Když mohou bohatí turisté létat do vesmíru, jakpak by mohly být uchráněny vodní hlubiny. Do neprobádaných hloubek se může podívat i obyčejný smrtelník, netřeba být členem vědecké expedice, vojenského týmu nebo kameramanem z Hollywoodu. Zájmu o hlubinná dobrodružství se přizpůsobil i trh. Módy již využili Rusové, kteří několikrát vyslali pod hladinu „turistickou“ ponorku MIR. Momentálně jsou však ruská plavidla, jež zdolají bez problémů hloubku 6000 metrů, mimo provoz.
Dostupnou variantou jsou dnes především komerční projekty Grahama Hawkese, který jinak pracuje pro filmaře. Dobyvatelem se může stát každý, kdo má na kontě alespoň dvanáct tisíc amerických dolarů a trochu odvahy. Co se týče zážitku, modré expedice si prý v ničem nezadají s cestou do vesmíru. Nejdosažitelnějším dopravním prostředkem do říše klukovských snů je stroj Deep Flight II, který se bez problémů ponoří do hloubky přes 300 metrů, testován byl v hloubce téměř 500 metrů. Ambice týmu Grahama Hawkese jsou ale výrazně vyšší. Se svým dvousedadlovým „Nautilem“ se chce podívat až k pupku světa – na dno Mariánského příkopu. K tomu mu samozřejmě současný prototyp nebude stačit, v rámci programu Ocean Everest ale vyvíjí nové plavidlo. „Deep Flight je budoucností podmořského cestování, zatímco ostatní vytvářejí těžkopádné ponorky, které lze přirovnat k vzducholodi, náš stroj si v ničem nezadá se stíhačkou,“ uvedl Hawkes. Trhlinou v plánech je výběr vhodného materiálu, který by byl dostatečně lehký a přitom odolal obrovskému tlaku v hloubce jedenácti kilometrů. Zřejmě se však brzy dočkáme. V této oblasti je Hawkes odborníkem, což dokládá jeho spolupráce s NASA, která finančně podporuje vývoj extrémně lehkého optického vlákna Spider Optic, jež by mělo výrazně usnadnit dálkové řízení automatických sond a robotů.
V současném vývojovém stupni stačí zásoby energie téměř sedmimetrovému „letadlu“ Deep Flight II na dojezd 20 námořních mil, tedy okolo 36 kilometrů. Optimalizované elektromotory rozjedou plavidlo na 10 km/hod., použitím vysokokapacitních baterií se zvýší maximální cestovní rychlost na necelých 15 km/hod., manévrování usnadňují silné pomocné trysky. K řízení nejsou zapotřebí téměř žádné zkušenosti, po krátkém výcviku je zvládnou i malé děti. Ponorka se ovládá joystickem, podobným těm od herních konzolí.
Hračku s cenovkou milion dolarů si prozatím mohou dobrodruzi pronajmout na Bahamských ostrovech, dvoudenní výlet ke korálovým útesům vyjde na 11 900 amerických dolarů.
