Ministerstvo životního prostředí stále nemá jasno, jak bude vypadat norma, která obchodníky přinutí vykupovat PET lahve. Už teď je ale jasné, že obchodníci a výrobci budou mít na realizaci potřebných investic jen pár měsíců.
Vratné pet lahve Pouhých 19 měsíců dělí české obchodníky od zamýšlené povinnosti vykupovat PET lahve. Podnikatelé se bojí, že nový zákon bude do praxe zaveden chaoticky, podobně jako třeba povinnost registračních pokladen, a obchodníci nebudou mít čas se na změněnou situaci včas připravit. Nápad ministra životního prostředí Martina Bursíka totiž pořád nemá konkrétní podobu. „Návrh by se mohl objevit počátkem července,“ říká Jarmila Krebsová z ministerstva. V tom případě by mohla být norma schválena v polovině příštího roku. Tedy jen pár měsíců před tím, než má začít platit. Návrh navíc narazí nejen u podnikatelů, ale i u některých členů samotné vlády. „Téměř jistě bude náš rezort,“ říká Karel Machotka, ředitel odboru podnikání ministerstva průmyslu a obchodu. Zkušenosti z jiných států podle něj nepotvrdily, že by se zpoplatněním zlepšila třeba recyklace. Například v Německu, kde zálohy fungují, se recykluje asi jen o jedno až dvě procenta více než u nás. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Zdeněk Juračka má obdobný názor. „Odpad z PET lahví je dnes tříděný přibližně z 50 procent, přijetí zákona o povinném výkupu stav nezlepší,“ říká. Jiří Horáček, ředitel odboru regionální přeshraniční spolupráce na ministerstvu pro místní rozvoj, však nesouhlasí. „Už z ekonomických důvodů by výkup plastových lahví měl zamezit jejich volnému zahazování v přírodě,“ tvrdí. Podle Juračky však systém výkupu zkomplikuje život jak obchodníkům, tak zákazníkům, protože se zvýší cena nápojů o zálohu. Obává se, že zákazníci si nakoupí nápoje v obchodních řetězcích, ale vracet je budou v okolí svého bydliště. „Dovedu si představit, jak se budou na malých prodejnách množit obrovské pytle s PET lahvemi,“ říká. Ministerstvo životního prostředí trvá na tom, že výkup PET lahví smysl má. „I když se zhruba polovina vytřídí, zbytek končí na skládkách nebo ve spalovnách, v horším případě se pálí doma či končí v přírodě,“ oponuje šéf poradců ministra životního prostředí Daniel Vondrouš. Velké investice v ohrožení Je tu ale i jiný problém – prodejci budou muset vyčlenit prostory na uskladňování prázdných lahví tak, aby nepřišly do styku s potravinami. Zároveň bude třeba instalovat výkupní automaty, zajistit dopravce na odvoz plastů a podobně. Pokud by výrobci měli vrácené lahve různých velikostí znovu plnit, čeká je investice do mycích linek. Firmy ale těžko budou investovat vysoké prostředky do podobných úprav, pokud nebude jisté, že nařízení skutečně začne platit. „Vzpomeňte si na registrační pokladny. Povinnost mít je se měnila snad každého čtvrt roku,“ je skeptický brněnský obchodník Stanislav Malý. „Ale aspoň fungují, ať to stát chce nebo ne. Ale proč bych měl předem kupovat automat na vykupování PET lahví, když to nakonec poslanci shodí se stolu.“ Potíže přitom mohou zasáhnout i obce. Ty v posledních letech investovaly velké prostředky do pořízení systémů tříděného odpadu. Plasty, především právě PET lahve, přitom tvoří velkou část separovaného odpadu domácností. Pokud by lidé začali vracet lahve za zálohu, mohlo by se stát, že výrazně poklesne jejich ochota třídit. Stále mírně pozadu**
Barevně značené kontejnery na tříděný odpad přitom v posledních letech výrazně zvýšily ochotu Čechů recyklovat. I tak má Česko co dohánět. Německo, Rakousko či Nizozemí dlouhodobě recyklují 55 až 60 procent svého komunálního odpadu. Plán českého odpadového hospodářství určil cíl – alespoň 50 procent od roku 2010. V Česku se dnes recykluje zhruba polovina z 60 tisíc tun prodaných PET lahví. Toto číslo představuje necelých 5 promile komunálního odpadu.
Proto chce rezort životního prostředí podíl nevyužitého odpadu zásadně snížit. Dobrovolné třídění funguje jen do určité míry. Ekonomická motivace podle expertů rezortu umožňuje dosáhnout nesrovnatelně lepších výsledků.
