Asociaci exportérů se nelíbí současné posilování kurzu koruny, které jim snižuje zisky, a proto založila krizový štáb. Česká vláda a centrální banka by měly proti sílícímu kurzu zasáhnout, protože je to jejich vina, tvrdí. Posílení kurzu koruny za poslední měsíce připraví v ročním přepočtu exportéry o 15 až 20 miliard korun.
Asociaci rozumných lidí se nelíbí implicitní schodek státních financí, který se bude kvůli absenci ekonomických reforem u nás dál prohlubovat, což způsobí růst daňové zátěže u nás.
Zachování tohoto stavu způsobí v české ekonomice během desetiletí dluh ve výši stovek miliard korun. Asociace založila krizový štáb a žádá vládu uskutečnit urychleně potřebné kroky.
Věřte - nevěřte, které z obou tvrzení je pravdivé a které vymyšlené? Bohužel, pravdivé je to první. Měla by skutečně Česká národní banka poslechnout exportéry, zakročit a zvýšit úrokové sazby? Má tato nezávislá instituce poslouchat přání lobbistických uskupení? Rozhodně nikoliv, ani různých asociací, ani přání vlády, protože pak by z její nezávislosti nezbylo nic. Jejím základním cílem je zajistit stabilitu cen, nikoliv výši zisků exportérů. Požadavek asociace je tedy v tomto směru vůči centrální bance naprosto nesmyslný. Navíc pohyb úrokových sazeb, nahoru i dolů, se promítne do ekonomiky minimálně s půlročním zpožděním, nikoliv ihned.
Každá exportující firma, která alespoň zdálky kdy viděla nějakou banku, určitě ví, že proti kurzovému riziku se lze zajistit využitím standardních bankovních služeb. A čeští exportéři tak dozajista činí. Prohlášení jejich asociace tak lze chápat jako jasné lobby za zajištění jejich budoucích zisků, na což ostatně mají v tržní ekonomice právo. Jen by neměla lidem namlouvat zjevné nepravdy. Najevo mu jí to možná trochu dala i bankovní rada ČNB, která na posledním zasedání ponechala sazby nezměněné.
A tak vzhůru na Strakovku. Nic proti tomu upozornit občas vládu na to, že by neměla dělat chyby. Nicméně tentokrát je zapotřebí dát téměř za pravdu ministru financí Bohuslavu Sobotkovi, který uvedl, že „vláda nepodniká žádné kroky, které by vedly k nepřiměřenému posilování kurzu koruny“.
V horizontu několika let koruna k euru stabilně posiluje tempem zhruba tři až čtyři procenta ročně, stejně jako tempo růstu našeho hrubého domácího produktu je již několikátým rokem solidně nad průměrem Unie. Silný kurz koruny není tedy skutečně následkem práce Paroubkovy chameleonské vlády, která je u kormidla pár měsíců, ale výsledkem dlouhodobého rychlého růstu české ekonomiky a silného zájmu zahraničních investorů o ni.
Jediné, čeho Paroubek dosáhl, byla demonstrace vlastní prostomyslnosti. Na dálku totiž při setkání s marockými podnikateli posílil kurz koruny prohlášením, že se v roce 2010 přiblíží úrovni 25 korun za euro.
