Sněmovní vyšetřovací komise ke sporné reorganizaci policie podá dvě trestní oznámení. Navrhne také usnesení, která se budou týkat změn právních předpisů a činnosti olomouckých vrchních žalobců. Po dnešním posledním jednání komise to oznámil její předseda Pavel Blažek (ODS).
Reorganizace policejních útvarů vyvolala roztržku mezi koaličními ČSSD a ANO, kritizovali ji i někteří žalobci. Komise se zabývala podezřeními souvisejícími s postupem policejního prezidia, policistů a žalobců.
Komise před dvěma týdny jednomyslně schválila text závěrečné zprávy. Dnes ještě poslanci jednali o doprovodných usneseních. Kromě dvou trestních oznámení navrhnou Sněmovně dvě novely právních předpisů z oblasti trestního práva.
Podle Blažka se by se jedna z novel mohla týkat například vyšetřování trestné činnosti státních zástupců. „Za další jsme přijali jedno usnesení, které žádá vládu, aby se zabývala určitými aspekty fungování Vrchního státního zastupitelství v Olomouci,“ řekl Blažek. Bližší podrobnosti k trestním oznámením neuvedl.
Trestní oznámení musí být podepsáno do úterý 31. ledna, kdy mandát komise skončí. Tento den by také měly být uzavřené a připravené materiály, které poputují k vedení Sněmovny. To je pak zařadí na program schůze. Na plénu poprvé veřejně zazní závěrečná zpráva i usnesení, o kterých následně budou poslanci hlasovat.
Přečtěte si komentář Pavla Párala k reorganizaci policie:
Ústupem ke kapitulaci
Blažek dnes řekl, že nechce nikoho napínat, doufá, že se výsledky vyšetřování dostanou na plénum co nejdříve. „Za sebe říkám, čím dříve tím lépe,“ uvedl.
Vyšetřovací komise začala pracovat 11. července. První výslechy svědků následovaly v srpnu a některé se protáhly dlouho do noci. Místopředseda komise Martin Lank (Úsvit) dnes novinářům řekl, že poslanci měli 16 schůzí a vyslechli 21 svědků. Výslechy trvaly 64 hodin. „Sešlo se nám 4128 stran nejrůznějších dokumentů,“ dodal Lank.
Před poslanci promluvili kritici policejní reformy i její zastánci. Poslanci měli mít původně zprávu hotovou do konce října. Komise požádala o prodloužení termínu, protože potřebovala víc času na výslechy svědků. Delší lhůtu chtěla také kvůli vyhodnocení několika stovek stran písemných materiálů.
Čtěte dále:
