Menu Zavřít

Veronika Jonášová: Kdo je Beate?

23. 5. 2013
Autor: čtk

Moje rodina je mrtvá, jediná věta, kterou se obžalovaná Beate Zschäpeová vyjádřila k sérii zločinů včetně deseti vražd. Díky soudu v Mnichově přezdívanému proces století její jméno znají lidé daleko za hranicemi Německa.

Co je to za ženu, která si už v 18 letech najala garáž na výrobu bomb? Za svou rodinu považovala neonacisty Uweho Mundlose a Uweho Böhnhardta, kteří spáchali před dopadením policií sebevraždu.

S nimi žila 14 let v domácnosti a pomáhala jim ve vražedném tažení proti cizincům. Sama přitom byla napůl Rumunka. Její matka otěhotněla na studiích v Bukurešti se spolužákem a ihned po porodu ji odložila k babičce. Otec se k ní nehlásil. Matka se jen během prvních tří let dívčina života třikrát vdala, a Beate tak stále měnila jména.

Podle policie jí i tahle zkušenost pomohla v kriminální kariéře. Nacistická rodina totiž zametala stopy tak, že měnila identity. Beate alias Mandy alias Lisa vystřídala za 14 let soužití s Uwy deset jmen a ani jednou se neprořekla na úřadech. Cíleně také vytvářela kolem skupiny dojem „normálnosti“.

Organizovala večírky pro sousedy, kde je žádala o recepty pro své muže.

O nich tvrdila, že jsou její bratr a přítel. Ráda taky chodila ve Zwickau do řecké restaurace. Kdo by pak řekl, že nenávidí imigranty. Mezi jejími oběťmi byl kromě osmi Turků i jeden Řek…

Zatímco oba Uwové s vyholenými hlavami a tetováním podle sousedů vypadali podezřele, usměvavá Beate všechny obavy rozptýlila. „Nikdy bych nevěřila, že by byla schopná vraždit,“ svěřila se jedna ze sousedek Spiegelu. To má teď dokázat mnichovská prokuratura. Už teď je ale jasné, že chlapci z dobrých rodin by bez téhle vyučené zahradnice nemohli tolik let unikat policii.


Čtěte také:

Soud s NSU zastiňují obavy z rasismu úřadů

Neonacisté z Krušnohoří vypadli na Německo jako kostlivec za skříně

EBF24

Německo chystá databázi neonacistů, aby se neopakoval „hnědý teror“


Autorka je reportérkou České televize

  • Našli jste v článku chybu?
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).