Už dlouho jsem nešel ulicí, jež by byla tak těhotná restauracemi. Jde o krátký úsek Bruselské ulice mezi Bělehradskou a Londýnskou. Kolemjdoucího atakují pestrými deštníky na upravených zahrádkách, zajímavou nabídkou a v neposlední řadě také oslovujícími názvy.
Právě jméno motivovalo mé rozhodnutí navštívit L´Ardoise. K posezení ovšem zvala i vkusně upravená předzahrádka s elegantním mobiliářem a pestrobarevnými plédy na každé židli.
Protože ale otevřené terasy do ulice, kypící hemžícími se auty, nevyhledávám, vstupuji do nitra podniku. Do oka mi padne nevelký, dobrotami však napěchovaný bar a na první pohled útulná rohová prostora. Stolky jsou tu malé, spíše kavárenské, židle dvojího druhu – „laťkové“ thonetky či celodřevěné s plným prolamovaným opěradlem, pohodlné, konejšivě houpající hladového hosta. U stěn stojí kožené lavice barvy šampaňského. Celý interiér je v béžových odstínech, evokuje přívětivou atmosféru, dýchá charakterem nevelkých francouzských brasserií. Hledáte-li hospůdku prodchnutou francouzským espritem, je L´Ardois to správné místo. Modelována světlem, procházejícím okny skrze dobové doplňky dávných kuchyní, rozvíjí zdejší nálada klubíčko výsostné pohody. Stejně působí i suterénní salonek v tlumeném „erotickém“ umělém osvětlení s kamennými stěnami. Snad jen založení, trochu nádražní a až příliš účelové, by si zasloužilo drobné vylepšení.
V koutku, odkud je dokonalý přehled, se probírám nabídkou. V lístku, který je zajímavější obsahem než provedením, objevuji řadu atraktivních pokrmů. Do oka mi padne denní nabídka s meníčkem stejně prostým jako lákavým. Objednávám u milé servírky, která kromě svého šarmu lokálem bohatě roznáší i milé úsměvy. Netrvá dlouho a stojí přede mnou elegantní polévkový talíř, po lem plný napohled hustého, slonovinově zabarveného krému. Poklidnou hladinu oživuje poprašek čerstvě namletého pepře, ale skutečně spíše jen coby paráda než důrazný „velitel“ chutí. Chřestový krém poskytuje tlumenou, spíše jednoduchou skladbu vůní. Chuť je ovšem precizována do nejmenšího detailu. Jemný, nepříliš chlubivý projev „šparglí“ se kuchařovi podvedlo akcentovat do čistého sametového, lehkým závojíčkem mírně pikantního výrazu. Až jogurtovitá konzistence propůjčuje polévce sytost a konzumentovi dává pocit dobře nastartovaného oběda. Chuť, v níž se na samém konečku přece jen o slovo přihlásil nijak dravý, jen na půl plynu rozběhlý part oněch několika „smítek“ pepře, plovoucích na povrchu, budí touhu po další kapitole.
Nevím, jak moc je hlavní chod populární, svou kompozicí patří spíše mezi pokrmy lidové. Po debarasu, který jsem si trochu vyčekal, mi byl servírován pokrm, jenž v Česku bývá vnímán často až pejorativně, farmářské brambory. Nejde o jídlo, které by bylo možné nějak převratně pohledově komponovat. Jde o směs brambor – ani v kuse, ani rozmačkaných na kaši, něco mezi - drobných kousků masa, cibulky a dobrého oleje. Vše je poskládáno ve vrstvách a zapečeno, potom ovšem promícháno a jako kupa zlatého písku naloženo na talíř. Co chybí této variaci na vzhledu, to bohatě dohání vůní. Nepříliš široká, silná a s výrazným selským puncem nabízí jídlo lépe ,než by dokázal sebevýmluvnější kuchař. V ústech rozevře vějíř chutí, není jich mnoho, ale každá čistá, svým způsobem jednoduchá, o to však důraznější a doplňující celý soubor. Brambory, musí to být chutná odrůda a tato byla, obstarají podklad, zemitou chuť, nepatrně tknutou škrobovým nádechem, citlivě obalenou přídechem oleje. Ten přidá hladké valéry jihu. Masa bylo tolik, aby bylo v každém soustu znát, ale neuzurpovalo ostatní vstupy. Jeho drobné kousky promluvily do konečného vyznění, nijak majetnicky, přesto však s patrným důrazem. Pokud bylo maso uzené, jak hlásal lístek, potom udírnou proletělo rychlostí pendolina a kouř jen rozehnalo, nikoliv „natáhlo“. Necítil jsem ani malou stopičku. Nicméně však jídlo, které se příliš na odiv nevystavuje, přineslo příjemný prožitek a ukázku toho, kterak méně bývá často více. A to ještě nebyla řeč o míchaném listovém salátu. Byl lehýnce nahořklý, octem vypointovaný.
Aniž bych to byl býval tušil, ta pravá „pecka“ mě však teprve čekala v podobě dezertu. Vybral jsem si známou galskou specialitu, koláč Tartre Tatin. Chvíli jsem na něj musel čekat, ale čekal jsem rád tuše, že tam, kde umí kuchař ustrojit z pár surovin partituru pro četu chutí, bude i proslavená pochoutka zážitkem pro zmlsané patro. A byla. Vysoká vrstva jablek, uložená na plátku těsta tenkém jako pečicí papír, provoněla trpce sladkým odérem snad celou ulici. Velké dílky ovoce – temně nachové se zlatavým žilkováním, navrstvené vysoko na sebe, nijak zdobené - vyvolaly v ústech hotový poplach ještě před požitím. Na jazyku pak rozestřely chuť tak silnou, tolik rozmanitou, ovšem velice ukázněnou, že každá buňka jásala. Vlastně nešlo o nic převratného. Valéry chutí jednoho druhu ovoce, „štrúdlové“, k tomu vždy malá lžička mírně, ale opravdu jen mírně zakysané smetany, krémovité a výsostně lahodné, a celý ten zázrak byl hotov. Smetana přidala do kompozice chutí náboj zvláštní, hladivé a chladivé umírněnosti, který obrousil drobné hranky přílišné důraznosti ovoce, pokud se vyskytly.
Potěšen jsem požádal o účet a ještě více potěšen jsem jej zapravil. Zněl totiž na 360 korun. Za takové setkání s kuchyní vskutku venkovskou je to částka pro hosta více než lichotivá.
plus – oblažující kombinace nálady a kuchyně
minus – malý výběr pečiva nepřesvědčujících kvalit
kvalita x cena: 10
L´Ardoise Restaurant
Bruselská 7, 120 00 Praha 2
tel: +420 222 524 102, fax: +420 222 524 110
e-mail: lardoise@lardoise.cz, www.lardoise.cz
Otevírací doba: Po-Ne: 11.30-24.00
Počet míst: restaurace 75, salonek 30, zahrádka 50
Druh kuchyně: francouzské regionální
Přijímané platební karty: všechny obvyklé
Jídelní lístek: čeština, francouzština, angličtina
Jazyková vybavenost personálu: francouzština, angličtina
Země původu nabízených vín: Česko, Francie
Hodnocení restaurace:
Atmosféra, pohodlí, estetika 9 bodů z 10
Prostírání 7 bodů z 10
Úroveň jídelního a nápojového lístku 8 bodů z 10
Chování personálu 9 bodů z 10
Kvalita jídla a nápojů 19 bodů z 20
Celkem: 52 body ze 60
Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě.
Výběr z jídelního lístku:
Selský salát s bramborami, slaninou a plátky pečeného vepřového 135 Kč
Zeleninová polévka 60 Kč
Kuřecí stehýnko v ananasovém chutney, brambory s čištěným máslem 230 Kč
Telecí na sicilském víně Marsala, jemně podušený špenát, šťouchané brambory s petržel 320 Kč
Hovězí plátek v rozmarýnové omáčce s liškami, šťouchané brambory 420 Kč
Pečený mořský vlk, nakládaný fenykl 380 Kč
Koláč se švestkami „Far Breton” 120 Kč
Výběr z vinného lístku:
Bathelemy Blanc 1600 Kč
Madl Rulandske sede (Kabinet) 2005 0.75l 380 Kč
Pays d’Oc Viognier Saison de Beauchene 2005 0.75l 380 Kč
Chablis Domaine du Chardonnay 2002 (1er cru Montemains) 0.75l 1380 Kč
Sancerre La Chatellenie J. Mellot 2004 0.75l 1190 Kč
Cotes de Provence Domaine Houchart 2005 - rosé 0.75l 590 Kč
Madl Alibernet barrique (Pozdní sběr) 0.75l 750 Kč
Chateau la Saquette 2004 - Bordeaux 0.75l 380 Kč
Les Charmes Chateau Beauchene 2003 - Valle du Rhone 0.75l 820 Kč
Clos de Sixte A. Jaume 2004 - Lirac 0.75l 1190 Kč
Vignobles de la Serriere 2004 - Chateauneuf-du-Pape 0.75l 1520 Kč
Clos d´Estourel 1990 - Saint Estephe 0.75l 18 810 Kč
Chateau Mouton-Rotschild 1996 - Pauillac (1er grand cru classé) 0.75l 21 500 Kč
