Kupcem státního podílu nemusí být pouze telekomunikační operátor
Kabinet rozhodl minulý týden o tom, že v případě Českého Telecomu (ČTc) nemusí být nabyvatelem akcií pouze telekomunikační operátor. Může jím být i „osoba, na které se bude podílet konsorcium investorů“ s tím, že podstatný vliv na působení a rozhodování konsorcia bude mít investor z oboru. Znamená to, že se otevírá možnost pro finanční investory a jejich účast v budoucích konsorciích nebude omezována tak striktně, jak se původně zdálo. Ještě počátkem prosince, když vláda o prodeji rozhodla, tvrdili propagátoři zvolené cesty privatizace, že M&A transakci (přímý prodej) podporují kvůli zájmu strategických investorů. Uvažovalo se o limitu nastaveném podobně, jako při prodeji bank na přelomu tisíciletí. Klíčová věta, znesnadňující účast venture kapitalistů tehdy zněla: „Kupcem může být komerční banka ochotná koupit na své jméno celý státní podíl a mající rating lepší než ČR.“ Jak kritici přímého prodeje, například šéf burzy Petr Koblic, tak vláda již přiznali, že žádný investor z oboru nemá o ČTc zájem. Méně radikální, jako Jan Schiesser z Atlantiku FT, hovoří o zájmu dvou firem: „O ČTc nemají zájem žádné telekomunikační společnosti s výjimkou Swisscom a TDC,“ komentuje situaci analytik. Ministrovi financí Bohuslavovi Sobotkovi tedy kabinet uložil, aby do 15. února 2005 mu předložil zprávu o stavu privatizace včetně informací o účastnících výběrového řízení. Nicméně ještě předtím, podle časového harmonogramu, vláda rozhodne, „zda pokračovat v M&A transakci, anebo se zaměřit na prodej na kapitálovém trhu“.
Prodáno na Apríla.
Proces přímého prodeje je navržen tak, aby mohl být výběr vítěze, pokud nějaký bude, ukončen do 31. března. Smlouva s novým vlastníkem 51 procent akcií ČTc by - podle vládního plánu - měla být podepsána v druhé polovině dubna 2005. Tyto informace vyplývají z vládního materiálu, který má týdeník EURO k dispozici. Skutečnost, že ministři s prodejem spěchají, potvrzuje i to, že premiér Stanislav Gross 6. prosince vyhověl žádosti ministra financí o udělení výjimky z požadavku připomínkového řízení k materiálu pro jednání vlády „Návrh dalšího postupu privatizace ČTc“. Kabinet dále požaduje, aby souběžně s M&A procesem poradci CS First Boston/Česká spořitelna podnikli nezbytné kroky pro přípravu prodeje na kapitálových trzích.
Swisscom: ziskovost by utrpěla.
Švýcarský ministr financí Hans-Rudolf Merz po rozhodnutí české vlády o prodeji ČTc řekl, že akvizice provedené společností Swisscom, kde švýcarský stát drží majoritu, by neměly snižovat její ziskovost. „Ta se u veřejně obchodovaných společností, jako je Swisscom, měří především pomocí vzorce Price Earnings Ratio (P/E). „To znamená, kolik korun/euro platí investoři za jednu korunu/euro zisku,“ říká majitel společnosti Pravda Capital Jan Pravda. Z porovnání (k 8.prosince 2004) je evidentní, že Swisscom (P/E je asi 15,5, investoři platí Swisscomu 15,5 eur za jedno euro zisku) je pro investory o asi o 30 procent levnější než ČTc (P/E zhruba 20,5). „Obavy ministra jsou oprávněné, neboť kdyby Swisscom zaplatil cenu na trhu (357 na akcii), ziskovost skupiny utrpí. Naopak, cena Českého Telecomu by musela být nějakých 265 na akcii, aby odpovídala kritériu ministra Merze,“ dodává Pravda. Slabá stránka tohoto argumentu však je, že se dívá pouze na okamžitou ziskovost akvizice a ignoruje jiné valuační metody i strategická hlediska.
France Télécom: stojí za hovor.
Další z možných zájemců je France Télécom. Nicméně tato firma se podle prohlášení jejího šéfa Thierryho Bretona na konferenci European Leadership Forum, který organizoval BusinessWeek, v Paříži soustředí na snižování svého zadlužení a že možná se podívají na nějakou menší akviziční příležitost. Breton však nevyloučil, že se o privatizaci ČTc bude hovořit se svým finančním ředitelem. Änalytici Komerční banky tvrdí, že je možné, že česká vláda nabídku od Francouzů obdrží, půjde ale o nabídku finančních investorů
S pětinovou pravděpodobností.
Pravděpodobnost, že transakce bude do poloviny dubna uzavřena, považují odpůrci přímého prodeje za maximálně dvacetiprocentní. „Právních a technických problémů je příliš mnoho,“ řekl týdeníku EURO Petr Koblic z Burzy cenných papírů Praha. Smrtící se může pro úspěšnost transakce ukázat stanovisko Komise pro cenné papíry (KCP), že při jakémkoli typu prodeje musí mít všichni akcionáři rovný přístup k informacím. Data roomy, ve kterých se zájemci při přímých prodejích seznamují se stavem prodávané firmy, obvykle bývá množství strategických a důvěrných informací. V tuzemském data roomy buď nebude nic a pak zájemci za firmu nenabídnou dobrou cenu, nebo bude, ale při této variantě hrozí soudní spory s minoritními akcionáři, kteří se tímto postupem budou cítit poškozeni. „Mám signály, od minoritních akcionářů, že transakci napadnou,“ dodává Petr Koblic. Důležitou roli sehrají v průběhu otevření data roomů Burzovní inspekce a KCP. Obě mají pravomoc data roomy navštívit a zkontrolovat, zda nejsou pravidla rovného přístupu k informacím porušována. Ani šéf KCP Pavel Hollmann, ani Petr Koblic, nechtěli komentovat, zda jejich orgány data room navštíví. „Šetření zahajujeme z vnějších i vlastních podnětů, zda věc budeme šetřit, je předčasné říkat,“ odpověděl Hollmann.
