Menu Zavřít

Velmi křehké vztahy

29. 1. 2010
Autor: Euro.cz

Turecké televizní seriály hrotí vazbu Ankary s Jeruzalémem

Palestinský otec drží svého právě narozeného syna nad hlavou a pyšně oznamuje: „Bude se jmenovat Mazlúm – potlačovaný! A Mazlúm jednoho dne bude po izraelském tyranovi žádat vysvětlení.“ Jenže Mazlúm se nikdy ničeho dožadovat nebude. Sotva hrdý otec domluví, izraelský voják namíří na novorozeně svou útočnou pušku M16 a zmáčkne spoušť. Konec Mazlúma. Konec prvního dílu tureckého televizního seriálu Ayrilik. Konec dobrých vztahů mezi Ankarou a Jeruzalémem. Začátek politického skandálu, který od minulého roku se zájmem sleduje celý svět.

MM25_AI

ŽÁDNÁ TELENOVELA Ayrilik byl později škrtnut z programu, zdaleka však není jedinou produkcí, kterou turecká veřejnoprávní televize TRT v poslední době útočí na Izrael. Pozdvižení nyní působí zejména oblíbený akční seriál Údolí vlků, v originále Kurtlar Vadisi. Hlavní hrdina, agent fiktivní tajné služby KGT Ali Candan, v něm bojuje proti zkorumpovaným politikům, turecké mafii, úplatným policistům anebo jako v posledním díle proti špionům izraelské zpravodajské služby Mossad, již unášejí malé děti a zabíjejí staré lidi.
Reakce z Jeruzaléma na sebe nenechala dlouho čekat. „Seriál, jenž nemá s realitou vůbec nic společného, by byl nepřijatelný i v případě, kdyby ho vysílala země nepřátelská. A je určitě nepřijatelný v zemi, která udržuje s Izraelem diplomatické styky,“ sdělil v prohlášení izraelský ministr zahraničí Avigdor Lieberman. Jeho náměstek Daniel Ajalon se rozhodl zajít ještě o pár kroků dál. Na kobereček si pozval tureckého velvyslance a před celou Evropou ho zesměšnil.
„Všimněte si prosím, že turecký velvyslanec Oguz Celikkol sedí na nízké pohovce. Zatímco my na něj pohlížíme shora z vysokých židlí,“ upozornil Ajalon přítomné novináře, které pozval jako svědky ponížení tureckého politika. Ajalon navíc nechal tureckého velvyslance čekat ve své kanceláři v parlamentu, a ne na ministerstvu zahraničí, jak bývá zvykem. Nechal ho čekat na chodbě bez pohoštění a nepodal mu ani ruku. Před fotografováním pak dokonce nechal ze stolu odstranit tureckou vlajku, takže tam zbyla pouze izraelská.
Incidentu se věnovala média obou zemí a Celikkolovi spolupracovníci při jednom z rozhovorů řekli, že velvyslanec za svou třicetiletou diplomatickou kariéru tak hluboké ponížení ještě nezažil. Mezi Turky a Izraelci to skřípe již od ofenzivy v pásmu Gazy, při níž na přelomu let 2008 a 2009 zahynulo podle ochránců lidských práv 1400 Palestinců, z nichž bylo přes 770 civilistů. Turecko ofenzivu tehdy ostře kritizovalo, a loni na podzim dokonce zrušilo kvůli izraelské účasti vojenské cvičení. Jak se bude politická krize vyvíjet? Možná se to dozvíme v příštím díle Údolí vlků. Tvůrci seriálu v něm totiž s oblibou komentují aktuální události.

*
B0X
Úspěšné i odporné údolí**
V roce 2006 se Turci rozhodli natočit na základě úspěšného seriálu celovečerní akční snímek. Údolí vlků – Irák se s produkčními náklady přesahujícími osm milionů eur stal jedním z nejdražších a s třemi miliony diváky zároveň nejnavštěvovanějším tureckým filmem všech dob. Podobně jako seriál se však i film velmi rychle dostal pod silnou palbu kritiků za zkreslování událostí a silně protizápadní postoj. Snímek ukazuje americké vojáky jako svalnaté potomky Ramba, Kurdové jsou zase nahlouplí kolaboranti a Židé krvelační vrazi. Zejména v Německu Údolí vlků spustilo obrovskou vlnu odporu. Bývalý předseda Křesťanskosociální unie Edmund Stoiber dokonce žádal okamžitý zákaz filmu. „Je rasistický, antisemitský, antiamerický, protikřesťanský a vůbec plný nenávisti proti Západu,“ řekl tehdy Stoiber německým médiím. Podobně to viděl dokonce i Němec tureckého původu Cem Özdemir, jenž stojí v čele tamní Strany zelených: „Komu se tento film líbí, ten by měl o zveřejněných karikaturách proroka Mohameda raději mlčet.“

  • Našli jste v článku chybu?