Byla reportáž televize Nova o možnosti získávat z bankomatů peníze, aniž by se výběr projevil na účtu, fikcí, či realitou? Lidé z bank tvrdí, že se televize nechala napálit a zaplatila někomu za informace, které nejsou pravdivé. Ovšem žádný ze specialistů v tomto oboru nedá stoprocentní záruku na to, že bankomat nelze nějakým způsobem ošálit. Ostatně i padělatelé bankovek jsou vždy o krok dál než ti, kteří peníze tisknou. Fígl se měl týkat pouze těch bankomatů, které v případě, že si klient obnos peněz neodebere, „spolknou“ bankovky zpět. Tím je ze hry minimálně Komerční banka, která takové bankomaty nemá, a na Novu chce podat žalobu. Naopak hodně by se to týkalo České spořitelny, trochu i Živnostenské banky, GE Capitalu či Investiční a Poštovní banky, respektive jejího nového nabyvatele ČSOB. Podstata triku měla spočívat v tom, že z množství bankovek, které bankomat vysunul k odebrání, měl člověk vzít pouze část a zbytek nechat zajet zpět. Bankomat prý nepozná, kolik peněz si odebral, a zaúčtuje nulový výběr.
Takhle jednoduché to ale není. Pokud by si klient po takovéto „transakci nechal okamžitě vyjet výpis z účtu, tak by na něm skutečně nenašel informaci, že peníze vybral. Ovšem jak pro EURO potvrdil mluvčí spořitelny Martin Maňák, na měsíčním výpisu z účtu již záznam o výběru peněz najde. Dokonce na transakci může jen prodělat, protože bankomat takový krok zaúčtuje, jako by klient vybral celou částku. Tak je tomu již od března 1998, kdy se změnil systém účtování výběrů z bankomatů. Reportáž Novy tedy zřejmě má přes dva roky zpoždění.
Nicméně alespoň část národa se – byť na vlastní účet – pobavila. Zatímco obvykle zaznamenává Česká spořitelna pouze několik případů měsíčně, kdy si klient zapomněl vzít peníze z bankomatu, Maňák tvrdí, že nyní se tato „zapomnětlivost objevuje mnohokrát denně. Spořitelna ohlásila, že její bankomaty již nebudou nevyzvednuté peníze chránit tím, že je vtáhnou zpět. „Není to proto, že by na tom banka prodělávala, ale je to ohleduplnost vůči klientovi, tvrdí Maňák.
Dodává, že zásah, který kvůli tomu musí spořitelna provést, ji nebude nic stát. Ostatně bylo by smutné, kdyby spořitelna, která opakovaně investovala miliardy korun do nového informačního systému, jej musela znovu měnit. Vždyť již od roku 1992 – tehdy ve spolupráci s firmou Unisys – převáděla agendu na nový technologický systém. Tento převod si dokonce dodělávala sama, neboť po roce se s firmou rozešla ve zlém a její bankomaty začaly konečně fungovat on line. Loni bankomaty spořitelny opakovaně bojovaly s přechodem na nový letopočet. Kdyby je po tom všem ještě bylo možné vykrádat, byl by to opravdu pech.
