Problém je, že nejsem z ekonomicky zajímavé země, říká tenista
Teprve sedm měsíců z dvouletého trestu za doping si může umazat ve svém kalendáři český tenista Bohdan Ulihrach. Zákaz činnosti za užívání nandrolonu potvrdila začátkem května Asociace tenisových profesionálů (ATP), poslední Uhlihrachovou šancí je tak odvolání ke sportovnímu arbitrážnímu soudu ve švýcarském Lausanne. Tenista tvrdí, že vědomě žádný doping nebral, a trest považuje za nepřiměřeně tvrdý. „Kdybych byl z ekonomicky silné země, nebo byl hráčem ze špičky žebříčku s kontraktem nějaké velké světové firmy, tak to smetou ze stolu,“ řekl týdeníku EURO Ulihrach.
Neohlášeno.
Dopingoví komisaři loni v říjnu na turnaji v Moskvě odebrali Ulihrachovi vzorek moči, který podle následného rozboru obsahoval zvýšené množství anabolického steroidu nandrolonu. Na základě toho pak organizace ATP zastavila tenistovi činnost do října 2004 a dala mu pokutu 44 tisíc dolarů, přibližně 1,2 milionu korun. Pro provádění antidopingových kontrol si ATP najala švédskou společnost MATS, která odesílá vzorky na rozbor do laboratoře v Lausanne.
Ulihrachovým problémem je, že švédská firma v průběhu loňského roku změnila kritické hodnoty nandrolonu. Zatímco dříve byla dopingová hranice nastavena na pět nanogramů v jednom mililitru moči, nová pravidla považují za doping již dva nanogramy. „Nejdůležitější je, že švédská agentura změnila pravidla, aniž by to ohlásila někomu jinému než dopingové laboratoři. Nevěděli to hráči, tenisové svazy ani samotná ATP,“ stěžuje si Ulihrach. Neexistuje prý žádný veřejný předpis či vyhláška, která by dopingové agentuře něco takového přikazovala. Českému tenistovi komisaři naměřili v prvním vzorku 5,2 nanogramu, vzorek B ukázal hodnotu 3,2.
Odlišná čísla.
Jiří Balaštík z advokátní kanceláře Kocián, Šolc, Balaštík, považuje změněný limit dopingu za zásadní argument. „Ulihrach podepsal prohlášení sportovce o dodržování pravidel pro rok 2002 těsně před koncem roku 2001, tedy v době, kdy platil limit pět nanogramů. V jeho případě tedy neexistuje právní podklad pro to, aby bylo vysloveno, že byl spáchán dopingový přestupek,“ uvedl Balaštík pro týdeník EURO. Ulihrachův právní zástupce také napadá způsob oznámení změny limitních hodnot. „O dopise, kterým agentura oznamuje laboratoři snížení limitu pro testování vzorků, nevěděli ani zástupci ATP. Více než měsíc jim trvalo, než ho našli a poskytli nám jeho kopii,“ vysvětluje.
Zarážející je rozdíl, kterým se liší Uhlihrachovy vzorky. Odborník na problematiku dopingu Jan Hnízdil tvrdí, že čtyřicetiprocentní posun mezi prvním a druhým měřením je naprosto výjimečný. „Oba vzorky jsou z jedné moči, rozdělené do dvou ampulí. První se zpracuje, druhá uloží do trezoru. Analýza by se neměla lišit žádným způsobem, natož aby to bylo v takových hodnotách. Svědčí to o chybně a lajdácky udělané práci,“ sdělil Hnízdil týdeníku EURO. Jan Chlumský z antidopingového výboru ČR však soudí, že ve výsledcích vzorků není nutné hledat nic tajemného: „V měření biologického materiálu se někdy mohou takové rozdíly objevit.“
Injekce to nebyla.
Nandrolon je anabolický steroid, který kromě jiného způsobuje rychlejší nárůst svalové hmoty, větší vytrvalost a rychlejší regeneraci. I proto je zařazen do kategorie „nejtěžší doping“ a podle pravidel by za něj měl automaticky následovat dvouletý distanc. Do těla se může dostat v jídle či pití, nebo injekční stříkačkou. Doktor Hnízdil tvrdí, že ústní podávání steroidů se z těla vyplaví během několika dnů. „Naproti tomu aplikace injekcí se v těle drží týdny. Navíc množství nandrolonu dodaného stříkačkou dosahuje desítek až stovek nanogramů,“ říká Hnízdil. Měsíc před odběrem v Moskvě byl Ulihrach testován v New Yorku, na dopingovou kontrolu byl vybrán i na turnaji ve Vídni, zhruba týden po moskevském odběru. „Oba vzorky, před i po Moskvě, byly negativní. Netuším, jak se mi to dostalo do těla,“ tvrdí Ulihrach. Hnízdil uvádí, že bylo v Evropě zdokumentováno minimálně deset doplňků sportovní výživy, které obsahovaly nandrolon či jím byly kontaminovány. „Jsou to různé energetické tyčinky, ale nandrolon je obsažen i v mase rychle vykrmovaného dobytka, drůbeže či nekastrovaných prasat,“ vypočítává.
Česko není Argentina.
Prvním tenisovým nandrolonovým hříšníkem se před pěti lety stal Petr Korda, který po ukončení kariéry dostal spíše symbolický roční trest. V roce 2001 byli se steroidy v těle chyceni argentinští tenisté Coria a Chela, jejichž hodnoty dopingu prý překračovaly ten Ulihrachův až sedmadvacetkrát. Dostali přitom jen sedmiměsíční, respektive tříměsíční distanc.
Ke kauze provinilého tenisty se zatím oficiálně nevyjádřil Český tenisový svaz (ČTS). Jeho předseda Ivo Kaderka říká, že rozhodnutí lze očekávat v nejbližších dnech. „Nerad bych něco předjímal, ale já osobně nevidím jediný důvod za co Ulihracha trestat. Nemám pocit, že by v něčem podváděl,“ řekl Kaderka týdeníku EURO. Jeho názor na celý případ je jasný: „Nejste-li z velké země, z velké ekonomiky a nestojí-li za vámi zajímavý sponzor produkující sportovní vybavení či výživné doplňky, máte smůlu. Já tomu říkám větší bere.“