Průměrná mzda v České republice v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostla na 15 407 Kč, což je o 1068 korun (7,4 %) více, než ve stejném období minulého roku. Výpověď statistiky je však výrazně zkreslená vývojem v nepodnikatelské sféře. Ve veřejném sektoru totiž došlo ke zvýšení mzdových tarifů již v lednu, zatímco v loňském roce to bylo až v březnu.
Nepodnikatelský sektor vykázal meziroční nárůst mezd o 14,5 %, v reálném vyjádření díky poklesu spotřebitelských cen dokonce o 15 %. Za celý rok však očekáváme nárůst nominálních mezd v nepodnikatelské sféře pouze o 6,5 %. Protože předpokládáme návrat spotřebitelské inflace do kladných čísel, očekáváme, že celoročně vzrostou reálné mzdy v nepodnikatelské sféře o 6 %. Zaměstnanci v podnikatelské sféře se dočkali zvýšení příjmů o 5,8 %, v reálném vyjádření o 6,2 %. Celý rok by se neměl od prvního čtvrtletí příliš lišit. V každém případě je zajímavé srovnat vývoj mezd v jednotlivých odvětvích. Průmysl, na který nejvíce dopadají problémy světové ekonomiky včetně přebytku kapacit a deflačních tendencí, vykazuje výrazné zvyšování produktivity, které přesahuje růst reálných mezd. Ukázkovým případem je vývoj ve zpracovatelském průmyslu, jež hlásí růst reálných mezd o 5,8 % proti nárůstu produktivity o 9,2 %. Nelze než dodat, že jedině takto mohou managementy domácích výrobců udržet konkurenceschopnost při posilující koruně. V obchodu již pozorujeme zcela odlišný vývoj, nárůstu produktivity je nulový, zatímco reálné mzdy rostou o 6 %. Relativní nárůst mzdových nákladů se tak zakusuje do ziskových marží prodejců. V každém případě na vývoj může vedení firem, případně samotní akcionáři reagovat úspornými kroky. Ve veřejném sektoru dochází stabilně k vysokému růstu mezd, který by nebyl na škodu, pokud by byl doprovázen nárůstem produktivity. O tom však lze vážně pochybovat. Veřejný sektor potřebuje výrazně zeštíhlit. Pokud se tak nestane, budou v něm mizet odvedené příjmy poplatníků jako v jímce i nadále.
