Česká policie si vykládá svobodu projevu po svém: šibenice nevadí, tibetské vlajky ano
Možná jste si toho ještě nevšimli. Ta změna je plíživá, ale o to nebezpečnější. Najednou otevřete oči a probudíte se v jiném světě. Ve světě, kde nemůžete z okna vyvěsit vlajku podle svého výběru, nemůžete uctít 17. listopad u pamětní desky, nemůžete přijít na předem ohlášenou demonstraci, nemůžete zvednout nad hlavu transparent proti neoblíbenému politikovi.
Vše je zakázáno. Tento svět už je realitou. Je to současná Česká republika.
Čtvrt století po pádu komunistického režimu se do řad české policie vrátily totalitní praktiky Veřejné bezpečnosti. Nejde o přehánění a mávnutí rukou není namístě. Česká policie ohrožuje demokracii v této zemi tím, že během posledních měsíců několikrát omezila svobodu projevu, a porušila tak ústavu. Bezpečnostní sbor naopak zneužívání svobody projevu k šíření nenávisti a násilí toleruje.
Když loni v červenci radikálové veřejně uprostřed Prahy pózovali se šibenicemi vyzývajícími k bezprostřednímu násilí, policie ctila svobodu projevu. Ctí ji také úřady, na které se zatím po tomto incidentu obrátil ministr vnitra Milan Chovanec. Tehdy poprvé vystoupil proti policii, kterou politicky vede. Podle něj strážci zákona svou nečinností „legitimizovali šibenice na demonstracích“. Zatímco výzvy k popravám jsou podle policie v pořádku, za vyvěšení tibetské vlajky hrozí postih, jak jsme se dozvěděli během nedávné návštěvy čínského prezidenta. Za demonstrování s praporem, který má symbolizovat úctu k lidským právům, byli šikanováni lidé na různých místech Prahy, a to různými policisty. Jen těžko někdo může popřít, že šlo o rozkaz. Policisté v civilu, kteří vstupovali do soukromých bytů a kanceláří, si jistě tibetskou vlajku ze školy nepamatují. Někdo jim ji musel nejdřív ukázat, aby věděli, co mají v ulicích zakazovat. Proti „vlastní“ policii se kvůli tomu znovu ozval i ministr Chovanec.
Ovšem podivné chování českých policistů doprovázelo celou návštěvu čínského vůdce Si Ťinpchinga. Policie ve spolupráci s hradním kancléřem Vratislavem Mynářem (toho času bez bezpečnostní prověrky) nechala vyklizené Hradčanské náměstí, přestože tam úřady povolily demonstraci proti porušování lidských práv v Tibetu. Nehrozilo žádné nebezpečí, čínský prezident už na Hradě nebyl, policie i tak akci vyhodnotila jako rizikovou a demonstraci na místě nepovolila. Naopak jiné shromáždění o pár měsíců dříve na pražském Albertově policisté pokládali za nedotknutelné. Tak nedotknutelné, že ho nemohli „narušit“ ani lidé, kteří chtěli položit květiny u pamětní desky 17. listopadu.
Neustálé vyčkávání na výsledky vyšetřování těchto incidentů znamená, že kauzy postupně vyšumějí a o skutečné závěry se za několik týdnů nikdo nebude zajímat. O to víc nás bude při další příležitosti šokovat, až nám policie rovnou přelepí pusu páskou. Při probuzení ze sladkého domnění, že Česká republika je stále demokratickou zemí, nebudeme moci ani mluvit.
Česká policie je ve vážném podezření, že pracuje na politickou objednávku. Pro nezávislý bezpečnostní sbor nemůže být v demokracii horší nálepky. Zbavit se jí nebude jednoduché. Ale zatím se o to ani nikdo z vedení policie nesnaží.
O autorovi| JAN NOVOTNÝ, novotnyj@mf.cz