Statistiky Státního fondu životního prostředí ukazují, že syndrom nezdravých budov (Sick Building Syndrome, SBS) se týká až tří čtvrtin škol, firem, kanceláří, zdravotnických zařízení a pečovatelských domů. „SBS syndrom popisuje nespecifické zdravotní potíže osob v budovách. Potíže nemají zjevné příčiny, ale vypadá to, že souvisejí s budovou, protože po opuštění budovy vymizí. Objevit se mohou ve všech typech nových a renovovaných budov, velkým zdrojem jsou pak zejména moderní administrativní budovy,“ říká Zuzana Mathauserová ze Státního zdravotního ústavu.
Domy nedýchají
Nejčastěji zmiňovaným důvodem syndromu nezdravých budov bývá snaha o co největší tepelnou izolaci budovy, ať už při její stavbě, či rekonstrukci. V konečném důsledku se tak eliminuje možnost dostatečného přívodu čerstvého vzduchu, což se projevuje zejména v zimě. Právě na konci tohoto období se proto případy syndromu nezdravých budov objevují podle odborníků nejčastěji. „Souvisejí s celkovou únavou a psychickým stavem zaměstnanců v tomto období. Přes zimu tráví více času v budovách než venku, méně se větrá, vzduch bývá sušší a dříve se stmívá,“ upozorňuje Marcela Skřehotová ze Znaleckého ústavu bezpečnosti a ochrany zdraví.
Negativní vlivy zesiluje také to, že se stavební firmy i projektanti snaží realizovat budovy s minimálními tepelnými ztrátami. „Ovlivňuje to i legislativa, podle které by měly být stavby čím dál úspornější. Ostatně toto zpřísnění nově platí od začátku letošního roku. Na zdraví uživatelů se ale nesmí zapomínat, musí být stále na prvním místě, i když to mnohdy může znamenat vyšší náklady na stavbu či rekonstrukci,“ uvádí Petr Přichystal ze společnosti Lomax.
Novostavby a rekonstrukce
Právě trendy posledních let situaci výrazně zhoršují. „SBS se vyskytuje převážně v moderních novostavbách nebo špatně rekonstruovaných budovách, mnohem méně ve starší zástavbě. Důvodů je hned několik. Jedním z nich jsou špatně provedené rekonstrukce. V mnohých případech se dělají neodborně,“ přibližuje Michal Šiška z portálu BezpečnostPráce.info.
Problémy tohoto typu přitom postihují prakticky všechny budovy – od bytových domů přes ubytovny, veřejné budovy, kanceláře až například po školy. Nejvíce postiženými místy jsou však dlouhodobě kanceláře. „Problémy se objevují především u lidí pracujících v nově vybudovaných administrativních budovách.
Jedním ze základních rysů takzvaných nezdravých budov je to, že byly postaveny či zrekonstruovány v posledních šedesáti letech, jsou klimatizovány a obsahují značné množství umělých materiálů. Typickým příkladem jsou ještě nedávno tolik populární open space kanceláře,“ upřesňuje Marcela Skřehotová. Podle ní zde dochází ke kumulativnímu působení řady rizikových faktorů pracovního prostředí s následky mnohem výraznějšími, než lze očekávat při působení jednotlivých činitelů samostatně.
Teplota
Syndrom nezdravých budov nesouvisí pouze s kvalitou vzduchu uvnitř, ale také s jeho teplotou. „Většina nových a rekonstruovaných objektů je v nízkoenergetickém provedení, ale ukazuje se, že tyto objekty mají problém v letním období, často už i v obdobích přechodných, kdy dochází k jejich přehřívání.
Vysoké teploty mají velký vliv na únavu či soustředěnost,“ doplňuje Zuzana Mathauserová.
I z tohoto hlediska je však možné potenciální rizika snížit či eliminovat. „Často v tomto směru pomáhá venkovní stínicí technika, která teplo zadrží ještě před jeho vstupem do interiéru. S ohledem na letní období se jako nejvhodnější varianta jeví venkovní žaluzie, které zadrží až 94 procent tepelné energie,“ upozorňuje Petr Přichystal.
Místo žárovek světlovody
Právě množství světla bývá dalším faktorem, který se na syndromu nezdravých budov podílí. Nejenom v mnoha kancelářích, ale také ve školách i školkách, které nemají dostatek denního světla, se umělé světlo z žárovek využívá i za bílého dne. Přehnané množství umělého osvětlení ale může mít negativní vliv na lidské zdraví i psychiku.
„Denní světlo je zcela nenahraditelné. Umělé světlo je totiž jednotvárné, bez přirozené dynamiky a blahodárných účinků na lidský metabolismus. Dostatek denního světla tak působí pozitivně nejen na dětskou psychiku, ale i na psychiku dospělých,“ říká lékařka Michaela Vančatová.
Při zajišťování vhodného osvětlení pro děti proto přichází některé školy s inovativními realizacemi.
Například mateřská škola v pražských Stodůlkách nedávno dokončila kompletní rekonstrukci, při které použila takzvané světlovody. „Zabudované světlovody pomáhají splnit hygienickou normu osvětlení pro školní, pracovní a výukové prostory. V mateřské škole jsou pak navíc využity speciální velké rozptylovače, které denní světlo změkčují,“ vysvětluje Jakub Brandalík ze společnosti Lightway.
Nezdravého prostředí se přitom lidé nezbaví ani po návratu ze školy či zaměstnání. Hygienické normy totiž nesplňuje až téměř 90 procent novostaveb. Včetně bytů a rodinných domů. Syndrom nezdravých budov tak podle statistik Světové zdravotnické organizace (WHO) zasahuje 85 procent obyvatel Evropy a USA.
Ministerstvo o problému neví
Alarmující čísla o nevyhovujících novostavbách se podle všeho nepodepíšou na změně stavební legislativy.
„Ministerstvo pro místní rozvoj nemá údaje o neplnění hygienických norem k dispozici. Ochrana zdraví osob a zvířat, zdravých životních podmínek a životního prostředí je jedním ze základních požadavků na stavby. Tento požadavek je závazný ve všech fázích a typech stavebního řízení, respektive provádění stavby od záměru až po její užívání,“ uvedl Vilém Frček z odboru komunikace Ministerstva pro místní rozvoj ČR.
O problematiku by se podle něj měly zajímat jiné resorty. „Gestorem ochrany veřejného zdraví je ministerstvo zdravotnictví, respektive hygienické stanice, které mají ve správních řízeních a při dalších postupech podle stavebního zákona, ale také podle některých dalších právních předpisů, postavení dotčených orgánů, spočívající zejména ve vydávání závazných stanovisek ve věcech spadající do jejich působnosti,“ uzavřel Vilém Frček.
O autorovi| Dalibor Dostál, dostal@mf.cz
