Většina manažerů si s předpovědí v Konvergenčním programu neví rady
Souhlasíte s prognózou v Konvergenčním programu ministerstva financí, že v roce 2011 český HDP vzroste o 5,2 procenta?
- Ano 15,9 %
- Ne 39,7 %
- Nevím 44,4 %
Vláda na svém zasedání 12. listopadu schválila aktualizovanou verzi Konvergenčního programu ministerstva financí. Jde o základní dokument Česka pro přijetí eura. Datum přijetí eura však neobsahuje. Konvergenční program, jak jej vláda schválila, by měl být do konce listopadu odeslán Evropské komisi. Dle něj by letos měla česká ekonomika růst o 4,4, v roce 2009 o 3,7 a v roce 2010 o 4,4 procenta. A v roce 2011 by se měl růst české ekonomiky vrátit nad pětiprocentní hranici, konkrétně na 5,2 procenta. Jasný názor na tuto prognózu nedokázalo vyjádřit 44,4 procenta manažerů.
Ironií oplývá kladná odpověď: „Dopady finanční krize na Českou republiku jsou dosud krajně nejasné a predikovat v tuto chvíli vývoj v příštím roce, nebo dokonce v delším časovém horizontu považuji téměř za ,hádání z křišťálové koule‘. Pokud se nyní bavíme o roku 2011, lze souhlasit téměř s jakoukoli prognózou. Proč tedy nesouhlasit právě s touto? Ministerstvo financí pod vedením lidovce Miroslava Kalouska je, jak se zdá, ještě prohnilejší institucí než za jeho předchůdců, a proto lze jeho materiály klidně posuzovat se spolehlivostí ,plus minus autobus‘. Vždyť pokud se ministerstvo financí splete, pak je to vlastně jen statistická chyba. A pokud dá Bůh a Sovětský svaz, prognózy ministerstva financí se také naplní.“
Jednoznačně záporně odpovídá tento respondent: „Růst českého HDP v roce 2011 o 5,2 procenta považuji spíše za zbožné přání ministerstva financí než za odhad vycházející z reality. Bylo by samozřejmě příjemné vyjít ze současné krize takto úspěšně, nevidím však žádný reálný podklad, který by k takovému optimistickému odhadu opravňoval.“
Jasně odpovědět nedokáže další manažer: „Těžko soudit natolik dopředu, pokud ministerstvo financí, Česká národní banka a mezinárodní instituce neustále mění odhad růstu HDP na příští rok. Ale spíše bych řekl, že číslo je reálné – pokud nás v roce 2009 s přesahem do roku 2010 čeká prudké zpomalení, pak srovnávací základna pro opětovný růst by mohla být nižší. Samozřejmě za předpokladu, že se krize výrazně nezkomplikuje a nebude několikaletá.“
Podobné dilema neřeší následující respondent: „Nechápu, jak může ministerstvo financí prognózovat HDP v roce 2011, pokud v měsíčních intervalech mění své prognózy na rok 2009. Jak dokáže ministerstvo financí odhadnout dopad hospodářské krize či recese? Chápu, že musí pracovat se strategickými a dlouhodobými cíli, ale ocenil bych v prognóze například rozpětí odhadu růstu HDP.“
Také tento manažer má jasno: „Ne, ledaže zase jednou ,poručíme větru dešti‘.“
Pochybnosti lze zaznamenat i v této odpovědi: „Za současných poblázněných finančních trhů a s tím souvisejícím složitým vývojem i ve všech ostatních oblastech ekonomiky je jakákoli prognóza věštěním z křišťálové koule. Důkazem může být odhad růstu stanovený na říjen tohoto roku (2,9 procenta) a ten skutečný (4,7 procenta). Uvedená prognóza se může naplnit, pokud se situace v příštím roce ustálí a svět se vrátí do normálních, předkrizových kolejí. Kdyby měl současný neklid trvat delší dobu, dotklo by se to dlouhodobě i našeho hospodářství a předpokládaný růst by se neuskutečnil. Stejně je však možná (i když méně pravděpodobná) varianta, že český HDP poroste v roce 2011 rychleji než o 5,2 procenta. A to za předpokladu, že se investiční nálada firem opět zvedne a že i banky získají větší kuráž financovat investice. Důležité však je, aby ustaly nářky a bědování firem za jediným účelem – získat od státu další peníze na úkor daňových poplatníků.“
Podobně uvažuje další respondent: „Česká ekonomika teprve vstupuje do recese, o které nikdo neví, jak bude dlouhá a hluboká. S ohledem na vysokou míru závislosti na vnějších faktorech a časový odstup mezi začátkem recese v USA, Evropě a České republice lze očekávat, že obnova našeho růstu nezačne dřív než půl roku po Německu. Očekávám, že zatímco USA budou mít recesi za sebou, Německo se z ní bude vzpamatovávat, my budeme ještě hluboko na dně.“
Vyhraněný názor nemá ani tento manažer: „Nevím a oni to také nevědí. Jen věští z excelových tabulek.“
Odpovídalo 123 manažerů
