Konec sporu o dědictví společnosti L’Oréal je v nedohlednu
Ať už jde o jakkoli velké jmění, rodinné hádky se vždycky přiostří, jedná-li se o peníze. Kvůli spoustě peněz přicházejí mnozí o střízlivý pohled na věc. Tady je ve hře největší dědictví Francie: jediná dědička dcera očekává závratnou sumu od jediné dědičky matky. Skutečný Dallas po francouzsku.
Nejbohatší žena
Všechno se točí okolo majetku společnosti L’Oréal, přesněji řečeno okolo dědictví Liliane Bettencourtové (87). Právě ona je jedinou dcerou zakladatele firmy L’Oréal Eugèna Schuellera, jenž zemřel v roce 1957. Kosmetický gigant, který vlastní 23 značek a podniká ve 130 zemích, v nichž zaměstnává celkem 70 tisíc lidí, se prostřednictvím svých výrobků dostává k téměř miliardě lidí a v současné době činí jeho roční obrat 17,5 miliardy eur. Ani sám chemik a vynálezce Schueller by si jistě nepomyslel, že se jeho firma, kterou založil před 101 lety za účelem výroby barev na vlasy s původním kapitálem 800 franků, stane tak důležitým hráčem na poli světového kosmetického průmyslu.
Jedinou dědičkou je už téměř 53 let Liliane Bettencourtová, jediné dítě zakladatele. Jmění pocházející z jejích akcií a částečného prodeje podniku (30procentním vlastníkem je švýcarská firma Nestlé) se během let významně rozrostlo: podle odhadu amerického časopisu Forbes dosahuje nejméně 20 miliard dolarů. To z něj činí třetí největší majetek v celé Francii a z jeho držitelky zároveň nejbohatší ženu světa.
Duševně chorá dáma?
Poklidné dny stáří jí však nečekaně narušil před třemi lety zahájený proces, který rozjela její dcera Françoise Bettencourtová-Meyersová proti spisovateli a fotografovi Françoisi-Marii Banierovi za to, že zneužil „slabé vůle“ její matky. Podle dcery jde o „bezcitného šejdíře“, který miliardářskou máti jaksepatří oškubal.
Světácký fotograf dostal podle žaloby za dobu známosti s madame Bettencourtovou trvající 23 let dárky v celkové hodnotě jedné miliardy eur. Podle francouzských zákonů může být ten, kdo si zištně nakloní psychicky narušenou osobu, od níž pak přijímá dary, odsouzen až ke třem letům odnětí svobody a ke značné finanční pokutě. Otázkou už je pouze to, byla-li Liliane Bettencourtová v době, kdy darovala dnes 62letému fotografovi řadu maleb, příjmy z životních pojistek a značnou hotovost, duševně opravdu zcela v pořádku.
Advokát miliardářské dědičky předložil během procesu psychologický posudek, dle něhož se jeho klientka těší skvělému duševnímu zdraví. Ten však Meyersová odmítá přijmout, neboť nepochází od odborníka, jejž by určil soud. Požádala proto soudní dvůr, aby byla její matka vyšetřena třemi neurology, kteří mohou rozhodnout o stanovení opatrovníka, což ovšem matka – prostřednictvím svých zástupců – rozhodně odmítla.
Během několikaleté soudní pře se dostala ke slovu spousta advokátských chytristik s cílem natáhnout proces do nekonečna. Naposledy například advokát miliardářky obvinil soudce z podjatosti. Letos v létě bychom se snad měli dočkat toho, že se na scéně objeví i skutečně zajímaví svědci, kteří budou vypovídat pod přísahou pravdomluvnosti.
Nedojde-li mezitím k dalším nečekaným průtahům způsobeným advokáty, měl by při dalším stání promluvit také François-Marie Banier. Jak už předem avizoval, dojde-li k tomu, nemíní si brát servítky a poreferuje i o tom, kdo všechno paní Bettencourtovou zištně – a nikoliv neúspěšně – využíval. Podle dosud uniklých informací je Banierův seznam úctyhodně dlouhý a obsahuje významné představitele francouzských uměleckých kruhů i renomované politiky.
Nejen šarmantní fotograf
Kdo je vlastně tenhle François-Marie Banier, jenž se svým neobyčejně milým a lichotivým vystupováním pohyboval po celá desetiletí v uměleckém světě? Fotografoval Salvadora Dalího, Louise Aragona či Pierra Cardina a z těchto kontaktů se stala přinejmenším přátelství, a snad i víc. Jejich prostřednictvím se dostal mezi horních deset tisíc. Šarmantní a tehdy ještě mladý fotograf věděl, jak se ucházet o přízeň především starších a bohatých dam. Totiž jako dobrý společník, vzdělaný a mistrný provokatér. Až nyní se dostala na světlo jedna z jeho „záležitostí“ z osmdesátých let, kdy dosáhl jistých úspěchů u jedné světoznámé návrhářky interiérů: „ne zrovna obvyklým způsobem“ dostal dům.
„Díky němu jsem nebyla uvězněna v obvyklých kruzích, které mně byly kvůli mému jmění vyměřeny,“ vyjádřila se o fotografovi již dříve Liliane. Jejich vztah bude nyní muset taktéž zhodnotit soud. Tisk už provětral spoustu jmen osobností, které si podle Baniera snažily madame Bettencourtovou naklonit. „Kdo se směje naposled, ten se směje nejlépe,“ prohlásil tajemně fotograf v jednom z dřívějších rozhovorů poskytnutém rádiu France Info. Odkazoval na oněch pět tisíc dopisů a poznámek, jež si spolu během dlouholetého přátelství vyměnili. Týkají se velké části elity: režisérů, již se na Bettencourtovou obraceli s prosbou o podporu pro své filmy, herců, kteří potřebovali hotovost. Banier se v miliardářčině domě seznámil s četnými politiky, kteří by (dle něj) jistě potvrdili dobré mínění, jež si o něm vytvořili, i před soudem.
U Liliane Bettencourtové se objevovali i obchodníci. O peníze žádali na všechno možné, jiní se ji snažili přesvědčit zaručenými investicemi. Bohužel nejspíše neexistují záznamy o tom, koho se staré dámě nakonec zželelo. Bernardu Madoffovi však bezpochyby naletěla. Americký burzovní guru, který si v současné době v USA odpykává trest odnětí svobody v délce 150 let, ji přesvědčil, aby si u něj zúročila část svých peněz. Poté, co Madoff se svou pyramidou zkrachoval, neproniklo z domu Bettencourtové na veřejnost, o kolik miliard dolarů vlastně přišla. Ani francouzský tisk se nic nedozvěděl, jasné však je, že přišla o obrovskou částku.
Dárečky za miliardu
Podle žaloby počet a hodnota „darů“ věnovaných Banierovi během let neustále rostly. Zatímco na počátku procesu odhadovali odborníci najatí dcerou dědičky rozsah ztraceného jmění zhruba na 500 milionů eur, dnes – kdy sloužící z domu prozrazují čím dál více – se suma blíží miliardě. „Když se madame dobře baví, tak na výdaje nehledí,“ vyjádřili se mnozí.
Z domu mizely především malby. Bylo období, kdy Liliane obdarovávala svého přítele desítkami obrazů, včetně pláten od Picassa či Légera. Ale stalo se i to, že Banierovi koupila v dražbě Rimbaudovy rukopisy za milion eur.
Nejvíc však mohou její dceru mrzet životní pojistky, které budou vyplaceny v případě smrti Liliane Bettencourtové. Právě Banierovi, na něhož je dnes 87letá žena nechala přepsat, poté připadne jen z jedné z nich 253 milionů eur. A stejný osud potkal i další dvě pojistky, které dohromady sotva překračovaly 100 milionů eur. Ty však bylo možné nechat vyplatit okamžitě, a tak mohl i Banier poznat radost z dobrých skutků, když nechal uzavřít vysokou pojistku dvěma svým dobrým přátelům.
S podporou nadace Liliane Bettencourtové byla uspořádána také Banierova výstava v Moskvě a Římě. Časopis Gala jeho fotografiím věnoval celé jedno číslo, konstatoval nikoli zcela nevinně francouzský ekonomický deník Capital. Pár společně přemýšlel také o založení nadace Banier–Bettencourt, jež by podporovala kulturu a boj proti nemoci AIDS. Nakonec zůstalo jen u plánů, neboť madame měla pocit, že je dostatečně vytížena péčí o svou vlastní nadaci, která financuje především lékařské výzkumy a boj proti analfabetismu.
François-Marie Banier myslel také na stáří: postupně skupoval byty v okolí svého pařížského domova a nakonec pro sebe vykouzlil vlastní dům o rozloze 223 metrů čtverečních – samozřejmě s bazénem – za sedm milionů eur. Pořídil si také sídlo na venkově s překrásnou zahradou o celkové rozloze 3500 metrů čtverečních.
Rodina trpí
V pokračování procesu se zřejmě i tentokrát podaří zabránit slavnému advokátovi Georgesi Kiejmanovi, který hájí zájmy Liliane Bettencourtové. (Tento bývalý několikanásobný ministr byl mimochodem také advokátem bývalého prezidenta Françoise Mitterranda i současné hlavy státu Nicolase Sarkozyho.) Jeho cíl je jednoznačný: nechce, aby se miliardářka musela podrobit jakémukoli vyšetření. Podle odborníků na francouzské právo k tomu má bezpočet možností. Snaží se Liliane ušetřit toho, aby o ní bylo řečeno cokoli špatného. Navíc i kdyby soud konstatoval první příznaky stařecké demence, nikdo není schopen dokázat, kdy začala. Třiadvacet let je skutečně dlouhá doba.
Horší však je, že od začátku procesu si paní Bettencourtová nepřeje vidět svou dceru, a dokonce se vyhýbá i místům, kde by se mohly potkat. K těm patří například schůze dozorčí rady společnosti L’Oréal, na nichž se rozhoduje o budoucnosti impéria. Jak už to bývá, skrývají-li se v pozadí rodinných hádek materiální otázky, stává se situace takřka neřešitelnou.
Françoise Meyersová se zřekla všemožných materiálních výhod, které by díky vítězství v procesu získala, ani to však její matku neoblomilo. Ustaly také návštěvy dvou vnuček u babičky. Miliardy sem, miliardy tam, není to stejná situace jako v jakékoli jiné rodině?!
***
BOX
Král šamponů
Koncem dvacátých let minulého století se už Eugènovi Schuellerovi vedlo v podnikání tak dobře, že jezdil rolls-roycem. Firma, jejíž jméno se zpočátku psalo – dle jedné slavné kadeřnice – v souladu s francouzským pravopisem Auréale, se po svém vstupu na světový trh přejmenovala na dnes dobře známý L’Oréal.
V té době nebyla každodenní hygiena ještě ani zdaleka tak rozšířená jako dnes. Celková koupel těla stačila bohatě jedenkrát týdně, vlasy se myly jednou za měsíc. Ve dvacátých letech ovládl Schueller trh s mýdlem Monsavon, v další dekádě pak s šamponem Dop. Těmito výrobky do značné míry přispěl k rozšíření hygieny. Po roce 1944 museli Schuellerovi pomoct jeho přátelé, aby se zbavil nařčení z kolaborace. V roce 1945 byl šéfredaktorem časopisu Vaše krása, vydávaného touto firmou, François Mitterrand, jenž zůstal až do své smrti „věrným rodinným přítelem“.
Dnes L’Oréal zahrnuje přes dvacet světových značek jako například Garnier, Vichy, The Body Shop, Maybelline, Helena Rubinstein, Lancôme nebo čínský Jue-Saj. Před sto lety zakladatel firmy prozřetelně vsadil na heslo doby: kosmetický průmysl je stejně jako diamant věčný.
