Účast na veřejných zakázkách představuje pro mnoho firem výbornou příležitost k jejich dalšímu rozvoji – nejen díky penězům získaným od důvěryhodných subjektů, ale také díky cenným referencím.
Smyslem následující přílohy je přinést jednoduché a přehledné shrnutí základních pravidel, uplatňovaných pro veřejné zakázky v České republice. Zájemcům z řad firem může pomoci i několik praktických tipů.
Současný zákon o veřejných zakázkách platí od loňského května, kdy ho Česká republika musela přijmout kvůli vstupu do Evropské unie. Vláda před několika dny schválila návrh nového zákona, který by mohl vstoupit v účinnost od ledna 2006. Základní principy a postupy při zadávání veřejných zakázek, popsaných v této příloze, zákon nemění. Stručné shrnutí připravovaných novinek přinášíme na konci textu, podrobněji se jim budeme věnovat v některém z dalších čísel Profitu.
1. Pojem veřejných zakázek
1. 1. Smysl zákonné regulace
Veřejné zakázky představují zákonem upravený postup, který musí zadavatel dodržet při poptávání zboží, služeb nebo stavebních prací. Smyslem veřejných zakázek na straně zadavatele je získat kvalitu za co nejnižší cenu a nejlepší podmínky tím, že publikací poptávky zadavatel zajistí účast více dodavatelů. Ti pak předkládají své nabídky podle předem známých podmínek. Cílem tedy je, aby v soutěži vyhrál dodavatel
s nejlepší nabídkou.
Pro dodavatele by měly veřejné zakázky znamenat transparentní příležitost, jak uplatnit své výrobky či služby na určitém trhu.
1. 2. Platná právní úprava
Veřejné zakázky jsou v České republice upraveny zákonem č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách. V současnosti se připravuje nová právní úprava, o které se zmiňujeme na konci textu.
Ačkoli zákon rozeznává pojmy dodavatel, uchazeč a zájemce (§11-§13 zákona), po-užíváme v následujícím textu pro tyto osoby souhrnné označení dodavatel.
1. 3. Vymezení veřejné zakázky
Za veřejnou zakázku (podléhající zákonem určenému postupu) se považuje pouze ta, kterou zadává některý ze zákonem definovaných zadavatelů (viz níže) a jejímž předmětem je dodávka zboží, poskytování služeb nebo provedení stavebních prací.
Tato zakázka musí být úplatná, přičemž tuto platbu poskytuje zadavatel. O veřejnou zakázku se tedy nejedná v případě, kdy zadavatel pronajímá nemovitosti, které vlastní – protože v tomto případě úplatu dostává, nikoli poskytuje.
Úplata poskytovaná zadavatelem nemusí mít pouze formu peněžních prostředků představujících cenu za dodávky, služby či stavební práce, ale nově také formou tak-
zvané koncese. Koncese představuje oprávnění dodavatele po určitou dobu provozovat stavbu nebo služby dodané zadavateli v rámci veřejné zakázky.
1. 4. Minimální finanční limit
Předpokládaná cena předmětu zakázky musí přesáhnout dva miliony korun bez DPH. Nedosáhne-li uvedeného finančního limitu, o veřejnou zakázku ve smyslu výše zmíněného zákona se nejedná (i v těchto případech však musí zákonem definovaní zadavatelé dodržovat určité postupy, týkající se především transparentnosti výběru
a přiměřené ceny). Zákon přitom výslovně zakazuje rozdělení předmětu zakázky, jestliže by tím došlo ke snížení předpokládané ceny pod stanovený finanční limit dvou milionů korun.
1. 5. Základní principy
Veřejné zakázky jsou ovládány principem zákazu diskriminace a transparentnosti, čímž má být dosaženo rovného zacházení a rovných příležitostí pro všechny dodavatele. Pro případ, že tomu tak není, zákon dává dodavateli prostředky k obraně jeho práv – v podobě námitek, které lze proti úkonům zadavatele uplatnit.
2. Zadavatel
2. 1. Tři skupiny
Okruh osob, které jsou povinny zadávat veřejné zakázky, vymezuje výše zmíněný zákon. Jedná se o tři skupiny subjektů.
Především jde o „veřejného“ zadavatele, kterým je například Česká republika jednající prostřednictvím ministerstev, jiných ústředních správních úřadů, finančních úřadů a podobně. Patří sem také kraje či obce.
Dále jde o „dotovaného“ zadavatele – tedy subjekt, který zadává zakázku, financovanou z více než padesáti procent veřejným zadavatelem. Do této skupiny patří například právnická osoba, která za účelem zajištění zakázky obdrží od obce dotaci nebo jinou formu nenávratných finančních prostředků, ačkoliv sama obec zadavatelem není.
Poslední skupinu představují odvětvoví zadavatelé, tedy osoby, které působí v odvětvích vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací a které jsou povinny zadávat veřejné zakázky při splnění dalších zákonných podmínek.
2. 2. Více zadavatelů
Veřejnou zakázku může zadat jeden nebo více zadavatelů. Zadání veřejné zakázky více zadavateli lze provést na základě jejich spojení ve sdružení. Sdružení vzniká na základě písemné smlouvy, kterou mezi sebou zadavatelé jako účastníci sdružení uzavřou. Sdružení lze vytvořit za účelem zadání jedné nebo i více veřejných zakázek. Předem je však nezbytné určit, který zadavatel bude jménem tohoto sdružení jednat.
3. Cena
3. 1. Pojem předpokládané ceny
Již ve fázi plánování projektu je každý zadavatel povinen stanovit předpokládanou cenu zboží, služeb či stavebních prací, které bude veřejnou zakázkou poptávat. Tuto předpokládanou cenu stanoví zpravidla na základě informací o zakázkách stejného nebo obdobného charakteru, případně na základě průzkumu trhu. Vždy je rozhodující předpokládaná cena předmětu veřejné zakázky bez daně z přidané hodnoty.
3. 2. Význam předpokládané ceny
Předpokládaná cena má význam především při posouzení, zda z hlediska finančního limitu (dvou milionů korun) bude plánovaný projekt naplňovat definici veřejné zakázky, nebo nikoli. Předpokládaná cena je důležitá také pro:
– určení, zda se jedná o nadlimitní, nebo podlimitní veřejnou zakázku (§§ 14 a 15 zákona),
– pro stanovení výše jistoty požadované zadavatelem za účelem zajištění plnění povinností dodavatelů vyplývajících z jejich účasti v zadávacím řízení,
– pro posouzení, zda cena v nabídce dodavatele je, či není mimořádně nízkou nabídkovou cenou.
Předpokládaná cena veřejné zakázky nemá žádný vliv na volbu zadavatele ohledně druhu zadávacího řízení, tedy ji lze zadat například v otevřeném řízení nebo jednacím řízení s uveřejněním (viz níže).
3. 3. Stanovení ceny celé zakázky
Předpokládaná cena se vždy odvozuje od celkové ceny dodávky, služby či stavebních prací. Z hlediska časového to znamená, že u smlouvy uzavírané na dobu určitou se předpokládaná cena stanoví s ohledem na peněžitý závazek, který zadavateli vznikne za celou dobu trvání této smlouvy. U smlouvy uzavírané na dobu neurčitou se předpokládaná cena stanoví za dobu čtyř let.
Z hlediska věcného to znamená, že při rozdělení předmětu veřejné zakázky na části je pro určení předpokládané ceny předmětu rozhodující součet předpokládaných cen všech jeho částí.
Nadlimitní veřejnou zakázkou se rozumí zakázka, u níž předpokládaná cena dosáhne anebo přesáhne finanční limity určené zákonem. Limity jsou stanoveny odlišně pro různé skupiny zadavatelů a činností.
4. Zadávací řízení
4. 1. Pojem zadávacího řízení
Zadávacím řízením se rozumí postup upravený v zákoně, který musí každý zadavatel dodržet při poptávání dodávek, služeb či stavebních prací od třetích osob za úplatu. Jedná se o celý proces od uveřejnění oznámení o veřejné zakázce či od výzvy k jednání až do uzavření smlouvy s dodavatelem poptávaných dodávek, služeb nebo stavebních prací. Zadávací řízení tedy vymezuje mantinely, ve kterých je zadavatel povinen se pohybovat při vymezení pravidel konkrétní veřejné zakázky.
4. 2. Čtyři druhy
Zákon upravuje čtyři druhy zadávacího řízení:
– otevřené řízení,
– užší řízení,
– jednací řízení s uveřejněním,
– jednací řízení bez uveřejnění.
4. 2. 1. Otevřené řízení a užší řízení
Otevřené řízení a užší řízení představují obecné druhy zadávacího řízení. Zadavatel je může použít pro zadání jakékoli veřejné zakázky. Záleží tedy pouze na zadavateli, který z uvedených druhů lépe vyhovuje jeho požadavkům na průběh zadávacího řízení.
Oba tyto druhy jsou na začátku přístupné neomezenému počtu dodavatelů.
V otevřeném řízení předkládají dodavatelé své nabídky a prokazují svou kvalifikaci již na počátku tohoto řízení.
Oproti tomu v případě užšího řízení předkládají dodavatelé na počátku pouze žádosti o účast a prokazují svou kvalifikaci. Teprve na základě výzvy zadavatele, následující po vyhodnocení kvalifikace všech dodavatelů, předkládá vybraných pět až dvacet dodavatelů své nabídky.
4. 2. 2. Jednací řízení s uveřejněním a jednací řízení bez uveřejnění
Jednací řízení s uveřejněním a jednací řízení bez uveřejnění představují speciální druhy zadávacího řízení. Zadavatel je může využít pouze ve zvláštních nebo výjimečných zákonem stanovených případech.
4. 3. Oznámení zadávacího řízení
Zadávací řízení se zahajuje uveřejněním oznámení zadávacího řízení (výjimkou je jednací řízení bez uveřejnění, které zadavatel zahajuje výzvou k jednání). Všechna oznámení zadávacího řízení se uveřejňují na internetu – na takzvané Centrální adrese (www.centralniadresa.cz).
Oznámení zadávacího řízení – společně se zadávací dokumentací, již je zadavatel povinen na požádání poskytnout – obsahuje veškeré informace a požadavky zadavatele rozhodující pro podání nabídky a plnění předmětu veřejné zakázky.
5. Nabídka
5. 1. Základní pravidla pro podávání nabídek
Dodavatel se účastní veřejné zakázky okamžikem podání své nabídky. Nabídka se podává ve lhůtě, kterou zadavatel určí v souladu se zákonem.
Každý dodavatel může podat pouze jednu nabídku. Podání vlastní nabídky však nebrání dodavateli v tom, aby vystupoval na straně jiného dodavatele podávajícího nabídku jako jeho subdodavatel.
Jednu nabídku může podat i více dodavatelů společně. Je-li nabídka podána více dodavateli společně, odpovídají všichni za závazky vzniklé v souvislosti s plněním předmětu veřejné zakázky společně a nerozdílně – tuto skutečnost jsou povinni doložit listinou přiloženou k nabídce.
5. 2. Náležitosti nabídek
Nabídky musí odpovídat veškerým požadavkům zadavatele, uvedeným v uveřejněném oznámení zadávacího řízení a v zadávací dokumentaci.
Nabídka se předkládá v písemné formě a musí být dodavatelem podepsána.
Součástí každé nabídky musí být návrh smlouvy dodavatele. Ten musí odpovídat obchodním podmínkám požadovaným zadavatelem. Nejsou-li tyto podmínky požadovány, je na dodavateli, aby je specifikoval.
Standardně je na zadavateli požadováno uvedení nabídkové ceny v určitém členění na jednotlivé její části.
Nabídka musí splňovat i různé nejmenší požadované detaily, pokud zadavatel požaduje určitou formální úpravu a strukturu dokumentu (například počet originálů
a kopií nebo číslování stran nabídky).
5. 3. Písemná žádost o dodatečné informace
Pokud má dodavatel jakékoli pochybnosti o tom, jaké požadavky uvedené v zadávací dokumentaci má splnit nebo jakým způsobem, může se na zadavatele obrátit s písemnou žádostí o poskytnutí dodatečné informace k zadávací dokumentaci.
Každý zadavatel je povinen se takovou žádostí zabývat, je-li mu tato doručena nejpozději dvanáct dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek. Zadavatel má povinnost nejpozději sedm dnů před uplynutím uvedené lhůty tazateli i ostatním dodavatelům požadované informace poskytnout.
6. Kvalifikace
6. 1. Základní pravidla pro prokazování kvalifikace
Dodavatel účastnící se veřejné zakázky musí prokázat splnění takzvané kvalifikace. Jedná-li se o otevřené řízení, musí tak učinit současně s předložením nabídky. V případě užšího řízení a jednacího řízení s uveřejněním tak činí společně s předložením žádosti o účast. Při obou variantách jde tedy o samý počátek celého procesu.
Prokazování kvalifikace se neliší podle druhu zadávacího řízení. V některých případech se však liší způsob prokazování kvalifikace podle toho, zda jde o nadlimitní,
či podlimitní veřejnou zakázku.
6. 2. Jednotlivé části kvalifikace
Splněním kvalifikace zákon rozumí:
– naplnění základních kvalifikačních kritérií,
– splnění dalších kvalifikačních kritérií,
– prokázání oprávnění k podnikání (zpravidla živnostenskými listy) včetně předložení výpisu z obchodního rejstříku či jiné evidence,
– prokázání odborné způsobilosti nebo členství v určité profesní organizaci, je-li pro plnění veřejné zakázky vyžadována podle zvláštních právních předpisů.
Základní kvalifikační kritéria musí splňovat každý dodavatel.
Splňuje je dodavatel,
a) který není v likvidaci,
b) proti kterému v uplynulých třech letech nebyl prohlášen konkurz nebo konkurz nebyl zrušen pro nedostatek majetku,
c) který nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky,
d) který nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin nebo došlo k zahlazení odsouzení trestného činu, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání, jde-li o fyzickou osobu (jde-li o právnickou osobu, musí tuto podmínku splňovat statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu, vedoucí organizační složky zahraniční právnické osoby nebo statutárním orgánem pověřený zástupce),
e) který nemá nedoplate
k na pojistném a na penále na zdravotní či sociální pojištění,
s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek.
Splnění těchto základních kvalifikačních kritérií se prokazuje prohlášením, v případě bodu d) výpisem z evidence Rejstříku trestů nebo jiným odpovídajícím dokladem ne starším šesti měsíců (u podlimitních zakázek stačí pouze prohlášení).
Takzvanými dalšími kvalifikačními kritérii se rozumí vymezení odpovídající úrovně finanční, ekonomické a technické způsobilosti dodavatele a zabezpečení jakosti. Tato kritéria musí dodavatel splnit v rozsahu stanoveném zadavatelem.
Zadavatelé však často konkrétní úroveň těchto dalších kritérií – zejména finanční, ekonomickou a technickou způsobilost dodavatelů – v oznámení zadávacího řízení přesněji nevymezí, ale pouze opisují zákon. Tímto postupem se tak zadavatelé sami připravují o možnost provádět hodnocení nabídek pouze těch dodavatelů, kteří nejlépe vyhovují jejich představám o osobě, jež má předmět veřejné zakázky plnit. Je totiž rozdíl, zda zadavateli postačí prokázat například finanční způsobilost pouze výkazem celkového obratu za předcházející tři účetní období (v tom případě splní kvalifikaci prakticky každý dodavatel, i když do příslušné kolonky napíše třeba nulu), nebo zda zadavatel požaduje například výkaz celkového obratu v minimální výši 50 milionů korun v každém z předcházejících tří účetních období.
7. Jistota
Zadavatel může požadovat, aby dodavatelé poskytli takzvanou jistotu. Cílem je zajištění plnění povinností vyplývajících z účasti dodavatele v zadávacím řízení. Požadavek na poskytnutí jistoty musí zadavatel uplatnit shodně vůči všem dodavatelům.
Jistotu lze stanovit až do výše tří procent předpokládané ceny veřejné zakázky. Zadavatel rovněž stanoví formu poskytnutí jistoty – tou může být bankovní záruka nebo převod peněžní částky (lze připustit i obě uvedené formy). Je-li forma jistoty stanovena bankovní zárukou, musí být součástí nabídky dodavatele originál bankovní záruky.
Poskytnutá jistota se po skončení celého procesu vrací dodavatelům zpět. Výjimkou je samozřejmě situace, kdy dodavatel poruší své povinnosti – v tom případě jistota připadne zadavateli.
8. Posouzení a hodnocení nabídek
8. 1. Hodnoticí komise
Posouzení a hodnocení nabídek provádí zpravidla hodnoticí komise jmenovaná zadavatelem. Hodnoticí komise je poradním a odborným orgánem zadavatele.
8. 2. Řádná a úplná nabídka
Jaký je rozdíl mezi výrazy posouzení a hodnocení?
Nabídka každého uchazeče je nejprve posuzována. Teprve po zjištění, že jde o řádnou a úplnou nabídku, je následně hodnocena. Nabídka se považuje za řádnou a úplnou, splňuje-li všechny zákonné požadavky i požadavky zadavatele uvedené v oznámení zadávacího řízení a zadávací dokumentaci včetně požadavků na splnění kvalifikace.
Nesplňuje-li nabídka uvedené požadavky, musí být vyřazena. Zadavatel je poté povinen dodavatele bezodkladně z další účasti v zadávacím řízení vyloučit.
8. 3. Hodnoticí kritéria
Nabídky dodavatelů jsou hodnoceny na základě kritérií uvedených v oznámení zadávacího řízení. Zadavatel má možnost volby dvou variant základních kritérií: nejnižší nabídkové ceny, nebo ekonomické výhodnosti nabídky.
8. 3. 1. Výběr na základě nejnižší nabídkové ceny
Varianta výběru nejvhodnější nabídky na základě nejnižší nabídkové ceny představuje z hlediska hodnocení nejjednodušší způsob zadání veřejné zakázky. Při volbě tohoto základního kritéria však již nelze přihlížet – a tedy ani hodnotit nabídky dodavatelů
z jiných hledisek. Veřejnou zakázku získá jednoduše ten dodavatel, který předloží nabídku s nejnižší cenou.
8. 3. 2. Výběr podle ekonomické výhodnosti nabídek
Rozhodne-li se zadavatel pro variantu výběru podle ekonomické výhodnosti nabídek dodavatelů, může pak každou nabídku hodnotit podle dílčích kritérií. Ty musí předem definovat v oznámení zadávacího řízení.
Dílčí kritéria musí být alespoň dvě, přičemž jedním z nich je vždy nabídková cena. Vedle ní si zadavatel může vybrat i další dílčí kritéria:
– provozní náklady,
– požadavky na údržbu,
– technické, jakostní, ekologické nebo funkční vlastnosti předmětu veřejné zakázky,
– doba plnění,
– smluvní úprava záruky za jakost,
– smluvní úprava zajišťovacích a sankčních instrumentů,
– zohlednění ekologických postupů při plnění,
– druh a rozsah pojištění předmětu veřejné zakázky.
Zadavatel není oprávněn stanovit v oznámení zadávacího řízení jako dílčí kritérium pro hodnocení nabídek podmínky finanční, ekonomické, technické nebo jiné kvalifikace, jakými jsou například reference o předchozích obdobných plněních. Mají totiž vztah k osobě dodavatele, nikoli k předmětu veřejné zakázky. Uvedené podmínky lze aplikovat pouze v rámci kvalifikace dodavatelů, nikoliv při následném hodnocení. Pokud zadavatel toto pravidlo poruší, je jeho postup v rozporu se zákonem a lze ho napadnout.
Hodnocení se (v případě ekonomické výhodnosti nabídky) provádí na základě bodovací metody. Veřejnou zakázku získá ten dodavatel, jehož nabídka splní dílčí kritéria nejlépe.
9. Výběr vítěze
Veřejná zakázka se realizuje na základě písemné smlouvy uzavřené zadavatelem s jedním či více dodavateli. Zákon tedy připouští možnost, že vítězů veřejné zakázky je více. Tato možnost může nastat ve dvou případech:
Prvním z nich je situace, kdy jednu nabídku předkládá více dodavatelů společně. Základem pro podání společné nabídky je dohoda mezi dodavateli, zpravidla obsažená ve smlouvě o sdružení.
Druhý případ může nastat v situaci, kdy zadavatel zákonem dovoleným způsobem rozdělí předmět veřejné zakázky na více částí. Například když je jedna veřejná zakázka rozdělena na dvě části, a to dodávku hardware a poskytnutí licencí k software včetně jeho implementace. Ve vztahu ke každé části předmětu veřejné zakázky vybere zadavatel pouze jednoho vítěze. Výsledkem veřejné zakázky tak budou dvě samostatné smlouvy uzavřené s dvěma různými dodavateli.
10. Uzavření smlouvy
S dodavatelem vybraným v zadávacím řízení uzavírá zadavatel smlouvu. Musí tak učinit v písemné formě.
Zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s vybraným dodavatelem před uplynutím patnáctidenní lhůty pro podání námitek. (Lhůta začíná běžet ode dne, kdy je rozhodnutí zadavatele o přidělení veřejné zakázky doručeno poslednímu z dodavatelů – tedy ode dne, kdy je tento dokument doručen všem dodavatelům.)
Nebudou-li v uvedené lhůtě doručeny zadavateli námitky žádného z obeslaných dodavatelů, zadavatel bezodkladně vyzve vybraného dodavatele k uzavření smlouvy. Musí se tak stát v souladu se zadáním zakázky a vítě
znou nabídkou. Zákon stanoví oboustrannou kontraktační povinnost – zadavatel i vybraný dodavatel mají tedy povinnost smlouvu uzavřít. Lhůta pro uzavření smlouvy činí třicet dnů a běží ode dne doručení rozhodnutí zadavatele o přidělení veřejné zakázky.
Před uzavřením smlouvy již dodavatel opětovně neprokazuje splnění kvalifikace.
11. Námitky
Námitky představují právní ochranu dodavatele, který má (nebo měl) zájem na získání konkrétní veřejné zakázky, před nezákonným postupem zadavatele při jejím zadávání.
Dodavatel musí doručit námitky zadavateli nejpozději do patnácti dnů ode dne, co mu bylo doručeno oznámení o přidělení veřejné zakázky.
Z podaných námitek musí vyplývat jejich důvodnost. Dodavatel je mimo jiné povinen popsat veškeré skutečnosti, v nichž spatřuje závadnost postupu nebo jednotlivých úkonů zadavatele. Musí popsat i škodu, která dodavateli vznikla nebo mu reálně hrozí v důsledku nezákonného postupu zadavatele.
Nová pravidla pro veřejné zakázky
Vláda před několika dny schválila návrh nového zákona o zadávání veřejných zakázek. Pokud úspěšně projde parlamentem, měl by nabýt účinnosti od 1. ledna 2006. Podrobněji se novému zákonu budeme věnovat v některém z dalších čísel Profitu.
„Výběrové řízení na veřejnou zakázku už nebude možné díky novému zákonu směřovat na jednu konkrétní firmu,“ řekl ministr pro místní rozvoj Radko Martínek.
Zákon zakazuje jakékoliv konkrétní odkazy na obchodní značky nebo označení příznačná pro jednoho dodavatele. „Zadání veřejné zakázky musí být natolik obecné, aby se do veřejné zakázky mohl přihlásit každý,“ řekl vedoucí legislativně právního odboru ministerstva pro místní rozvoj David Dvořák. Dodal, že například i kvalifikační požadavky musí být stanoveny přiměřeně veřejné zakázce. „To znamená ani ne příliš měkce nebo tvrdě, aby například byly vyloučeny malé subjekty,“ doplnil Dvořák.
Podle Svazu podnikatelů ve stavebnictví však i nový zákon zneužití kritérií, na jejichž základě se v tendru vybírá nejvhodnější firma, stále umožňuje. Podle svazu tak i nadále může zadavatel nastavit kritéria tak, aby zvítězila vybraná společnost či skupina firem. Vyřešena není podle svazu ani odborná způsobilost zadavatelů.
Nový zákon dává dodavatelům podle Dvořáka velký prostor. V případě, že budou mít pochybnosti o výběrovém řízení, budou se moci s námitkami obrátit na zadavatele. Když jim nevyhoví, mohou se obrátit na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, uvedl Dvořák.
Novými prvky ve veřejné zakázce budou elektronické aukce, tedy plně automatizovaný způsob hodnocení nabídek, a elektronické řízení pro běžné nákupy. Právě elektronizace má podle ministerstva přispět k větší transparentnosti a úsporám při zadávání veřejné zakázky. „Podle zahraničních zkušeností může používání elektronických aukcí přinést cenové úspory v rozsahu deset až 20 procent, v krajních případech až 50 procent,“ uvádí zástupci ministerstva pro místní rozvoj.
K základním principům navrhovaného zákona také patří zavedení možnosti zadávání pomocí tzv. společných nákupních subjektů. Užitečné může být toto ustanovení pro menší zadavatele, zejména menší obce, pro které může zakázku zadat takzvaný centrální zadavatel. Tím může být například kraj nebo velké město.
Nový zákon rozlišuje podle výše ceny veřejné zakázky nadlimitní, podlimitní a malého rozsahu. Například u stavebních prací je nadlimitní zakázkou ta, jejíž hodnota je vyšší než 186,713 milionu korun. V takovém případě musí být zakázka zveřejněná ve věstníku Evropské unie. U podlimitních zakázek stačí zveřejnění pouze v České republice, platí pro ně také jednodušší prokazování kvalifikace nebo kratší lhůty. Pro veřejnou zakázkou malého rozsahu je stanoven limit dva miliony korun. Limity se budou na úrovni EU měnit každé dva roky.
Dosavadní zákon, který platí od loňského května, musela Česká republika přijmout kvůli vstupu do Evropské unie. Hlavním důvodem bylo ustanovení, že české firmy již nemohou být zvýhodněny před společnostmi z dalších zemí Unie. Kdyby vláda přijetí zákona nestihla, nesměla by republika čerpat peníze z evropských fondů.
V současné době ale zákon již nevyhovuje novým evropským směrnicím pro veřejné zakázky. Počet zásahů do současného zákona by byl podle ministerstva pro místní rozvoj tak velký, že by se stal nepřehledný. Proto vznikl zcela nový zákon. Podle ministerstva bude jednodušší a přehlednější než současná norma.
(čtk)
