Dost peněz získají malé obce, zemědělci by chtěli více na modernizaci podniků
Zemědělci to berou jako realitu. Evropská unie stále více podporuje také nezemědělské aktivity na venkově. Tomu rovněž odpovídá český program rozvoje venkova, díky němuž má země v příštích sedmi letech čerpat téměř tři miliardy eur z evropského rozpočtu. Další stamiliony přidá český stát. Podpory by se měli dočkat menší podnikatelé a živnostníci na českých vesnicích. Zlepšit se má celková vesnická infrastruktura - včetně třeba místních silnic či vodovodů. Evropské peníze půjdou také na rozvoj cestovního ruchu, agroturistiku či služby.
„Podpora podobných aktivit nyní tvoří jednu ze tří klíčových os programu rozvoje venkova,“ zdůrazňuje první náměstek ministra zemědělství Ivo Hlaváč. Zástupci zemědělců na druhé straně říkají, že by také uvítali ještě větší podporu modernizaci zemědělských podniků. Ministerstvo zemědělství pod vedením Petra Gandaloviče tuto potřebu nezpochybňuje. Samo uvádí, že český agrární sektor trápí roztroušené vlastnictví půdy, potřeba investic, věková struktura a nízký stupeň finalizace zemědělských produktů.
Málo na modernizaci?
Šéf Agrární komory Jan Veleba uznává, že český program je výsledkem reformních proudů v rámci evropské zemědělské politiky. „Takže je třeba ho vzít na vědomí a přizpůsobit se mu. Jiný postoj by byl neprofesionální,“ dodává Veleba. Domnívá se však, že na „první osu“ programu je vyčleněno málo peněz. Cílem oné první osy, která má pohltit více než 22 procent celkově přidělených peněz, je právě modernizace zemědělských podniků, zavádění inovací a také vytvoření silného zemědělsko-potravinářského průmyslu. Veleba připomíná, že sousední státy plánují na tyto priority větší díl z celkového koláče - Slováci 37 procent, Poláci téměř polovinu.
Ministerstvo zemědělství při jednáních s Bruselem nicméně muselo vycházet z předpokladu, že Česko bude řešit i další palčivé problémy - degradaci půdy, vodní eroze, odlesňování. Největší balík peněz (55 procent) tak nakonec půjde na ochranu vodních zdrojů, uchování venkovské krajiny, životní prostředí či na udržení pozitivních funkcí lesa. Toto vše spadá do druhé osy (diverzifikace aktivit na venkově je tou třetí a do této oblasti směřuje zhruba 17 procent prostředků). Ivo Hlaváč zdůrazňuje, že z druhé osy budou moci profitovat právě zemědělci.
Menší obce na koni.
Rovněž Jan Veleba ostatně vidí v programu značná pozitiva. Ta podle něj spočívají v jasném vymezení jednotlivých programů a zejména v tom, že ho Češi spouštějí jako jedni z prvních. Ministerstvu pod vedením Petra Gandaloviče se dokonce podařilo vyjednat evropské peníze na venkov jako první zemi EU - společně se Švédskem. Předseda Svazu měst a obcí Oldřich Vlasák v rozhovoru pro týdeník EURO srovnal tento Gandalovičův úspěch se zdlouhavým vyjednáváním o čerpání peněz z dalších fondů EU. To má na starosti ministerstvo pro místní rozvoj, jež vede vicepremiér Jiří Čunek.
Zdá se tedy, že právě menší české obce jsou nyní „na koni“ - proti těm větším. Pavel Sekáč, vrchní ředitel z ministerstva zemědělství, uvádí, že na podporu z programu rozvoje venkova mají nárok vesnice do 500 obyvatel. Při stanovování této hranice bylo nutné najít kompromis mezi jednotlivými českými kraji, které mají poněkud odlišné zájmy. Kupříkladu na severní Moravě je podstatně méně vesnic než v jižních Čechách či na Vysočině. A Sekáč dále poukazuje na skutečnost, že v některých případech budou mít nárok na dotace obce do dvou tisíc obyvatel. To se týká třeba podpor v oblasti agroturistiky či mikropodnikání. Právě do zmíněné kategorie přitom spadá téměř 90 procent všech obcí v Česku, říká Sekáč.
Startovací příspěvek.
Novinkou, která by měla pomoci mladým zemědělcům, je nová dotace na zahájení zemědělské činnosti. Tuto podporu chce ministerstvo zemědělství nabídnout jako jednu z prvních. Začínající farmář může získat 1,12 milionu korun na potřebné investice, ať už přebírá hospodářství po svém otci nebo začíná úplně od začátku. O dotaci může zažádat do osmnácti měsíců poté, co se zaregistroval jako zemědělský podnikatel. Jednání s Bruselem o tomto opatření nebyla jednoduchá, protože Evropská komise spojovala tuto formu dotace s pomocí pro zemědělce, kteří ukončí svou zemědělskou činnost. Původně se měl takto podporovat výhradně převod farmy na mladšího člena rodiny. Pro české vyjednavače však bylo důležité, aby pomoc získali i další začínající zemědělci. Ačkoli se původně počítalo s celkovou podporou ve výši 68 milionů korun ročně, české ministerstvo zemědělství nakonec dojednalo zvýšení této sumy na 235 milionů.
Pavel Sekáč předpokládá, že zájem začít podnikat na venkově mohou mít kupříkladu absolventi Vysoké školy zemědělské. Je možné, že je zláká celosvětový trend pěstování plodin, z nichž se vyrábějí biopaliva. „Nemusejí být nutně producenty brambor či pšenice,“ říká Sekáč. V této souvislosti připomíná, že díky snaze o podporu obnovitelných zdrojů energie se třeba ve Spojených státech zemědělství stalo druhým nejdynamičtějším odvětvím.
Změnit agrární klima.
Jan Hlaváč upozorňuje, že mladí zemědělci do čtyřiceti let mohou získat i jiné podpory. Budou zvýhodněni při přidělování ostatních evropských dotací. Navíc získají o něco lepší podmínky, pokud si zažádají o úvěr u Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu.
Prezident Agrární komory Jan Veleba je o něco skeptičtější. Ačkoli oceňuje snahu pomoci soukromě hospodařícím rolníkům (z nichž 1800 farmářů jsou členy komory), v nové formě podpory pro začínající zemědělce nevidí zásadní průlom. „V celkových číslech jde o drobné,“ uvádí Veleba. Připouští nicméně, že „pro ty, kterých se to týká, to jsou velké peníze“. Šéf komory se však obává, že ani zvýšené podpory mladým a začínajícím farmářům nebudou znamenat podstatné rozšíření jejich řad. „K tomu se musí změnit agrární klima ve společnosti. Musíme cítit podporu politiků a občanů, jako je tomu ve starých zemích unie. Nic takového tu zatím bohužel není,“ domnívá se Veleba.
Méně byrokracie.
Z hlediska efektivního využití evropských peněz, kterých bude od letošního roku podstatně více než v minulém období, je klíčová snaha ministerstva zemědělství výrazně zjednodušit celou byrokratickou proceduru čerpání. Petr Gandalovič slibuje, že při žádosti o dotaci se budou předkládat pouze nezbytně nutné přílohy. Ministerstvo připravuje také elektronický příjem žádostí. „U menších projektů do dvou milionů korun nebude nutné prokazovat finanční zdraví podniku,“ doplňuje Pavel Sekáč.
Také Jan Veleba očekává, že se vše skutečně zjednoduší. „Kdyby totiž pokračoval současný trend, pak by systém dospěl do stadia, kdy by obyčejný farmář dotace čerpat nemohl, protože by to nebyl schopen zúřadovat,“ uvádí šéf Agrární komory.
Co bude za sedm let?
Změní tedy evropské dotace během sedmi let český venkov? A pomohou českým zemědělcům, kteří ještě deset let po vstupu do EU nebudou mít stejný nárok na přímé platby jako farmáři ve starých členských zemích? Zdá se, že současné vedení ministerstva zemědělství projevuje velkou snahu o efektivní čerpání peněz. Navíc může navázat na pozitivní zkušenosti s využíváním financí z fondu Sapard, jenž byl Česku k dispozici před vstupem do EU. Lidé z týmu, kteří měli na starost Sapard, na Gandalovičově ministerstvu nadále působí (včetně Pavla Sekáče).
Ani nadměrná očekávání by však nebyla na místě. Jan Veleba je dokonce v jednom ohledu velmi kritický. „Etablujeme model zemědělství, o kterém víme, že je v rozporu s očekávaným vývojem,“ říká. Zemědělcům se totiž zvyšuje příjem z dotací, ale zároveň klesá ten z výroby. „Co budeme dělat, až nebudou dotace?“ ptá se šéf Agrární komory. Taková situace by mohla nastat někdy po roce 2013. Veleba se domnívá, že ministerstvo nemá koncept, jak „razantní sešup českého zemědělství řešit“. Sám se zasazuje o zvýšení produktivity současné produkce a o rozšíření výroby pro „nepotravinářské využití“. V tomto ohledu by však snad mohl s Gandalovičem najít společnou řeč.
