Bernhard Ramsauer přemýšlel, jak vylepšit známost jména německého privátního bankovního domu Sal. Oppenheim v Rakousku, kde řediteluje jeho pobočce. Fotbal a hokej zamítl okamžitě, protože Sal. Oppenheim není nic pro masy. „Golf dnes dělá každá banka,“ uvažoval dál, „musíme přijít s něčím, co před příchodem banky do Rakouska, stejně jako její jméno, sotva někdo znal. S něčím ušlechtilým pro vznešenou klientelu naší banky.“ Bernharda Ramsauera napadlo pólo. „Jestli se dostanete do Argentiny, doporučuji, abyste se na to podívali,“ říká z osobní zkušenosti. Z malého vídeňského pólového turnaje v roce 2002 se během let vyvinul významný evropský podnik. Po vídeňském Plesu v Opeře nejvýznamnější společenská událost roku v Rakousku.
Velkým přáním Sal. Oppenheim však bylo etablovat pólo po Evropě a zpřístupnit ho vybrané veřejnosti. „Ze stejných důvodů jsme se rozhodli již brzy po založení českého zastoupení v Praze v roce 2005 uspořádat turnaj i tady,“ konstatuje ředitel české reprezentace banky Tomáš Končický.
Box do textu
„Podobně jako při dostizích v britském Ascotu jde při turnaji také o přehlídku módy, protože lidi nejvíce zajímá, co si obléci,“ směje se kapitán jednoho z týmů Uwe Zimmermann, který historicky první turnaj v Česku organizoval. Účastníci byli čtyři. Kromě hostitelů startoval na Sal. Oppenheim Cupu 2007 také švýcarsko-polsko-slovensko-argentinský tým Dioru, italsko-peruánský Möet & Chandon a německo-argentinský Kampagroup, koupený skupinou restaurantů, jako jsou například Hergetova cihelna nebo La Provence, které se také postaraly o menu pro dámy v extravagantních kloboucích a pány v bílém. „Rozhodnutí pro účast v turnaji bylo rychlé. Našimi klienty jsou milovníci luxusu v módě, podobně jako v bankovnictví je to Sal. Oppenheim,“ vysvětluje manažerka Dioru Jana Maříková. Möet & Chandon s privátní bankou spolupracuje i na jiných turnajích, protože bez šampaňského není vítězů.
Chaguán, pulu
Sportovní encyklopedie praví, že pólo je nejstarším týmovým sportem na světě. Vzniklo údajně v Persii před 2600 lety. Za krále Daria se hra jmenovala chaguán. Britští důstojníci ji poznali v Indii a pochopitelně vzápětí přestěhovali na své ostrovy. To se psal se rok 1869. Diváci nový sport nazývali hokejem na koních. Jde o tak nóbl zábavu, že v tehdejších zemích Koruny české ani na území následujících republik po roce 1918 se dosud nehrála. Zmínka o ní proběhne v médiích jen tehdy, posadí-li se na koně princ Charles.
Box do textu
Německý hráč a organizátor historicky prvního turnaje v Česku Uwe Zimmermann říká: „Pólo pochází z Tibetu nebo z Mongolska. Původně to byl bojový sport bez pravidel. Proti sobě se postavilo na obou stranách 200 jezdců a míčem byla lidská hlava.“ Programový průvodce prvního českého turnaje se však o Tibetu zmiňuje v ušlechtilejší souvislosti. Jezdci na koních s holemi v rukou prý lovili ondatry a této užitečné zábavě říkali pulu.
Hráči tvrdí, že je nejen jedním z nejstarších sportů, ale i nejrychlejších, nejtvrdších a nejnebezpečnějších. „Odpálený míč letí i rychlostí 200 kilometrů v hodině a koně se rozběhnou šedesátkou. To si vynutilo přísná pravidla a rozhodčí často odpískají faul dříve, než k němu dojde,“ vysvětluje Zimmermann.
Branky, hendikepy, vteřiny
Standardní trávník pro pólo měří 275 metrů na délku a 183 metrů na šířku. To je pro srovnání rozloha tří fotbalových hřišť. U rozměrů hrací plochy je ovšem po anglicku džentlmensky povolena - stejně jako ve fotbale - jistá tolerance. Dlouhé strany hřiště jsou ohrazeny nízkými prkny, která končí na brankových čarách. Brankovými tyčemi jsou kužele vyrobené z vrbového pletiva, obalené látkou v barvách sponzora. Jsou postaveny přibližně 7,5 metru od sebe. Nemají horní břevno, protože tím je samo nebe. Z bezpečnostních důvodů nejsou připevněny k zemi, aby při tvrdých nárazech mohly spadnout. Za nimi stojí brankový rozhodčí s praporkem, který máváním nad hlavou gól uznává, máváním při zemi určuje jeho neplatnost.
V Evropě se hraje na čtyři „chukkas“, periody v délce 7,5 minuty, v sedmé minutě zazní zvon. Jestliže rozhodčí přeruší z jakéhokoli důvodu hru, chukka končí před uplynutím poslední půlminuty. V Americe jsou zápasy o šesti až osmi dílech. Do chukky se přitom počítá pouze čistá hra bez přestávek pro výměnu koně nebo rozehrání trestného úderu po faulu. Time-out ale může odpískat rozhodčí, kdykoli to uzná za vhodné. Po gólu nebo při autu se hra nepřerušuje. Ke zmatení publika se po každé dosažené brance mění strany. Toto pravidlo je odvozeno od toho, že dříve v Indii britští důstojníci hrávali pólo především večer, po skončení svých koloniálních povinností, když se ochladil vzduch. Změna stran měla v duchu fair-play umožnit, aby oba týmy byly znevýhodněny hrou proti zapadajícímu slunci po stejnou dobu. Mezi každou chukkou je přestávka tři minuty, v poločase pět minut. Hrají dva týmy po čtyřech jezdcích. A jejich sestavování představuje mimořádně zajímavou strategickou úvahu.
Box do textu
Hostitelem prvního turnaje v pólu v Česku se stala farma Levín u Hvězdonic v těsné blízkosti dálnice D1. Její stadion pro závody v sulkách byl jednou z mála možností najít travnatou plochu o rozměru šesti hektarů, zázemí pro desítky koní, kamiony, catering, stany, hráče a 350 prominentních hostů, které si banka pozvala. Obsluhovalo je 150 číšníků, barmanů a kuchařů. Turnaj trval tři dny. Smetánka se sešla až v sobotu odpoledne na semifinále a finále.
Alchymie sestavy
Profesionalita hráčů je stanovena hendikepem. Ten určuje před sezonou národní komise každé země. Kritériem pro přidělení hendikepu je přitom postavení hráče ve hře, technika úderu, týmový duch a především jezdecké umění. Rozsah přidělovaných handicapů je od –2 do +10. Čím vyšší hendikep, tím lepší hráč. Od +2 je každý profesionálem, ať se mu to zamlouvá či nikoli. Přes 80 procent hráčů ale spadá do rozmezí –2 až +2. Nejlepší Evropané mají +5, jen 14 hráčů na světě má hendikep +10.
Týmový hendikep je spočítán sečtením hendikepů všech čtyř hráčů. Teď jde o to, jak je namíchat, aby družstva měla stejnou úroveň. Když proti sobě hrají dva týmy například s hendikepy +6 a +8, začíná jejich utkání gólovým náskokem slabšího
2:0.
Box do textu
Na turnaji v Levíně se ukázalo, že každý tým byl úspěšný dle toho, jakého měl profesionála. V zápase, který vyhrálo družstvo Kampagroup nad Sal. Oppenheim 9:6, vstřelil Argentinec Eduardo Anca sedm gólů. Stačil přitom rozehrávat, bránit, útočit a střílet všechny standardní situace. Ancu (+6) si do týmu sestaveného z německých hráčů vybral kapitán Uwe Zimmermann. Vsadil na jeho individualitu i za cenu toho, že mu k ruce vybral hráče s nízkými hendikepy od -1 do +1. Rakouský tým Sal. Oppenheim měl zkušenější sestavu s hendikepy od 0 do +1, ale musel proto jako špílmachra postavit Argentince Tomase Maiqueze (+5), aby týmový hendikep zůstal na +6 jako u soupeře bez nutnosti zahajovat utkání s gólovou ztrátou. Dior, ač kvůli hendikepu +8 do každého zápasu nastupoval za stavu 0:2, turnaj přesto vyhrál.
Pólo pony
Koním trénovaným pro pólo se sice říká pony, ale záměna s poníky by byla velice zavádějící, protože jejich obvyklá výška je přece jen jiná, než je maximální výška typická pro poníka. Obvykle je to mezi 1,43 a 1,53 metru v kohoutku. Jde zpravidla o americké plnokrevníky, často ty, kteří skončili se závoděním, nebo argentinské plnokrevníky. Argentina se stala pro pólo zemí mimořádně zaslíbenou. Na jejích pampách jsou desítky chovných stanic, sport má v zemi nebývalou popularitu a není sporu o tom, že je to v pólu světová velmoc číslo jedna. Devadesát procent všech koní používaných v pólu pochází z Argentiny.
Koně by měli být nebojácní, beze strachu do sebe narážet a nesmějí jim vadit ani pálky, které sviští kolem jejich hlav. Musejí být rychlí a hbití, aby byli schopni rychle měnit směr. Nesmí se bát tělem zastavit odpálený míč, což patří k základním taktickým prvkům obrany. V profesionálních turnajích nastupují jezdci do každé chukky s novým koněm. V klubových turnajích se koně obměňují zpravidla po dvou chukkách, na zápas si každý hráč bere čtyři koně, kteří jsou připraveni v zámezí kdykoli nastoupit do hry.
Box do textu
Na otázku, proč Argentinci tak dobře hrají, Uwe Zimmermann odpovídá: „Děti tam trénují od sedmi let. U nás jezdci začínají až ve chvíli, kdy na to mají.“ Na dotaz, kolik je na pólo třeba peněz, uvádí hyperbolu: „Když se rozhodnete pro pólo, stačí zajet do Argentiny, vybrat si osm až deset koní, přivézt je do Evropy, dva tři roky se to učit, najmout stáje chovatele a trenéry a přátele, kteří si vás vezmou do týmu.“ Trénink koní pro pólo je od jiných disciplín zásadně odlišný. Koně pracují ve skupinách, ve skupinách se i rajtují, přemisťují, aby byli zvyklí na to, co je čeká na kolbišti. Šest měsíců v roce musejí koně odpočívat.
Taktika
Všichni čtyři členové týmu mají předem určené postavení. Útočník má číslo 1 a jeho hlavním cílem je využívat brejků ke skórování nebo k finální přihrávce. Klíčovým hráčem je trojka, která je obvykle i nejsilnějším členem týmu a v Evropě zhusta jediným profesionálem. Jeho základní povinností je řídit hru, směrovat všechny míče, k nimž se dostane, do útoku, organizovat obranu, nahrávat hráčům číslo 1 nebo 2. Hráč s číslem 2 je něco jako vysunutý záložník, který asistuje hráčům číslo 3 a 1. Hlavní odpovědností hráče číslo 4, který je označován jako back, je bránit brankoviště, zejména tělem koně.
Stejně jako u jiných sportů se i u koňského póla setkáme s fauly a penaltami. Dle zákona fair-play ovšem nepatří k taktickým prvkům. Hráči na sebe nedělají posunky, nehádají se, nespílají rozhodčímu, neplivou po sobě, nesimulují, netřískají se pálkami. Ve hře platí pravidlo přednosti v jízdě. Jezdec, který si koněm kryje míček, není atakován, ale protihráč se snaží vystihnout moment jeho střely nebo přihrávky a zablokovat ji. Při brejku nikdo do soupeře nestrká, nepadá mu pod nohy, nesnaží se ho vytlačit ze směru jízdy, jen vyčkává, zda útočník nemine míč, což se nezřídka stane. Ale to ví i útočná dvojka, která s odstupem sleduje útočný hrot pro případ, že přeběhne od drnu odskočivší míček. Pak se do útoku zapojí sledována trojkou, protože míček je neposedný a nekutálí se pohodlně po greenu jako v golfu.
Box do textu
Patří asi k dobrému tónu high society, že nikde v areálu nenajdete výsledky zápasů kromě právě probíhajícího. Jako by na tom nezáleželo. Nikde se nevyskytuje tabulka, z níž by se dalo vydedukovat postavení týmů. Semifinále a finále byly vlastně jen posledními třemi řadovými zápasy do neexistující tabulky. Teprve u předávání cen diváci zjistili, že za vítězným Diorem skončily týmy Kampagroup, Möet & Chandon a Sal. Oppenheim.
Pískají i hráči
Zápas řídí dva pruhovaní rozhodčí na koních, často profesionálové z týmu, který má přestávku. Třetí rozhodčí se dívá po straně hřiště v civilu. Když se rozhodčí na koních nejsou schopni dohodnout na faulu, třetí muž rozhodne, zda šlo o faul, nebo ne. Rozehrává se z místa přestupku. Profesionálové jsou schopni dát gól i zpoza poloviny hřiště.
Rozhodčí jsou vybaveni tyčemi, na jejichž konci je sběrač míčů. U sedel jsou ale zásobníky s rezervními míčky, aby se hra nezdržovala. Zápas je zahájen vhozením míče mezi proti sobě stojící řady jezdců. Stejným ragbyovým způsobem se rozehrává i aut. Při trestném střílení se ale rozhodčí klidí do bezpečné vzdálenosti na rozdíl od hráčů, kteří se mačkají před brankou, aby buď umožnili, nebo zabránili míčku proniknout za pomyslnou brankovou čáru.
Pálka na pólo je vyrobena z bambusu nebo vrbového dřeva a je opatřena dřevěnou hlavicí. Smí se držet pouze v pravé ruce. Míček – dříve z lisovaného bambusu – je nyní z umělé hmoty. Má průměr přibližně deset centimetrů a váží asi 130 gramů.
Box do textu
Sport je natolik džentlmenský, že soupeř nechá hráče, aby si předhodil míček před sebe k pohodlnému odpalu. Ve fotbale by to znamenalo nechat Ronaldinha dotančit figury a „nezmastit“ ho, dokud nepřihraje. Z metrového odstupu však pólař fikaně stínuje a věří, že chrániči obalená lýtka koně, případně jeho tělo, míč zastaví. Míček také může odskočit od drnu, což se s vysokou pravděpodobností přihodí. Otočit koně není dílo okamžiku, proto je naděje na zastavení útoku poměrně solidní. Zkušený útočník se ani nesnaží o nějaké rodeo a nechává hru na ostatních. Ač to z popisu očitého svědka nevypadá, hra je o to napínavější.
Alegra Nasiová a jiné
Koňské pólo je jeden z mála sportů, v němž dámy mají stejné šance jako muži. Dívky a ženy obecně mají ke koním lepší vztah než muži a cit v sedle a smysl pro týmovou hru dámy ovládají na stejné úrovni. Ve Velké Británii mají dámské turnaje tradici a v USA je více zkušených hráček póla než hráčů. Číslem jedna je tam Sunny Haleová, první žena, která ve smíšeném týmu vyhrála US Open. Pólo bylo několikrát i na olympiádě. Poprvé v roce 1908, naposledy roce 1936 v Berlíně. Německo je také po nedostižné Velké Británii se čtyřmi tisíci aktivními hráči zemí díky hustotě sponzorů pólu zaslíbenou. Hráčů je v něm sice jen 250, ale v Rakousku ještě méně, 25, v Maďarsku patnáct, na Slovensku funguje jeden klub. Pólo se hraje i v Rusku, ale v Česku ho dosud nikdo nejen nehrál, ale ani na vlastní oči neviděl. Od předminulé soboty to ale neplatí vzhledem k vybraným klientům Sal. Oppenheim. Veřejnosti byl totiž vstup zakázán.
Box do textu
Jedinou ženou, která se levínského turnaje zúčastnila, byla Alegra Nasiová v dresu italského týmu Möet & Chandon. Černovlásku s uhrančivými zelenošedýma očima mimo hrací plochu doprovázel béžový ridgeback a černá Alfa Romeo, jeden z nejchudobnějších vozů, které na parkovišti byly k vidění. Možná černá ovce rodiny, jejíž kořeny sahají k majitelům koncernu Fiat. Její bratranec automobilce momentálně šéfuje.
box
Užitečné termíny
Time-out (přerušení hry)
Rozhodčí odpíská time-out, jestliže dojde k faulu, dojde ke zranění nebo jestliže považuje přerušení za nutné. V takovém případě se zastaví hrací čas a spouští se, až když je míček opět ve hře.
Vhazování
Na začátku každé chukky a po každém gólu rozhodčí vhodí míček mezi řady obou mužstev, které jsou rozestavěny podél středové čáry. Mezi gólem a vhodem se čas nezastavuje.
Out (míč mimo hřiště)
Když míč překročí postranní čáry a opustí hrací pole, bude to považováno za out. Pro nový začátek hry rozhodčí vhodí míček mezi dva týmy v místě, ve kterém míček opustil hřiště. Měření času se nezastavuje.
K obrázku:
Výstroj koně a jezdce
Jezdec:
Přilba
Kožené rukavice
Bičík
Pálka na pólo
Bílé jezdecké kalhoty
Chrániče kolen
Hnědé kožené vysoké boty
Tupé ostruhy
Kůň:
1 Ohlávka s dvojitými otěžemi
2 Pomocná otěž
3 Chrániče
4 Podbřišník
5 Sedlo, třmeny, popruhy
6 Podsedlovka (podložka pod sedlo)
7 Bandáže
8 Zapletený ocas
