Víc míst ve školkách rovná se větší chuť mít děti. Podle časopisu Die Welt se na tom shodli němečtí ekonomové přesně rok poté, co v Německu platí zákonný nárok na místa ve školkách pro děti už od jednoho roku věku. Jen loni se to týkalo 80 tisíců batolat a ve velkém se proto začaly stavět nové školky.
Ukázalo se, že zřízení školek mělo zcela zlomový efekt: Němci se přestali bát mít děti! Konečně se totiž stabilizovala dlouhodobě klesající křivka porodnosti: ženy si tu dokážou lépe představit mít dítě, pokud dokážou sladit kariéru s rodinným životem.
Čtěte: Kolik činí porodné na první a druhé dítě, jak se počítá a kdo na něj má nárok?
Německo patří k zemím s nejnižší porodností v celé Evropě – na jednu ženu tu připadá průměrně 1,36 dítěte a politici se to snaží dlouhodobě řešit (v Česku je to jen o málo vyšší, na jednu ženu připadá 1,43 dítěte). Země má proto velkorysou, byť podle mnohých poněkud chaotickou, rodinnou politiku, která zahrnuje příspěvky na chůvy, velké daňové úlevy nebo možnost sdílení mateřské oběma rodiči: otcové mají zákonný nárok na dva měsíce volna od zaměstnavatele.
Nic však dosud nemělo takový vliv na porodnost jako právě nová místa ve školkách. Porodnost v zemi se letos poprvé po letech nepropadla. „Pro rodinnou politiku je to konečně dobrá zpráva. Po letech boje za více dětí máme v rukou účinný nástroj a důležitost míst ve školách jako faktor ovlivňující porodnost ukazují i mezinárodní zkušenosti,“ míní prezident Německého výzkumného institutu Marcel Fratzscher.
Čtěte také:
Rodiny ušetří na daních, ty se třemi dětmi až šest tisíc ročně
Zeman chválí vládu za porodné, kritizuje za sociální bydlení
