S okresními úřady skončil nákup razítek pod jednou střechou
Vážený pane starosto, oslovovali ho nesprávně občané. Když se před budovou svého úřadu nedávno schválně ptal lidí, kudy má jít na městskou radnici, poradili mu špatně, ale sebejistě, že před ní stojí. „Lidé nepochopili, co je okresní úřad, jakou má náplň práce. Zajímají se o úředníky, až když něco potřebují,“ posteskl si před Vánocemi týdeníku EURO pověřený přednosta Okresního úřadu v Příbrami Milan Voříšek. Teď už je to historie. K Novému roku soustava třiasedmdesáti okresních úřadů zanikla a veškeré jejich kompetence týkající se státní správy převzalo 203 takzvaných obcí třetího stupně s rozšířenou působností nebo čtrnáctka krajských úřadů.
Pláteník by se divil.
Ze čtyřstupňové státní správy tvořené dosud řetězcem obec–okres–kraj–parlament se tak definitivně stala správa třístupňová. V porevolučním letitém sporu politiků, jestli mají být druhým stupněm celky o velikosti krajů, nebo okresů, došla svého završení krajská varianta.
Ideálem jedenáct let trvající reformy veřejné správy bylo svázání státní správy se samosprávou, zrušení mezičlánků a přiblížení úřední agendy občanům. Teorie je to hezká, praxe bude kulhat. Lidé už vzali na vědomí, že okresní úřady mizí. Vstřebají však, že zůstanou zachovány okresy jako územní jednotky? Pojede-li občan autem z Prahy do Příbrami, bude i nadále udiveně míjet cedule s nápisy Okres Praha-východ a Okres Příbram. Jinak to totiž nejde: Správa sociálního zabezpečení, VZP, soudy, katastrální úřady, finanční úřady i jiné instituce si ponechávají okresní strukturu. Podobně schizofrenní situaci Češi zažili po zrušení krajských národních výborů v roce 1990, kdy o trvající existenci krajských hranic věděl málokdo. Okresním městům zůstává výlučná pozice mezi obcemi (stanou se nepsanými obcemi IV. stupně) a občané se bez jejich návštěv neobejdou. S určitými žádostmi budou muset na pověřené obce II. stupně, existující v počtu 400 od roku 1991. Jinou agendu jim vyřídí na zaváděných obcích III. stupně s rozšířenou působností (prostor vymezený jejich pravomocí nese oficiální název správní obvod, neoficiálně se mu říká malý okres nebo okrsek), složitější věci pak na příslušném krajském úřadě. Co vesnice, to jiné vazby. Bude to jednodušší než dosud? A nebude servis okresních úřadů chybět zastupitelstvům menších vesnic?
Špatně načasováno!
Příbramský okres uprostřed Čech patří k těm větším. Jestliže v malých okresech zůstane státní správa jen v okresním městě jako dosud (Rokycany) a jinde se přelije do dvou míst (Beroun, Hořovice), na Příbramsku bude mít centra tři: Příbram, Dobříš a Sedlčany. Sedlčany jsou od okresního města vzdálené 35 kilometrů. Právě pro obyvatele malých vesniček na kopcovitém, odlehlém Sedlčansku by měla být reforma velkým přínosem. „Je to pouze přerozdělení okresních úřadů, všechno ostatní zůstává s okresními dispozicemi,“ řekl týdeníku EURO místostarosta Městského úřadu v Sedlčanech Miroslav Hölzel. „Nebránil bych se určité reformě, ale nesouhlasím, že změna probíhá v této podobě a hlavně v této době. Považuji to za nekoncepční a politicky vynucený krok. Systém správy prostřednictvím okresů si konečně trochu sedl, lidé se naučili pracovat se zákony, kraje se přitom stále ještě hledají. A do toho zrušit okresní úřady, když kraj si stejně zachovává některá svoje detašovaná pracoviště v okresních městech? V tom žádný úspěch nevidím,“ domnívá se druhý muž na sedlčanské radnici.
Sedlec v Prčicích.
Načasování bylo podle Hölzela chybné i kvůli podzimním komunálním volbám. Sedlčanská radnice je sice přežila v téměř stejném složení, ale až do listopadu nechtěli zastupitelé přijímat žádná zásadní rozhodnutí, aby nezkomplikovali rozhodování svým nástupcům. Parlament sice rozhodl o změně už na jaře, podrobnosti se však obce dozvěděly až koncem léta. Teď nikdo neví, co dřív. „Zákon nepamatoval na žádné přechodné období. Naše nové oddělení musí hned od ledna začít pracovat na počítačích, které sem kolem Silvestra dodal okres. Sami jsme na radnici rozhodli – zeshora se člověk beztak nic nedozví - že otevřeme pro veřejnost až 6. ledna. Ale makáme přes svátky, přes soboty, neděle, o Silvestru, stále nonstop, abychom občanům mohli už od 6. ledna vyřídit sice ne sto, ale alespoň devadesát devět procent jejich požadavků,“ popisoval situaci na radnici Hölzel.
Na Sedlčansku mají raritu. Do jejich okrsku nově připadlo území města Sedlec-Prčice, které dosud leželo v okrese Benešov. Prčičtí si nyní užijí vlastivědných výletů: na finanční úřad budou dál jezdit do Votic, nejvíc agendy jim vyřídí v Benešově a v Sedlčanech, novinkou se stanou cesty do Příbrami a s různými odvoláními skončí na Středočeském krajském úřadě v Praze na Smíchově.
Uplatní se všichni.
Že je reforma špatně načasovaná, kritizoval rovněž bývalý zastupující příbramský přednosta Milan Voříšek. Jednak kvůli komunálním volbám, jednak kvůli nedostatečným lhůtám. „Lidé jsou tady už na reformu rozhořčení. Neptejte se mě na názor, jsem ve velice emotivním naladění. Reforma je velmi špatně připravena. To je úkol za úkolem, který měl být splněn už včera,“ prohlásil Voříšek pro týdeník EURO v době Vánoc. Vadilo mu například, že peníze na koupi licencí pro počítače dostal v den, kdy měla být hotova finanční uzávěrka. Úkol dovést úřad k likvidaci mu připadl jako zástupci přednosty a šéfovi přednostenské kanceláře poté, co se řádný přednosta Jaromír Volný stal v listopadu senátorem.
Kapitán loď opustil včas, co bude s námořníky? Milan Voříšek aspiruje na ředitelování příbramského pracoviště Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových – v této instituci skončila řada přednostů. Majetkový úřad bude spolu s Pozemkovým úřadem, který přechází pod ministerstvo zemědělství, a s městským úřadem sídlit v dosavadní budově na hlavním příbramském náměstí. Nové uplatnění se našlo už na podzim v rámci takzvaných trojdohod mezi okresem či krajem, obcí a zaměstnancem i pro další úředníky: 173 jich přechází na obce, 21 na krajský úřad do Prahy, dva budou působit v rámci dozoru nad zákonností pod ministerstvem vnitra a 24 lidí z Pozemkového úřadu zůstane pod ministerstvem zemědělství.
Nejsou lidi.
Každé obci s rozšířenou působností stát zaplatí přesně stanovený počet nových úředníků, vyřizujících novou agendu státní správy. Městský úřad v Dobříši se rozroste o 31 pracovníků, sedlčanská radnice o 37. Avšak zatímco do Dobříše, která má výborné dopravní spojení s Příbramí, míří 27 specialistů z okresního úřadu, do Sedlčan jich přechází jen pět. „Nechtěli k nám dojíždět a mají dobrý důvod: během úředních dnů končí pracovní doba v 17 hodin a to už do Příbrami nejede žádný autobus,“ vysvětlil Miroslav Hölzel a dodal, že dvaatřicet nových zaměstnanců radnice si bude muset absolvovat školení za provozu. Někteří se prý zaškolovali už v prosinci, aby v lednu mohli přebrat spisy z okresu.
Tajemník Městského úřadu v Dobříši Stanislav Valtr soudí, že zatímco občanům by delimitace státní správy mohla přinést větší pohodlí, starostům malých obcí způsobí naopak více starostí. „Okresní úřady zajišťovaly obcím poradenství, bezplatné konzultace a významně jim pomáhaly. Tyto povinnosti obec s rozšířenou působností nemá, myslím, že změnu menší obecní úřady poznají velmi rychle. Starostové si budou muset leccos dělat sami nebo si budou muset komerčně najímat a platit specialisty,“ uvedl Stanislav Valtr pro týdeník EURO. Také on připouští, že občané by s orientací, na jaký úřad a kam se obracet v jednotlivých případech, mohli mít zpočátku problémy.
Hektické Vánoce.
Rozšíření pověřených městských úřadů je i problém finanční a materiální. Sedlčany dostaly loni v srpnu a koncem roku od státu 5,8 milionu korun. Protože do radniční budovy na náměstí se noví úředníci nevejdou, muselo město koupit a zrekonstruovat nový objekt. Na stavbu padne i značná část z letos očekávané devítimilionové dotace. Zatímco Stanislav Valtr z Dobříše je optimista a spatřuje v přesunu kompetencí spíše klady, sedlčanský Miroslav Hölzel vidí hlavně negativa. „To není delimitace okresů, to je jen o úřadech. Úředníci se stěhují z místa na místo, budou mít jiné cedulky a systém bude mnohdy komplikovanější, než byl dosud,“ tvrdí. Milan Voříšek kritizuje, že z mozkového trustu reformy, ministerstva vnitra, dostával často zbytečně dlouhá slohová cvičení, jejichž čtení ho zdržovala od práce. Náměstek ministra vnitra Josef Postránecký přiznává, že uskutečnění takzvané II. fáze reformy veřejné správy těsně po komunálních volbách nebylo optimální. „Nicméně je to realita, která byla stanovena zákonem o okresních úřadech před dvěma lety,“ prohlásil pro týdeník EURO.
Trojka Jeseník.
O okresní úřad přichází po pouhých osmi letech existence město Jeseník v Olomouckém kraji. Od roku 1961 museli jeseničtí dojíždět za úředníky do okresního města Šumperk, až si v roce 1996 vymohli na vládě Václava Klause zřízení nového okresu. Úkony s tím spojené přišly státní pokladnu na miliardu korun. Nyní veškerá okresní agenda přešla na jesenický městský úřad.
„Ptát se mě v tuto chvíli na pocity je docela drsné, máme teď hodně práce a vládne zmatek, mnoho věcí je časově těžko zvládnutelných,“ řekla pro týdeník EURO bývalá přednostka Okresního úřadu v Jeseníku Milena Novotná. Na město prý přešlo kolem osmdesáti procent úředníků, ona sama přešla do resortu ministerstva vnitra vykonávat dohled nad zákonností. Novotná se domnívá, že bude trvat zhruba rok, než se změny kompetencí usadí. „Nemám pocit zmaru a ani moji kolegové,“ podotýká k nedlouhé historii okresního úřadu. „Svým způsobem jsme si některé záležitosti vyřešili trochu dříve než jinde. Jsme malý okres a zůstáváme jako jedna trojka Jeseník,“ komentuje Milena Novotná vstup Jeseníku mezi skupinu obcí III. stupně.
