Pro někoho stále pouhé science fiction, pro jiného důvod k zamyšlení k tomu, jak by se to vlastně dalo celé zrealizovat. Přírodní bohatství naší planety rozhodně není nevyčerpatelné a máme-li jako lidstvo přežít, budeme se muset dříve či později podívat i po nějakých dalších alternativních zdrojích energie, které nám vesmír nabízí.
Právě na to se v nejbližších měsících hodlá zaměřit skupina českých firem a institucí v čele s brněnskou společností SAB Aerospace. Ta má s podobnými projekty již mnohaleté zkušenosti, neboť se podílí například na misi PLATO, jejímž úkolem je hledat mimo Sluneční soustavu planety podobné té naší, a tedy potenciálně obyvatelné.
Projekt, který si na popud Evropské vesmírné agentury naplánovala tentokrát a který nese jméno SLAVIA, se nicméně od všech předešlých v jednom zásadním aspektu zcela odlišuje – půjde totiž o misi, na níž budou vůbec poprvé spolupracovat pouze subjekty z Česka.
„České firmy v posledních letech upevnily svoji pozici jakožto dodavatelé vybavení a subsystémů pro kosmické mise,“ uvedl Václav Kobera z Ministerstva dopravy, které stojí za přípravou tendru vypsaného ze strany ESA. „Dalším logickým krokem a ambicí ČR je vybudovat kapacity pro vývoj a výrobu komplexních systémů a celých kosmických misí. Ty jsou sice nákladnější, ale mají zároveň mnohem vyšší přidanou hodnotu a provází je vyšší návratnost investic,“ dodal.
Zcela nový přístup
Aby se mohla vesmírná těžba nerostných surovin stát skutečností, je v prvé řadě zapotřebí vyzkoumat, která kosmická tělesa jsou pro to nejvhodnější. Cílit rovnou na jednotlivé planety naší Sluneční soustavy by bylo poněkud předčasné. Daleko reálnější variantou se jeví prolétávající asteroidy, respektive planetky – jak zní jejich správné označení. Ovšem i ty je potřeba nejprve detailněji prozkoumat.
Nyní tak vědci činí pomocí výkonných dalekohledů, díky nimž dokážou vypočítat dráhu letu každého takového tělesa, jeho barvu, hustotu i pravděpodobné složení. Zejména poslední dva zkoumané aspekty se nicméně kolikrát pohybují v rovině čirých odhadů.
Řešení navrhované v rámci mise SLAVIA má tyto nedostatky odstranit. SAB Aerospace a další subjekty zapojené do projektu (jde například o firmy HULD a Zaitra nebo též Akademii věd ČR, ČVUT či Hvězdárnu Valašské Meziříčí) počítají s tím, že by sestrojily a následně i na zemský orbit ve spolupráci s ESA vynesly dvě 20kilogramové „chytré“ družice. Ty by byly vybaveny hyperspektrální kamerou, rádiovou anténou pro analýzu prvkového složení plazmatu meteorů a hmotnostním spektrometrem určeným k výzkumu složení meziplanetárního prachu, který se z povrchu asteroidů postupně uvolňuje. Díky tomu by tak o zmíněných tělesech mohly získat o poznání detailnější a přesnější informace, než jaké se podaří sesbírat jejich pouhým pozorováním ze Země.
Oba satelity budou mít v sobě navíc zakomponovanou funkci unikátního zpracování dat přímo na družici. Ta spočívá v algoritmu, který nabídne vědcům pouze ty údaje, jež jsou podle něj relevantní – třebaže k jejich sběru bude docházet nepřetržitě. Funkce zároveň sníží náklady za datové spojení s oběma zařízeními.
„Projekt SLAVIA je ve všech směrech unikátní,“ nechal se slyšet šéf brněnské firmy Petr Kapoun. „Systematické mapování prvkového složení meteorů a analýzu meziplanetárního prachu z oběžné dráhy nikdo na světě nedělá. Cílem mise je ověřit tyto technologie a jejich potenciál pro průzkum nerostného bohatství těles v kosmu. Pokud se toto podaří, tak to bude obrovský úspěch,” vysvětlil dále.
Nejkomplexnější mise od 90. let
Co konkrétně obě vyvinuté sondy pomocí svých systémů dovedou a proč je navrhované řešení v tomto ohledu revoluční, objasnil Martin Ferus z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR: „Spektrální analýza meteorů pomocí satelitů byl náš sen, neboť pozemní pozorování je značně limitováno atmosférou Země. Projekt SLAVIA odhaluje její obrovský aplikační potenciál. Výsledky spektroskopie navíc významně zpřesníme stanovením parametrů meteorického plazmatu pomocí radiových vln. Hmotnostní spektrometr poslouží k detekci prvků a dalších složek meziplanetárního prachu s dosud bezprecedentní přesností. Satelit SLAVIA bude skutečným high-tech zařízením, které dosud nikdy do vesmíru nikdo neposlal.“
Mise, jež má být podle vyjádření SAB Aerospace co do své komplexnosti největším tuzemským projektem od 90. let, kdy byly do kosmu vypuštěny družice řady Magion, bude mít hned několik fází. V rámci té první se musí posoudit, zda je z technického hlediska vlastně vůbec proveditelná. To by mělo být známo v horizontu 12 měsíců.
