Vysoký počet zaniklých společností částečně způsobila otevřenost české ekonomiky
V roce 2009 zbankrotovalo v České republice 1480 firem, z nichž 86 procent tvořily obchodní společnosti – právnické osoby – a zbytek fyzické podnikatelské osoby. Firem však zaniklo mnohem víc, zejména malých. Všechny firmy totiž nezbankrotovaly.
Jedna z možností
Z Registru ekonomických subjektů zmizelo loni celkem víc než 98 tisíc firem, přičemž poměr byl opačný. Zhruba 90 procent zaniklých firem tvořily fyzické podnikatelské osoby a obchodní společnosti jen zbylých deset. Registr ekonomických činností totiž uvádí čtyři způsoby zániku právnických osob a sedm fyzických podnikatelských osob. A bankrot tvoří jen jeden z nich.
Co se za vysokým počtem zaniklých firem skrývá? Zčásti otevřenost české ekonomiky, která značně závisí na ekonomickém vývoji hlavních zahraničních obchodních partnerů. Nemohla se tudíž vyhnout dopadům světové finanční krize. Snížená poptávka, omezení nabídky bankovních úvěrů, rostoucí nezaměstnanost a pomalý vývoj mezd se promítly do snížení firemních zakázek a ztížení odbytu výrobků a služeb. A některé firmy se nedokázaly přizpůsobit změněným ekonomickým podmínkám nebo neměly dostatečné rezervy na překonání obtíží, a proto činnost ukončily. Analýzou zaniklých subjektů lze zjistit, jaké firmy a jak nejčastěji zanikaly.
Zánik
Na zánik firem lze nahlížet z několika hledisek. Jedním z nich je počet zaměstnanců. Převažující počet zaniklých fyzických podnikatelských osob vypovídá o tom, že zanikají především malé a velmi malé firmy. U zaniklých subjektů, které uvedly počet zaměstnanců, převládaly firmy bez nich – 81 procent. Podobné to bylo i z hlediska struktury zaniklých firem dle výše obratu. Firmy, které nevykázaly žádný obrat, se loni podílely na počtu zaniklých subjektů 77 procenty. Připočteme-li k nim firmy s obratem do dvě stě tisíc korun ročně, naroste tento podíl na 87 procent.
U zaniklých právnických osob lze vysledovat i vliv sídla firmy a její obor působnosti. Z více než pěti tisíc obchodních společností jich zaniklo nejvíce v Praze a Jihomoravském kraji. Tyto kraje se však i nejvíce podílejí na celkovém počtu registrovaných firem. Nejméně firem zaniklo v kraji Vysočina a v Karlovarském kraji. Nejvíce obchodních společností zaniklo v odvětví velkoobchodu s výjimkou motorových vozidel – 22 procent. Maloobchod s výjimkou motorových vozidel obsadil druhé místo. Právnické osoby z tohoto odvětví činily patnáct procent ze všech zaniklých firem – jejich počet byl dvakrát vyšší než založených. Víc než čtrnáct procent ze všech zaniklých firem patřilo do odvětví činnosti v oblasti nemovitostí.
Ukončení činnosti
Jakým způsobem tedy firmy zanikaly? U fyzických osob podnikatelů jsou způsoby zániku různé. Převládá však oznámení o ukončení činnosti. To se na počtu zaniklých fyzických osob podnikatelů loni podílelo 84 procenty. Dalších deset procent fyzických osob podnikatelů zaniklo z důvodu nepřeregistrace, což může také znamenat dobrovolné ukončení činnosti.
Nejčastějším důvodem zániku obchodní společnosti bylo v roce 2009 zrušení právnické osoby s likvidací. Tato forma zániku se na celkovém počtu zaniklých obchodních společností podílela 60 procenty. Při ní se majetek společnosti rozdělí mezi věřitele, pokud uplatní své pohledávky, a zbývající část mezi vlastníky. To znamená, že ve dvou třetinách případů zániků právnické osoby nebylo přesunuto obchodní jmění na žádného právního nástupce. Šlo tedy o faktický zánik společností.
Další způsoby
Druhým v pořadí z hlediska četnosti výskytu bylo zrušení právnické osoby bez likvidace a bez nástupců – 27 procent. Hlavním důvodem neuskutečněné likvidace byl nedostatek majetku v zanikající firmě. Týkalo se to i případů, u nichž soud zamítl prohlášení o konkurzu pro nedostatek majetku ve společnosti, případně po ukončení konkurzního řízení v ní nezůstal žádný majetek. Důsledek byl tedy obdobný jako v předchozím případě. Společnost fakticky zanikla, ale pohledávky věřitelů byly uspokojeny jen minimálně.
Zrušení obchodní společnosti jedním ze zbývajících dvou způsobů – právnické osoby bez likvidace s jedním nástupcem (fúze) nebo s více nástupci (rozdělení) – se v roce 2009 odehrálo ve třinácti procentech případů. Tyto formy zániku znamenají, že ekonomické činnosti firem sice pokračují, ale pod jiným názvem společnosti. Vypovídací hodnotu těchto údajů však snižuje, že v roce 2009 nebyl u více než poloviny zaniklých právnických osob uveden žádný způsob zániku. U fyzických podnikatelských osob pak téměř ve 40 procentech případů.
Pomalejší růst
Z uvedeného vyplývá, že v důsledku bankrotu skončila jen malá část ze všech zaniklých firem. Přitom podíl právnických osob a fyzických osob podnikatelů je u bankrotů a zániků takřka opačný. Dobrou zprávou však je, že celkový počet firem se neustále zvyšuje.
I letos lze očekávat podobný trend, jen možná o trochu pomalejší. Doznívající ekonomická recese totiž způsobí nárůst počtu zaniklých firem. Očekávané mírné oživení české ekonomiky však naopak může přispět ke vzniku nových společností.
Situace
Z Registru ekonomických subjektů zmizelo loni celkem více než 98 tisíc firem. Zhruba 90 procent zaniklých firem tvořily fyzické podnikatelské osoby a obchodní společnosti jen zbylých deset.
Registr ekonomických činností totiž uvádí čtyři způsoby zániku právnických osob a sedm fyzických podnikatelských osob. A bankrot tvoří jen jeden z nich.
Trend
U fyzických osob podnikatelů jsou způsoby zániku různé. Převládá však oznámení o ukončení činnosti. To se na počtu zaniklých fyzických osob podnikatelů loni podílelo 84 procenty.
Deset procent fyzických osob podnikatelů zaniklo z důvodu nepřeregistrace, což může také znamenat dobrovolné ukončení činnosti.
