Nová dohoda s Moskvou má být konečně podepsána
Obchodní dohodu s Ruskem vypověděli Češi v dubnu loňského roku. Na tom není nic zvláštního - Česko vstupovalo do Evropské unie a pro vztahy s Moskvou se měl vypracovat nový dokument. Jenže novou dohodu se dosud podepsat nepodařilo.
Teoreticky by to nemuselo vadit. Existuje příslušná dohoda mezi Ruskem a Evropskou unií. Ta však nestačí. Na základě nové česko-ruské dohody by měla opět začít fungovat mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědeckotechnickou spolupráci. Obchodníci vědí, jak důležité to je. Pokud se Češi chtějí v Rusku prosadit s velkými obchodními či investičními projekty, potřebují podporu komise, v níž zasedají představitelé všech klíčových institucí z obou stran.
Komise však už dlouho nezasedala, Rusové více než dva roky nejmenovali jejího spolupředsedu ze své strany. Politický dialog s Moskvou není právě bezproblémový. Čeští podnikatelé si navíc stěžují na nedostatečnou politickou podporu Prahy pro jejich aktivity v Rusku. Ostatně právě průtahy v jednáních o nové dohodě ukazují, že něco není v pořádku, ať už za to může jedna nebo druhá strana.
Navštěvujte, jednejte.
Nyní se zdá, že překážky se přece jen podaří odstranit. Sporné body - mimo jiné ohledně statutu ruského obchodního zastoupení v Praze - se vyřešily. Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban plánuje na duben návštěvu Moskvy a měl by konečně podepsat novou dohodu o hospodářské, průmyslové a vědeckotechnické spolupráci. Chystá se i řada dalších nových dohod.
Ministerstvo průmyslu navíc vypracovalo návrh nové obchodní strategie pro ruský trh. Upozorňuje v ní právě na důležitost politického dialogu, v němž má hrát klíčovou roli zmíněná mezivládní komise. Ale nejen to. „Je třeba zlepšit koordinaci kroků realizovaných v hospodářské a politické rovině, a to cestou aktivnějšího využívání návštěv nejvyšších (českých) ústavních činitelů, členů vlády a Parlamentu ČR (v Rusku),“ uvádí se ve strategii.
Bude zajímavé sledovat, jak na tento návrh strategie budou reagovat ostatní české resorty. Zatím převládá názor, že zatímco posilování vztahů s Ruskem jasně podporuje prezident Václav Klaus a vládní ekonomická ministerstva, Černínský palác pod vedením Cyrila Svobody je zdrženlivý. Objevuje se dokonce spekulace, že pokud řízení ministerstva zahraničí po příštích volbách převezme pravicová ODS, udělá pro české ekonomické zájmy v Rusku více než jeho současné vedení.
Konflikty se rýsují.
Náměstek ministra zahraničí Petr Kolář nicméně soudí, že Černínský palác se nemůže zaměřovat pouze na ekonomické zájmy a nepřímo naznačuje, že politický dialog s Moskvou nebude ani v budoucnu bezkonfliktní. „To, že se dnes o Rusko zajímají především ekonomická ministerstva, je v pořádku,“ uvádí Kolář v rozhovoru pro týdeník EURO. Rusko označuje za českého spojence v řadě oblastí - včetně boje proti novým globálním hrozbám. Česká diplomacie však nemůže ignorovat ani obavy, že současné Rusko se vychýlilo od cesty k demokracii.
Kolář se zmiňuje o loňském dopisu stovky světových politiků a intelektuálů včetně bývalého českého prezidenta Václava Havla. Ti ostře varovali před současným stavem demokracie v Rusku. Náměstek se domnívá, že Západ v minulosti opakovaně chyboval, když odpouštěl jednotlivým ruským vůdcům, protože to údajně „mají těžké“.
„Přejeme si, aby se Rusko vyvíjelo směrem k hodnotám, které sdílíme,“ říká Kolář. Česká diplomacie chce, aby Rusové chápali, že Západ nemůže rezignovat na tyto hodnoty. To je nutné přátelsky vysvětlovat, dodává představitel ministerstva zahraničí.
Hamé šíří hodnoty.
Jiný úhel pohledu nabízí náměstek ministra průmyslu Martin Tlapa. Právě v rozvoji ekonomických vztahů, obchodu a investic vidí nejlepší způsob, jak šířit české hodnoty. „Není zde žádný rozpor mezi ekonomikou a politikou,“ zdůrazňuje Tlapa.
Český podnik Hamé Babice, který loni otevřel v Bogoljubovu u Moskvy závod na výrobu paštik a masných produktů, dělá v tomto chápání pro šíření hodnot více než diplomaté se vztyčeným varujícím prstem.
Nejvyššího českého diplomata v Rusku - velvyslance Jaroslava Baštu - však mnozí čeští podnikatelé chválí. Bašta často jezdí do ruských regionů, kde navazuje kontakty na tamní nejvyšší politické úrovni. Velvyslance oceňuje i Martin Tlapa: Bašta dokáže prezentovat to, co mohou Češi nabídnout, navazovat kontakty, podpořit investici. Na regionální úrovni v Rusku je politická podpora důležitá dvojnásob.
Baštův nástup do funkce v roce 2000 znamenal zásadní změnu. Jeho předchůdce Luboš Dobrovský se prosazování českých ekonomických zájmů věnoval méně a proslul především kritickými postoji vůči ruským politikům.
Kdo, když ne Češi?
Proč však tolik řečí právě kolem ruského trhu? Rusko se podílí na obratu českého zahraničního obchodu pouhými třemi procenty. Mnozí podnikatelé přesto považují právě Rusko za obrovskou příležitost. Ministerstvo průmyslu řadí ruský trh mezi strategické priority.
Logika tu je. Ruská ekonomika v poslední době výrazně roste, objevují se nové příležitosti na trhu, mění se návyky spotřebitelů i investorů. Kdo jiný by měl nových šancí využít, když ne Češi, kteří mají na co navázat? V návrhu strategie z dílny ministerstva průmyslu se navíc uvádí, že lze očekávat další liberalizaci ekonomiky a otevírání dveří. Rusko totiž usiluje o vstup do Světové obchodní organizace.
Češi navíc potřebují něco udělat s negativní obchodní bilancí, která je dána dodávkami ruské ropy a plynu do Česka. Na druhé straně i zmíněná strategie upozorňuje na možná úskalí - role ruského státu v ekonomice je příliš vysoká, administrativní překážky jsou zatím četné. Z Ruska přicházejí rozdílné zprávy - na jedné straně pokračování v ekonomických reformách, na druhé straně nové projevy byrokratizace.
Šikovní bratři.
Češi nemohou spoléhat na to, že budou všude vítáni s otevřenou náručí. Řeči o slovanských bratřích už dnes nestačí. Přístup mnoha Rusů je v současnosti spíše racionální. Češi však mohou často nabídnout podobnou kvalitu jako západní státy, ale za přijatelnější cenu. Jestliže ministerstvo průmyslu hodlá posilovat české renomé v Rusku, mělo by se zaměřit právě na tuto image.
Je ovšem nutné počítat s tím, že nároky Rusů rostou. Mají zájem o dokonalejší technologie. Od zahraničních investic očekávají, že jim přinesou know-how i pracovní místa. Martin Tlapa považuje za klíčové, aby Češi dokázali kapitálově vstupovat do ruských podniků, podílet se na tamní výrobě, využívat místní pracovní síly a přicházet s novými technologiemi. Problém může být v tom, že kapitálová vybavenost českých podniků bývá nedostatečná. Je ale možné hledat pomoc. Česká exportní banka například z pětaosmdesáti procent financovala stavbu závodu na zpracování plynu v severoruském Sosnogorsku. Generálním dodavatelem byla plzeňská Škoda JS, jejímž novým vlastníkem se mezitím stala ruská skupina OMZ. Na stavbě se ovšem podílela i řada dalších českých podniků.
Nároky ruské strany si snad čeští podnikatelé uvědomují. „Na rozdíl od našich konkurentů máme větší pochopení pro logický požadavek ruské strany - zajistit pro své podniky práci s vyšší mírou přidané hodnoty,“ uvedl Jiří Zapletal, generální ředitel Škody Holding loni v listopadu, kdy tato firma uzavírala smlouvu o společném podniku s ruskou skupinou Dedal. Obě firmy se staly spoluvlastníky společnosti Sibel v Novosibirsku, která vyrábí elektrické pohony pro kolejová vozidla a trolejbusy.
Koneckonců ani ono slovanství není nutné zcela zavrhovat. Ministerstvo průmyslu ve své strategii radí českým podnikatelům, kteří se účastní misí do regionů, mimo jiné toto: „Kromě jazykového vybavení je dobrý i důraz na slovanskou vzájemnost, přihlášení k tradici vzájemných vztahů, základní orientace v ruské historii a kultuře a určitý cit, například vyjádřením úcty k roli Ruska za druhé světové války.“
