítám, že jestli něco dostaneme, bude to jen zlomek naší pohledávky. Porcelánka sice vyrábí, jenže má obrovské dluhy,“ krčí rameny.
Situace věřitelů ale úplně beznadějná není. Porcelánka má totiž nejen stamilionové dluhy, ale i velký majetek. „Toto řízení je opravdu výjimečné. Převážná část insolvenčních řízení je s minimem majetku a bez zaměstnanců. Firmy, které se dostávají do konkurzu, už jsou většinou dávno »mrtvé« a kromě dluhů nemají nic. Karlovarský porcelán naopak majetek má a stále, byť s obtížemi, funguje,“ zdůrazňuje správce Čermín.
Kupte si talířky!
Pokud se bude dařit platit dodavatelům surovin a energií, pravděpodobně bude fungovat i dále. „Splatné pohledávky za Karlovarským porcelánem evidujeme pouze z doby před zahájením insolvenčního řízení. Současná spotřeba je hrazena dopředu řádně a včas, proto nemáme důvod připravovat přerušeni dodávky elektřiny do odběrných míst firmy. Pokud se situace změní, budeme reagovat obratem,“ popisuje situaci ředitel mediálního útvaru ČEZ Ladislav Kříž. Bez elektřiny by porcelánka nezvládla ani hrnek. „Jestli na ni ale budou peníze, nevím. Prostě nevím,“ říká Čermín.
Zastavení výroby v porcelánce přitom nikdo nechystá ani v delším časovém horizontu. Konec by neměl znamenat ani konkurz, k němuž zatím řízení směřuje. Žádné rozprodávání strojů, nádobí a budov se neplánuje. Alespoň prozatím počítá vedení Karlovarského porcelánu s optimističtější variantou. „Konkurz umožňuje zachovat konkurenceschopné části Karlovarského porcelánu,“ říká Marek Pražák. Zákon připouští, aby insolvenční správce zpeněžil dlužníkův podnik jedinou smlouvou. „Zájemci o koupi porcelánky či jejich výrobních závodů jsou. Svou nabídku může v současné době kdokoliv sdělit správci,“ doplňuje Pražák. O prodávaném majetku však nerozhoduje správce sám. Neobejde se bez souhlasu insolvenčního soudu, věřitelského výboru a věřitelů s právem na oddělené uspokojení. „Správce není démon, který si může dělat co chce,“ podotýká jeden z insolvenčních správců.
Spravuje, neřídí
Správce ve standardních případech pouze dohlíží na chod společnosti. Neřídí ji. Oprávnění k majetkovým dispozicím i ostatním úkonům zůstává statutárním orgánům dlužníka. Ten sice nemůže s majetkem nakládat tak, aby to zásadním způsobem ohrozilo uspokojení věřitelů (nemůže kupříkladu věnovat svou výrobní halu na dobročinné účely), ale v běžném hospodaření omezen není.
Případ Karlovarského porcelánu je ovšem výjimečný i v tomto ohledu. Jeden z jeho věřitelů, Londýnská HSBC Bank, totiž podala návrh na nařízení předběžného opatření. Účelem bylo omezit nakládání Karlovarského porcelánu s jeho majetkem. Banka totiž pojala podezření, že příliš blízké vztahy Porcely Plus a Karlovarského porcelánu – tedy mateřské a dceřiné společnosti – by mohly ohrozit uspokojení její pohledávky. „Mezi oběma společnostmi existují úzké a netransparentní vazby, které umožňují majetkové přesuny ve skupině i mimo ni,“ stojí v odůvodnění návrhu. Soud bance vyhověl a zakázal dlužníkovi nakládat s jeho majetkem bez souhlasu insolvenčního správce.
„Pokud by za mnou přišel ředitel porcelánky s tím, že chce prodat její nemovitost, řeknu ne. Když přijde a řekne, že potřebuje zaplatit ostrahu nemovitosti, řeknu ano, tedy pokud na to jsou peníze,“ popisuje Čermín. Mimoto vydal například pokyn, že Porcele Plus může Karlovarský porcelán dodat zboží pouze tehdy, bude-li zaplaceno předem, anebo nejpozději při expedici. „Zboží na skladě je totiž větší hodnota než nedobytná pohledávka,“ vysvětluje. Oprávnění nakládat s majetkovou podstatou dlužníka jako takové však na správce přejde až okamžikem prohlášení konkurzu.
