Jmenuje se Ferešta Ludinová, je jí 42 let a v Německu je nejznámější bojovnicí za muslimské šátky. Tématu dcera afghánského diplomata zasvětila patnáct let života poté, co přišla o práci ve veřejné škole, když si odmítla sundat šátek.
Začala pracovat v muslimské škole a podala žalobu pro diskriminaci. Několikrát u německých soudů neuspěla, ale nevzdala se. Německý ústavní soud jí dal teď za pravdu. V přelomovém rozsudku zaznělo, že školy nesmí libovolně zakázat nosit svým zaměstnankyním muslimské pokrývky hlavy.
K zákazu se mohou uchýlit jen ve zvláštních odůvodnitelných případech. „Cítím se velmi šťastná. Ulevilo se mi,“ řekla Ludinová na tiskové konferenci. „Rozsudek je obrovským pokrokem, je to cesta od pouhých podezření, ke konkrétním problémům, které musejí být doloženy,“ komentoval věc uznávaný odborník na občanské právo a islamolog Mathias Rohe.
Závažné důvody k zákazu
Jenže to není tak jednoduché: soud nedefinoval přesně, jak moc „závažné důvody“ musí škola mít k tomu, aby zakázala učitelkám šátky. A navíc oblast školství je v Německu v kompetenci jednotlivých spolkových zemí. Záleží tedy na tom, jak se k rozsudku postaví a jak ho promítnou do své legislativy. Doteď bylo rozhodnutí zcela na vedení škol.
Případ ukazuje, že se Německo snaží problém řešit na celostátní úrovni. Tedy zcela opačným směrem než třeba Francie, která šátky ve školách bez rozdílu zakázala. Téma vyvolává obrovskou diskuzi veřejnosti. Ostatně podobně jako i v Česku, kde před časem vyvolal vášnivé reakce případ studentek zdravotní školy, kterým ředitelka šátek nepovolila. Jaký div!
Vždyť na šátcích ve školách se neshodnou ani země, které mají s muslimskou menšinou (na rozdíl právě od České republiky) dlouholetou zkušenost.
Čtěte také:
Německo bude potřebovat více imigrantů, chce preferovat kvalifikované lidi
Stoupenci Pegidy jsou hrdinové bojující za demokracii, tvrdí Wilders
