Kapitola XXXIX.
Narodil se Fadžr-3. * Pravda zvítězila * Rosněfť, nebo Lukoil?
Narodil se Fadžr-3.
Zatímco v klidné a mírumilovné České republice sociálně slabší rodiny občas pojmenují svoje děti podle svých oblíbených filmových či seriálových hrdinů, jako Vinnetou nebo Sandokan, v zemích, kde zuří válka, je trend jiný. I když oblíbenost zde také hraje klíčovou roli. Například na Blízkém východě. V jižním Libanonu pár dnů po izraelském bombardování se v jedné muslimské rodině narodil chlapeček. Rodiče mu dali zvláštní jméno Fadžr-3. Jedná se o první dítě, které se jmenuje stejně jako kaťuše, které vyrábí Írán podle staršího vzoru ruského raketometu BM-21 Grad a které jsou nejúčinnější zbraní libanonského Hizballáhu ve válce s Izraelem.
Kdyby se Fadžr-3 narodil nějaké muslimské rodině o pár tisíc kilometrů směrem na západ, například ve Francii, mohl by dostat jméno Zinedine. Zidane, i když je považován za moderního francouzského hrdinu, svoje muslimské náboženství praktikuje velice diskrétně. Objev letošního mistrovství světa ve fotbale Franck Ribéry (ten s jizvou na tváři), který nedávno přešel na muslimskou víru, o svém fotbalovém otci říká: „Sílu na hřišti i mimo něj Zidanovi dává jeho víra.“
Pravda zvítězila.
Ne nadarmo používá týdeník EURO, jako český mistr čerstvých zpráv, marketingový slogan „Víme, co ostatní ani netuší“. O důvěryhodnosti tohoto tvrzení, potažmo informačních zdrojů našeho týdeníku, se uplynulý týden přesvědčilo vedení (nyní už) italské HVB Bank. V březnu letošního roku totiž týdeník EURO s odvoláním na důvěryhodný zdroj zveřejnil informaci o personálním složení představenstva banky, která vznikne fúzí HVB Bank a Živnobanky. „Banku povede pouze čtyřčlenné představenstvo. Jeho předsedou bude generální ředitel Živnobanky Jiří Kunert, místopředsedou současný generální ředitel HVB Bank David Grund. Vedení by měli dále doplnit dosavadní člen představenstva HVB Bank Peter Koerner a současný člen představenstva Živnobanky Aleš Barabas. Ve vedení fúzované banky tedy nebudou dosavadní členové představenstva HVB Bank Alfred Fuesselberger a Christian Suppanz a Massimiliano Fossati z Živnobanky,“ napsal v březnu týdeník EURO. Nejvyšší představitelé HVB Bank na zveřejnění této informace promptně reagovali a prostřednictvím své mluvčí Petry Kopecké ji označili za lež. „O složení představenstva nové banky nebylo dosud rozhodnuto a uveřejněné informace se nezakládají na pravdě,“ uvedla doslova Kopecká.
Jak jí asi bylo, když uplynulý týden rozeslala tiskovou zprávu, ve které do posledního puntíku potvrdila březnové informace týdeníku EURO. Milý čtenáři, pravda zvítězila!
Rosněfť, nebo Lukoil?
V Polsku se připravuje zestátnění klíčových podniků, které jsou důležité pro národní bezpečnost. Podle prezidenta Lecha Kaczyńského by stát měl posílit svou roli v energetických a jiných strategických firmách odkoupením podílů od ostatních akcionářů. Cílem je ochránit tyto podniky před nepřátelským převzetím ze strany velkých konkurentů z Ruska. O zestátnění firem hovoří připravovaný zákon o národní bezpečnosti. Měl by mimo jiné umožnit vyvlastnění podílů v důležitých společnostech v případě takzvaného nepřátelského převzetí nebo zavést v podnicích státní dohled. „Otázka zestátnění je také ve hře. Samozřejmě to bude provedeno tak, že stát odkoupí ostatní podíly. V současném demokratickém systému si nikdo nemůže myslet, že by bylo možné něco vyvlastnit bez odškodnění, zejména když jsme členy Evropské unie. Nic takového nehrozí,“ uklidňoval veřejnost prezident Lech Kaczyński.
Takzvané vyvlastnění ve veřejném zájmu již v Polsku existuje a týká se třeba pozemků pro stavbu silnic a dálnic. „Je to krajní řešení, ale pokud vezmeme v úvahu roli energetiky v současném světě, polský stát musí mít v rukách odpovídající nástroje, kterými ochrání své zájmy. Není totiž možné, abychom neměli naprostou kontrolu nad naším energetickým sektorem,“ dodal prezident. Stejný názor zastává také vláda, v jejímž čele stojí jeho dvojče Jaroslaw Kaczyński. Ten společně s bratrem normu připravil. Zákon se zřejmě bude týkat i petrochemického koncernu PKN Orlen, který ovládá český Unipetrol, nebo plynárenské společnosti PGNiG.
V případě PKN Orlen tento nový zákon nebude potřeba. Pravděpodobně je pozdě. Ve společnosti stát drží už pouze 27,52 procent akcií (10,2 přímo a 17,32 prostřednictvím firmy Nafta Polska) a takový balík ke kontrole nestačí. To není ani třetina akcií. Takže je pouze otázka času, kdy skutečný majoritní vlastník vystoupí z ilegality. Bude to Rosněfť, nebo Lukoil?
