České úřady by měly zavádět digitální služby s ohledem na rozmach mobilních technologií, základem úspěchu jsou však dostatečné investice
Ačkoli si z hlediska e-governmentu Česká republika nestojí v mezinárodním srovnání příliš dobře, zavedení řady informačních systémů a nástrojů posunulo elektronizaci státní správy u nás vpřed. Jedna z jeho nejdůležitějších částí, základní registry veřejné správy, byla spuštěna v létě 2012. Tento systém výrazně usnadňuje získávání a integraci informací z různých databází veřejné správy, což přináší efektivnější a rychlejší doručení služeb e-governmentu občanovi. Jeho architektura také vede k reálné inventuře a kategorizaci činností a procesů ve veřejné správě, což je samo o sobě pozitivum. Dalším významným projektem jsou datové schránky – nástroj pro elektronické podávání formulářů a přenos dokumentů.
Tento projekt byl nedávno kritizován kvůli neměřitelnosti přínosu či návratnosti investice. Samotný koncept systému je dobrý a má velký potenciál do budoucna řádově snížit administrativní náklady, nicméně jeho současné provedení není zdaleka ideální.
Opožděné Česko
Obecně lze konstatovat, že práce v oblasti českého e-governmentu zbývá skutečně ještě mnoho. Evropská komise vydala vloni studii o online službách spojených se třemi tzv. životními událostmi: založením firmy, hledáním zaměstnání a studiem ve vyšší vzdělávací instituci. V případě České republiky bylo pouze zhruba 63 procent souvisejících služeb dostupných online, podstatně méně než v sousedním Německu (73 procent), Polsku (77 procent) nebo Rakousku (85 procent). Kromě toho méně než 45 procent občanů, kteří mají přístup k internetu, jej využívají pro kontakt s veřejnou správou.
Svoji roli sehrává nedostatečná informovanost, avšak prvotní příčinou nízkých čísel je nesnadný přístup k informacím a službám. Jinými slovy: pokud budou systémy vytvořeny dobře a služby jednoduše přístupné, lidé si k nim cestu najdou a budou je využívat.
V dnešní době je z tohoto hlediska klíčový přístup z mobilních zařízení, zejména chytrých telefonů. Trvalo více než 30 let, než počet uživatelů osobních počítačů celosvětově přesáhl jednu miliardu. Od uvedení iPhonu na trh netrvalo ani pět let, než počet uživatelů chytrých telefonů dosáhl stejného počtu. Do roku 2015 bude každý třetí člověk na světě vlastnit chytrý telefon. To s sebou nese zásadní posun v komunikaci. U technicky zdatných Čechů k němu již došlo. Na počátku 21. století se hlavní otázka spojená s vyhledáváním informací online změnila z „Mohu to někde najít?“ na „Proč to nemohu nikde najít?“. Mobilita přináší podobně zásadní změnu očekávání uživatelů. Veřejná správa musí na očekávání svých občanů adekvátně reagovat. Postupné přibývání mobilních aplikací českých veřejných institucí naznačuje, že zde existují pokrokoví správci IT, kteří jdou správným směrem. Ale bylo by potřebné zrychlit tempo a zlepšit plánování i koordinaci.
Optimalizace v. mobilita
Ačkoli by všechny orgány veřejné správy měly optimalizovat své webové stránky pro přístup z mobilních zařízení (u většiny tomu tak dnes není), zdaleka ne všechny potřebují mobilní aplikaci. Mobilní aplikace jsou ideální u informací, k nimž je potřeba přistupovat každodenně: jízdní řády veřejné dopravy, možnosti parkování ve městech, předpověď počasí, turistické informace pro návštěvníky a podobně.
Oproti tomu optimalizace webových stránek pro mobilní přístup je smysluplnější u informací, které uživatelé hledají sporadicky.
Z tohoto pohledu dávají smysl aplikace Českého hydrometeorologického ústavu (vytvořené prostřednictvím partnerů) a aplikace pro hledání volných parkovacích míst v Praze. Ale například mobilní aplikace Prahy 6 se míjí účelem. Informace, které nabízí (úřední hodiny, kontakt, rezervační služba), by bylo vhodnější zpřístupnit na internetové stránce optimalizované pro mobilní přístup.
Vzhledem k tomu, že mobilita je stále poměrně novým fenoménem, prvním krokem organizací veřejné správy při závádění mobilních řešení by měl být průzkum potřeb občanů a jejich priorit, analýza toho, jaké nástroje nejvíce usnadní práci státním úředníkům, shromáždění osvědčených postupů a příkladů úspěšných projektů ze zahraničí.
Smysluplná je třeba mobilní aplikace, která usnadňuje použití datových schránek pro malé a střední firmy, detašovaná pracoviště státních úřadů a terénní pracovníky. Aplikace umožňující přístup pracovníků ministerstva financí do systému ADIS nikoli. Státní orgány na ústřední úrovni mohou podpořit „mobilizaci“ veřejné správy (tzv. m-government) různými způsoby. Přinejmenším mohou založit kapitolu rozpočtu určenou na rozvoj mobilních systémů a poradenské služby, které by pomohly při plánování a zavádění sdílené vývojové platformy pro webové stránky podobně jako v Polsku.
Investovat, ale neplýtvat
Tím se dostáváme k otázce financí. Na jedné straně české státní orgány neinvestují dostatečně do informačních technologií. Moji kolegové nedávno vypracovali studii o externích vládních výdajích na IT vztaženo na hlavu, v níž zkoumali, jak jejich výše souvisí s indexem připravenosti země na e-government podle OSN, kterým se měří vyspělost IT ve veřejné správě.
Vysoká korelace (0,70) naznačuje, že vlády, které na IT vydávají více, také více získávají. Česká republika se zhruba 65 dolary na obyvatele se v roce 2012 v žebříčku OSN umístila na 46. místě. Pro srovnání, Německo vydává o 72 procent více a zaujalo 17. příčku. Francie utrácí o 53 procent více a získala šesté místo. Druhá se umístila Velká Británie, kde vláda vydává na IT o neuvěřitelných 209 procent na obyvatele více než vláda česká.
Na druhé straně vynaložené prostředky bývají často použity neefektivně. Rusko, Chorvatsko, Maďarsko, Saúdská Arábie a Slovinsko vynakládají na IT vztaženo na osobu podstatně méně než Česká republika, a na žebříčku OSN dosáhly mnohem lepších výsledků. Avšak i rozvinuté země mají prostor ke zvyšování efektivity. Německé vládní výdaje na IT na obyvatele převyšují francouzské, přesto se Německo umístilo 11 příček za Francií. Je pravda, že rozsáhlé IT projekty zřídka plně naplňují původní očekávání.
V České republice nedávná oprávněná kritika nadbytečných výdajů na informační systémy ministerstva práce a sociálních věcí zvýraznila problémy s plýtváním u IT projektů. Ale i kdyby každá vynaložená koruna na IT přímo zefektivnila činnost veřejné správy nebo vedla ke zlepšení služeb, současná úroveň investic je stále mnohem nižší než v transparentnějších a rozvinutějších zemích, takže bez navýšení je Česká republika bude dohánět jen těžko.
Neuspokojivá situace ohledně účelnosti výdajů však neznamená, že by investice do mobilních řešení měly být pozastaveny, dokud vláda nezjedná nápravu. Organizace veřejné správy by měly usilovat o rozvoj mobilního přístupu ke svým službám a informacím, ať už pomocí optimalizace internetových stránek nebo mobilních aplikací, aby uspokojily očekávání občanů. V ideálním případě nejprve zanalyzují své portfolio služeb, provedou průzkum mezi dotčenými stranami a pečlivě zpracují plán, který jim pomůže získat větší rozpočtové prostředky, jež pak dokážou utratit moudřeji.
