Vršovický zámeček i Eden by měl kultivovat hoteliér Riedl
Snad každý starosta města, větší obce či městské části řeší problém, jak hospodařit s chátrajícími nemovitostmi, jak jim vrátit život a přitom se nezadlužit na roky dopředu. Jednou z možných cest je zatím v Česku nepříliš vyzkoušená spolupráce se soukromým sektorem. Na privátního partnera se nebála vsadit radnice Prahy 10, při podrobnějším zkoumání se však některé její kroky nejeví jako nejšťastnější.
Evropa nezná Vršovice.
Městská část Praha 10 plánovala opravu Vršovického zámečku, jehož krovy napadla dřevomorka, již v roce 2002. V dominantě Vršovického náměstí, známé též jako stará radnice, měla vzniknout obřadní síň, zasedací sál pro jednání zastupitelstva, zázemí pro poslanecké kluby a malá výstavní síň. Oprava měla stát 150 milionů korun. Radnice nakonec od záměru ustoupila. K činu městská část přikročila až za bývalého starosty Milana Richtera. „Radnice si před šesti lety spočítala, že by ji provoz zámečku stál sedm až osm milionů korun ročně. Investice se ale musí vyplatit,“ vzpomíná Richter. On sám nebyl zastáncem opravy na vlastní náklady a následného pronájmu ani prodeje budovy. „Když nedá uživatel do nemovitosti vlastní peníze, nemá k ní vztah,“ soudí bývalý starosta, který se rozhodl pro spolupráci se soukromým sektorem formou jakéhosi PPP projektu. Soutěž na udělení koncese vyhlásila Praha 10 v polovině minulého roku. A těsně před loňskými volbami mohl starosta, který mířil na pražský magistrát, oznámit, že se chátrající památka konečně dočká. Bude z ní čtyřhvězdičkový hotel s osmdesáti pokoji, městská část bude mít k dispozici novou obřadní síň. „Na obnově zámečku bude Praha 10 spolupracovat s konsorciem soukromých firem vybraným na základě otevřeného výběrového řízení, které proběhlo v rámci celé Evropské unie,“ pochlubil se tehdy politik. Už nedodal, že ve světě tendr žádný ohlas nevyvolal. Do soutěže se přihlásilo pouze jediné konsorcium, nazvané Vršovický zámeček, složené z firem IN.ORG, Hotel Styl a MLB Investment. Stoprocentním majitelem prvních dvou firem je známý pražský podnikatel s vazbami na magistrát Vlastimil Riedl. MLB Investment vlastní tři fyzické osoby, vznikla teprve v polovině minulého roku. Riedl se v hotelové branži vyzná, má hotel Styl ve Špindlerově Mlýně a provozuje hotel Modrá růže v Rytířské ulici. Hoteliér nabídl, že zámeček zrekonstruuje, když městská část dá na opravy 199 milionů korun. On sám investuje 123 milionů korun.
Dvojnásobné náklady.
Na radnici se projekt líbil, smlouvu o udělení koncese starosta podepsal 26. září. Nevadilo, že náklady na rekonstrukci byly proti roku 2002 více než dvojnásobné. „Měli jsme posudky dokonce na 400 milionů korun. Objekt dostane jiné využití, než se tehdy plánovalo. Přistaví se nové křídlo, renovují se okolní pozemky. Přízemí budovy bude sloužit jako obřadní síň, vchod pro hotelové hosty bude z druhé strany,“ vysvětluje současný pražský radní pro kulturu Richter. A že se do tendru přihlásil jen jeden účastník? „S tím nic neudělám,“ říká Richter logicky. Případné uchazeče mohly ale odradit podmínky výběrového řízení. Nejobjektivnější kritérium, cena, nemělo v soutěži téměř žádnou váhu. Tedy abychom byli přesní, mělo váhu pětiprocentní. Rozhodovaly technické vlastnosti objektu dosažené rekonstrukcí (37 procent), podmínky rekonstrukce objektu (23 procent), výhodnost smluvních podmínek týkajících se garance majetku zadavatele (18 procent), o bodík méně důležité byly podmínky provozování objektu. „Pro nás byl prioritní projekt,“ komentuje netradiční přístup k hodnotícím kritériím Richter. Jan Šnajdr z Asociace PPP nabízí trochu jiný pohled: „Cena za rekonstrukci a provoz reflektující výši 'dotace' ze strany zadavatele jako objektivní hodnotící kritérium by zcela nepochybně měla mít svou odpovídající váhu, která bude odrážet specifika a náročnost daného projektu.“ Dodává, že klíčovým momentem úspěchu všech PPP projektů je právě transparentní a nediskriminující průběh soutěže. Optimální cenu dodávky a provozu má totiž ověřit právě tendr.
Vítěz čipera.
Krátce po uzavření smlouvy, hned na začátku října, se dal partner radnice do práce. Během dvou měsíců stihl městské části vyfakturovat téměř šestinu z jejího vkladu do společného podniku. Přestože v zámečku se pouze vybouraly interiéry, vyplatila mu 30 milionů korun. Podle stavebníků, které týdeník EURO oslovil, práce za takovou sumu v nemovitosti rozhodně provedeny nebyly. Bohumil Zoufalík, místostarosta Prahy 10, potvrdil, že faktury (kromě čtyřapůlmilionové zálohy na projektovou dokumentaci) jsou pouze na bourací práce. Nicméně je klidný, dodává, že práce dozoroval a faktury stvrdil jako nezávislý stavební dozor Oldřich Šimek. Dozor Šimek ale v minulosti pracoval pro firmu Vlastimila Riedla. „To už je dlouho a rozpočet na bourací práce schválila městská část,“ oponuje Šimek. Zoufalík dodává, že v letošním roce nebyla konsorciu vyplacena ještě ani koruna. „Převzali jsme od firmy projektovou dokumentaci, kterou jsme předali soudnímu znalci. Ten ověří její technické a ekonomické parametry. Zároveň jsme vypracovali výběrové řízení na nezávislou firmou, která bude provádět stavební dozor,“ upřesňuje Zoufalík, který má na starosti investice. Jednu z největších investičních akcí městské části – v rozpočtu na letošní rok je na zámeček vyčleněno sto milionů korun – si prý pohlídá. Stavební práce by se měly opět rozběhnout v květnu.
Solidní návratnost.
Exstarosta Richter se domnívá, že sjednaná smlouva je pro městskou část výhodná. Jak vyplývá z výpočtu, který si nechal týdeník EURO vypracovat, tratit rozhodně nebude ani vítězné konsorcium - během dvanácti až patnácti let by se mu měly vložené peníze vrátit. Smlouva počítá s tím, že konsorcium bude mít nemovitost v pronájmu na třicet let s možností prodloužení nájemní smlouvy na dalších deset let. Sjednaný nájem dosahuje 563 tisíc korun měsíčně. Z této částky bude platit ve skutečnosti jen sto tisíc měsíčně, neboť částka se snižuje o 463 tisíc vynaložených koncesionářem na investice. Rekonstrukce Hradčan Prahy 10, jak bývá někdy zámeček nazýván, by měla skončit za dva roky. Když začne konsorcium provozovat hotel s osmdesáti pokoji a restaurací v roce 2009, v roce 2013 by mělo vykazovat tržby kolem 30 milionů korun ročně, počítáno při poloviční vytíženosti a ceně pokoje pohybující se mírně nad 1500 korun. Po odečtení osobních nákladů, daní a poplatků, nájemného 1,2 milionu korun ročně a ostatních provozních nákladů (energie) by se zisk pohyboval kolem deseti milionů korun ročně. Ve smlouvě chybí inflační doložka, z tohoto pohledu se v delším časovém horizontu nájemné může jevit ještě zajímavější.
Repete v Edenu.
Podobnou soutěž o udělení koncese vyhlásilo minulé vedení radnice Prahy 10 na rekonstrukci nevyužívaného Kulturního domu Eden. Výše investice měla opět pětiprocentní váhu. Tentokrát rozhodovalo kritérium komplexnost záměru využití společenského sálu s váhou 37 procent. A čí nabídku vyhodnotila komise loni v září jako nejlepší? Podalo ji konsorcium firem IN.ORG, Hotel Styl a Mist. Celkem by měla rekonstrukce stát 415 milionů korun, 199 milionů korun by mělo jít z rozpočtu městské části. „Komise pouze vyhodnotila výsledek soutěže, nic není definitivní. O osudu Edenu musí rozhodnout povolební zastupitelstvo. Nechtěli jsme mu předat Černého Petra,“ říká bývalý starosta.
