Od příštího roku zruší česká média vícero zahraničních zpravodajů
Hlas z ciziny zeslábne. Česká veřejnoprávní média zruší v roce 2010 pět stálých zahraničních zpravodajů. Většinou z úsporných důvodů. Česká televize (ČT) se bude muset obejít bez druhého reportéra v Bruselu (nyní Barbora Šámalová), končí i Vídeň (Jan Moláček). Český rozhlas (ČRo) redukuje rovněž bruselské zastoupení (Ondřej Houska) a redakční post na Balkáně (Jaromír Janev). A Česká tisková kancelář (ČTK) ruší po řadě let svého zpravodaje v Paříži (Rémy Vlachos). Nikdo naopak neplánuje vznik nových poboček v zahraničí. Týdeníku EURO to sdělili šéfové zpravodajství zmíněných médií.
Deset televizních za 70 milionů „Celkové roční náklady na deset zpravodajů se pohybují mezi 63 až 70 miliony korun – různost nákladů je ovlivněna pohyby kurzů eura a dolaru vůči koruně a mimořádnými událostmi, jako byly například prezidentské volby v USA, předsednictví ČR v EU nebo olympiáda,“ říká Milan Fridrich, ředitel zpravodajství České televize. Výdaje kolísají i v závislosti na počtu živých vstupů přes satelit a smluvní partnery Evropské vysílací unie (EBU). Na kolik přijde která destinace, ČT nesdělila. A že by byly náklady vysoké, si Fridrich nemyslí: „Jen pobočka BBC nebo ARD v Bruselu stojí zhruba polovinu nákladů ČT na veškeré zahraniční zpravodaje… Počtem se pohybujeme na čtyřiceti procentech zpravodajů, které má například rakouská ORF.“ Současné zastoupení v klíčových městech a státech sousedících s Českem je podle něj nezbytným minimem pro kvalitní veřejnou službu, aby šlo o autentické reportáže českýma očima. Obecně platí, že jeden zpravodaj má v průměru sto různorodých příspěvků za měsíc. „Produktivita práce zahraničních zpravodajů se díky ČT24 zvýšila za poslední roky trojnásobně, jejich využití prakticky od brzkého rána do pozdního večera je vysoké, v době intenzivních událostí na hranici jejich možností,“ tvrdí Fridrich. Rušený bruselský post byl vytvořen s ohledem na první roky členství Česka v Evropské unii a rovněž pro účely českého předsednictví. Vídeň by měli v budoucnu pokrývat zpravodajové z Bratislavy a Brna.
Devět „psacích“ po třech mega „Vzhledem k ekonomické situaci v médiích si nemůžeme úvahy o nových destinacích zatím dovolit. V rámci úsporného programu pro příští rok jsme bohužel museli zrušit odbočku v Paříži od února 2010,“ říká Jiří Majstr, náměstek generálního ředitele České tiskové kanceláře pro zpravodajství. „ČTK má jako jediná česká agentura povinnost udržovat síť zahraničních a regionálních zpravodajů dánu zákonem, ale na druhé straně stát na plnění této – a ani jiných povinností – Četce nijak nepřispívá. Je tedy v tržně konkurenčním prostředí v docela zvláštní situaci,“ připomíná Majstr skutečnost, že agentura nedostává žádnou obdobu „koncesionářských poplatků“ jako její audiovizuální kolegové. ČTK má nyní v cizině devět „zahraničářů“; specifické je navíc Slovensko, kde působí kancelář jako jedna ze tří místních agentur, čemuž odpovídá i počet čtrnácti redaktorů. Náklady na jednotlivé odbočky, vyjma Slovenska, se pohybují mezi dvěma a třemi miliony korun ročně, což dává odhadem cifru kolem 25 milionů. „Všichni zahraniční zpravodajové ČTK posílají zprávy několikrát denně, a to nejen o politice, ale také o sportu, kultuře, ekonomice… Vedle textů dodávají do ústředí fotografie, audio a video. Jsou velice výkonní. Jeden z nich, a není nejvýkonnější, poslal loni 1200 textů, k tomu stovky audií, desítky fotografií i videí,“ chválí Majstr.
Audio jedenáctka za 27 milionů Český rozhlas má k dnešnímu dni v cizině jedenáct reportérů. Od ledna ubude bruselská posila, která měla vypomoci v době českého předsednictví EU, v dubnu přestane vysílat i hlas Balkánu. „Celoroční náklady na zahraniční zpravodaje byly v roce 2008 asi 27 milionů korun, za letošní rok půjde o částku mírně vyšší – vzhledem k nákladům na dalšího zpravodaje v Bruselu. Přesné číslo budeme znát až po účetní uzávěrce,“ sdělila týdeníku EURO Hana Hikelová, ředitelka zpravodajských stanic Českého rozhlasu. „O nových destinacích momentálně neuvažujeme,“ doplňuje. Jak jsou stávající krajánci vytížení? Všichni reportují denně, připravují příspěvky především pro zpravodajské stanice – primárně pro Radiožurnál a Rádio Česko. Jsou k dispozici i pro další stanice. Každý udělá více než sto příspěvků měsíčně: obsahuje to v průměru tři zprávy denně, šest až sedm větších reportáží měsíčně, přibližně patnáct živých vstupů do proudového vysílání, analytičtější vstupy na Rádiu Česko a speciály. „Zpravodaj má nárok na jeden volný víkend v měsíci, běžně pracuje i o víkendech. V případě aktuálního dění – například plynová krize na začátku roku – vstupuje do vysílání i desetkrát denně,“ vysvětluje Hikelová. Možná bude mít brzy ruská zpravodajka Lenka Kabrhelová opět napilno.
***
BOX (logo):
Reportéři ČT (10)
Berlín – Eva Pláničková, kameraman Tomáš Dusil
Bratislava – Olga Baková, kameraman Robert Jančík
* Brusel I. – Barbora Šámalová, kameraman Miroslav Plocek (od 1. dubna 2010 se ruší)
Brusel II. – Eva Hrnčířová, kameraman Martin Stehlík
Košice – Ladislav Kerekeš, kameraman Branislav Mihok
Moskva – Josef Pazderka, kameraman Libor Ungermann
Peking – Tomáš Etzler
Varšava – Miroslav Karas
* Vídeň – Jan Moláček, kameraman Ĺudovít Hičár (od 1. července 2010 se ruší)
Washington – Michal Kubal, kameraman Petr Klíma
Pramen: týdeník EURO, ČT
BOX (logo):
Zpravodajové ČTK (9)
Berlín – Filip Nerad
Brusel – Michal Půr a Tomáš Pirkl
Londýn – Stanislav Mundil
Moskva – Milan Syruček
New York – Zdeněk Fučík
* Paříž – Rémy Vlachos (od 1. února 2010 se ruší)
Varšava – Hana Brusová
Vídeň – Kateřina Krausová
+ Slovensko – čtrnáct redaktorů a ekonomka
Pramen: týdeník EURO, ČTK
BOX (logo):
Hlasy ČRo (11)
* Balkán – Jaromír Janev (od 1. dubna 2010 se ruší)
Blízký východ – Břetislav Tureček
Brusel I. – Pavel Novák
* Brusel II. – Ondřej Houska (od 1. ledna 2010 se ruší)
Čína – Robert Mikoláš
Francie – Jan Šmíd (od ledna nastupuje Jan Pokorný)
Německo – Jiří Hošek (od května nastupuje Klára Stejskalová)
Polsko – Petr Vavrouška
Rusko – Lenka Kabrhelová
Slovensko – Lubomír Smatana
USA – Vít Pohanka
Pramen: týdeník EURO, ČRo
