Výrazné snížení nákladů a zvětšení celého vesmírného průmyslu až na hodnotu jednoho bilionu dolarů. Takový vývoj očekávají dle webu CNBC analytici americké banky Citigroup v následujících letech. Pokles finančních nároků na podnikání podle nich vytvoří nové příležitosti pro technologickou expanzi, díky čemuž se na oběžné dráze zavede více inovativních služeb.
Podobný budoucí vývoj kosmického odvětví přitom již před časem předpověděli jejich kolegové z ostatních bankovních společností, jako jsou například Morgan Stanley nebo Bank of America.
Je to jako hádat hodnotu internetu před 20 lety
Navzdory optimistickému výhledu experti Citigroup zdůrazňují, že v průmyslu jako celku existuje mnoho projektů s těžko odhadnutelnou budoucností. Patří mezi ně třeba snahy o „získání solární energie ve vesmíru, těžba nerostných surovin na Měsíci či asteroidech, vesmírná logistika, turistika, meziměstské raketové lety a výzkum a vývoj konstrukcí v mikrogravitaci“.
I z tohoto důvodu připouštějí, že odhadnout přesný vývoj kosmického odvětví je nesmírně složité. „Je to jako pokoušet se předpovědět hodnotu dnešního internetu v období před dvaceti lety, kdy byl smartphone relativně neznámý a místo širokopásmového připojení se používalo připojení vytáčené,“ říkají.
Povzbudivou zprávou je, že v poslední skončené dekádě lámaly soukromé investice do vesmírných podniků rekordy. Podle čtvrtletní zprávy investiční společnosti Space Capital, která sleduje zhruba 1700 firem v oboru, se organizace zabývající se vesmírnou infrastrukturou mohly v tomto období těšit z finanční podpory ve výši 14,5 miliardy dolarů.
Najde se však i pár stinných stránek – třeba jako fakt, že ačkoliv během loňského roku řada společností vstoupila na burzu, mnohým z nich se nedaří a jejich akcie ztrácejí na hodnotě. Za pokles může měnící se tržní prostředí s rostoucími úrokovými sazbami, které tvrdě zasáhly zejména odvětví technologií. V případě 12 vesmírných firem byla cena jejich akcií dokonce alespoň o polovinu nižší než v okamžiku, kdy se staly veřejně obchodovanými.
Náklady na start se budou dále snižovat
Avizovaný rapidní nárůst hodnoty odvětví na bilion dolarů bude dle analytiků možný především díky poklesu nákladů na start raket. Ty jsou už nyní oproti 80. létům minulého století zhruba čtyřicetkrát nižší.
Náklady na start rakety se obvykle počítají v dolarech na kilogram. Analytici Citigroup poznamenali, že od roku 1970 do roku 2010 se průměrně pohybovaly kolem 16 tisíc dolarů za kilo těžkého nákladu a 30 tisíc dolarů za kilogram nákladu lehkého. V uplynulé dekádě to však bylo již jen 2,5 tisíce dolarů, tedy dvanáctkrát méně.
Za prudký pokles nákladů vděčí odvětví větší angažovanosti soukromých firem typu SpaceX, Blue Origin a jiných, tvrdí experti a dodávají, že v případě rakety Falcon 9 patřící společnosti Elona Muska je cena za start dokonce až 30násobně menší, než na jakých úrovních se pohybovala v éře raketoplánů. „Dříve se startem raket zabýval pouze omezený počet společností podporovaných vládou, které zajímaly spíše vojenské schopnosti a vlastní příjmy než zvyšování provozní efektivity,“ píše se v inkriminované zprávě. Nyní však zásluhou těchto firem vstoupil do popředí důraz na nákladovou efektivitu a co nejvyšší ziskovost.
Stále běžnější je třeba praxe opětovného použití pomocných raketových stupňů. Citigroup odhaduje, že náklady na start nosičů by mohly v nejlepším případě do roku 2040 klesnout na přibližně 30 dolarů za kilogram. Ovšem i kdyby se každá raketa dala využít ,jen‘ desetkrát – čehož například SpaceX už nyní schopna je – znamenalo by to snížení ceny na úroveň zhruba 300 dolarů za kilogram.
Velký boom čeká hlavně satelity
Největší část vesmírné ekonomiky tvoří aktuálně se svým 70procentním podílem satelitní trh. Právě tento sektor přitom v současnosti prochází výraznou změnou v poptávce. Dosud příjmy pocházely převážně od televizních stanic, nyní ovšem analytici zaznamenávají expanzi firem zabývajících se třeba širokopásmovým připojením pro spotřebitele nebo připojením k sítím internetu věcí. Citigroup věří, že rozsáhlé satelitní sítě jako Starlink od již zmíněné společnosti SpaceX či Project Kuiper od Amazonu budou mít za důsledek mnohem lepší dostupnost k internetovým službám na celém světě.
Dalším sektorem, v němž experti očekávají silné zisky, je satelitní snímkování. To podle odhadů banky představuje asi dvě procenta současné vesmírné ekonomiky a obrat zhruba 2,6 miliardy dolarů ročně. Na začátku přespříští dekády by z nich však mohl být obrat až sedmnáctimiliardový.
Experti na druhou stranu varují, že dosažení růstu vesmírné ekonomiky nebude nikterak snadné. Mohou jej zbrzdit především vysoké počáteční náklady a dlouhá časová návratnost investic. A také vnímání běžných lidí, kteří na celé odvětví i nadále nahlížejí jako na pouhý koníček miliardářů. „Vesmírný průmysl si musí získat uznání široké veřejnosti,“ uvádějí analytici.
Problémem může být vládní regulace i vesmírné smetí
Samostatnou kapitolu tvoří sektor zdaleka nejpřitažlivější, a sice turistické lety ke hvězdám. Citigroup v této souvislosti zdůrazňuje, že riziko výskytu potenciálně nebezpečných problémů při takovýchto výletech je v současnosti menší než dvě procenta. I tak se ale jedná o celkem vysoké číslo – zvláště pak v porovnání s komerční leteckou dopravou, kde potíže nastanou jen v 0,0001 procenta případů.
Další překážkou pro lety s turisty může být rozsáhlá vládní regulace a do budoucna i takzvané vesmírné smetí. To ostatně představuje „rychle rostoucí hrozbu“ vesměs pro všechny druhy kosmických misí.
V současnosti jsou na orbitě sledovány desítky tisíc umělých objektů. Realita je nicméně taková, že se jich zde nachází mnohonásobně víc, přičemž většina z nich je příliš malá na to, aby se dala trasovat. „To zvyšuje riziko, že vesmírný odpad na oběžné dráze kolem Země dosáhne bodu nasycení. Když se poté srazí s jiným vesmírným smetím, rozpadne se na menší kousky, a nakonec vytvoří pole trosek, které zabrání vypuštění jakýchkoli nových satelitů,“ varuje na závěr Citigroup.
