Novela zákona o rozpočtovém určení daní několik let budila velké emoce a nyní se zdá, že se „boj malých obcí s velkými“ chýlí ke konci. Po Poslanecké sněmovně by měl novelu ještě během prázdnin schválit i Senát. Návrh má přinést miliony navíc do rozpočtů naprosté většiny obcí. Zároveň však ruší národní dotační programy a v současné debatě zaniká i to, že ani novelizované rozpočtové určení daní není všelékem na problémy hospodaření českých obcí. Rozdíly mezi „bohatými“ a „chudými“ přetrvají.
Lze předpokládat, že ani nový systém rozpočtového určení daní nebude výrazně spravedlivější než ten současný. Rozdíly v příjmech na obyvatele jsou totiž zřejmé nejen mezi velikostními skupinami obcí, na něž se novela zaměřuje, tedy mezi obcemi „malými“ a „velkými“, ale také uvnitř těchto skupin.
Kromě daňových příjmů existují i další druhy příjmů a podmínky pro jejich získání jsou pro jednotlivé obce odlišné. Faktorem, který určuje výši rozpočtu obcí, je tedy jejich celkový příjem, nikoli jen příjem z daní.
Zvýšení podílů obcí na sdílených daních přinese obcím v úhrnu více peněz. Je však otázkou, zda tyto nové podíly dají dohromady celkový přírůstek příjmů obcí ve výši 12 miliard korun, jímž se holedbá vládní koalice. Část peněz se pouze přesune ze stávajícího příspěvku na školství, o část přijdou čtyři největší česká města.
Dopad zbylé částky na zatížení státního rozpočtu má být minimalizován tím, že se seškrtají investiční dotace obcím. Ty ovšem například v roce 2011 u řady obcí tvořily naprostou většinu jejich příjmů. Obce tak přijdou o jednorázové vysoké příjmy z dotací a nahradí je pravidelné, o něco navýšené příjmy z daní. Je zjevné, že řada obcí nebude moci uskutečnit své investiční záměry, protože na ně nebude mít dost peněz.
Nejen daně
Přesnost odhadu
Celý systém nového rozpočtového určení daní je navíc založen na odhadu celkového výnosu tří sdílených daní (daň z příjmů právnických a fyzických osob a DPH) v roce 2013 ve výši 129,5 miliardy korun. V tomto bodě však ministerstvo financí minimálně v posledních dvou letech částku nadhodnotilo a skutečný objem sdílených daní byl o zhruba 15 miliard nižší. To bude v některých případech znamenat další pokles částky, která do rozpočtů obcí reálně doputuje. Přesnost tohoto odhadu je přitom klíčová pro reálné posouzení dopadů změn. Nereálný odhad celkových příjmů v realitě logicky znamená odlišné výsledky, které pro obce nemusejí být příznivé.
Čtěte také:
Menší obce dostanou z rozpočtového určení daní víc peněz
Velká města dostanou z daní maximálně trojnásobek příspěvku pro obce, slíbil Nečas
Helena Langšádlová: Pohnout se musí i s politickou korupcí
Problematiku financování obcí nelze zužovat jen na problematiku rozpočtového určení daní. V Česku ve srovnání s jinými státy existuje velké množství malých obcí, které se dramaticky liší ve svých příjmech i v tom, co vše potřebují financovat. V dosavadní debatě zaniká to, že spíše než finanční injekce obce potřebují dlouhodobě stabilní prostředí, v němž mohou své finance plánovat.
Pozitivní vzkaz
Obce budou muset prokázat, že kromě volání po navýšení financí umějí za svěřené prostředky také nést odpovědnost a účelně s nimi nakládat. Pozitivním vzkazem budiž to, že v roce 2011 obce přes rekordní pokles celkových příjmů hospodařily s přebytkem a po několika letech také snížily obecní dluh.
Doufejme tedy, že pokud by se odhady financí, o něž si obce mají polepšit, ukázaly jako nereálné, české obce si svůj zodpovědný přístup zachovají.
Autorka je analytičkou CCB – Czech Credit Bureau
