Čína připravuje radikální změny v pravidlech fungování kapitálového trhu, které mají dát impulz dosud sevřenému burzovnímu obchodování. Udělování makléřských licencí bude jednodušší, stejně tak i úpis akcií a dluhopisů zahraničních firem v Číně. Poplatky a limity na výši investic by se měly snížit. Výčet produktů, s nimiž se bude dát obchodovat, se rozšíří například o futures.
Očekává se, že navrhované změny povzbudí fúze a akvizice čínských makléřských firem. Peking doufá, že to napomůže ke vzniku investičních bank, které by do budoucna získaly globální význam, a mohly tak případně konkurovat i Goldman Sachs anebo Morgan Stanley.
Současně se pootevírají dveře pro vstup soukromého kapitálu do čínských bank. Deník China Daily s odvoláním na komisi pro regulaci bankovního sektoru nedávno uvedl, že soukromé firmy budou moci kupovat podíly v bankách prostřednictvím soukromých prodejů akcií, veřejných nabídek nových akcií, fúzemi, akvizicemi a dalšími způsoby.
Peking se snaží přimět zahraniční firmy k tomu, aby obchodovaly s akciemi denominovanými v jüanech na čínských akciových trzích namísto v Hongkongu, případně dalších světových burzách. Velkolepé plány se týkají Šanghaje, z níž se má do konce desetiletí stát nové světové finanční centrum. Již v lednu bylo oznámeno, že tamní objem obchodování s čínskou měnou výrazně poroste. Zatímco v roce 2010 to bylo necelých 400 bilionů jüanů, do roku 2015 by se to mělo zvýšit na trilion jüanů ročně.
Šanghaj prošla v posledních dvaceti letech dynamickým vývojem, zároveň má i bohatou historii přístavního velkoměsta. První Asociace burzovních brokerů a obchodníků (Shanghai Share Broker’s Association) zde vznikla už v roce 1891, v době boomu akcií těžebních společností. Později se přejmenovala na Shanghai Stock Exchange (SSE). Po komunistickém převratu v roce 1949 burza přestala fungovat a k její obnově došlo až v roce 1990. Burzovní trh ve městě nicméně zůstal omezený, primárně slouží pro obchodování čínských akcií. Čínská vláda ale usiluje o to, aby na jejím území vznikl „international board“, na němž by se obchodovaly i akcie mezinárodních společností.
Vzor v USA
Není pochyb o tom, že půjde o běh na dlouhou trať. Makléřské firmy zabírají pouze dvě procenta byznysu správy bohatství v Číně, dominují mu především komerční banky. Koncem loňského roku dosahovala celková aktiva čínského makléřského sektoru pouhých 261 miliard dolarů, což představuje zhruba čtvrtinu z 944 miliard, s nimiž se v té době mohla pochlubit společnost Goldman Sachs.
V Číně nyní působí přibližně stovka finančních domů obchodujících s cennými papíry. V loňském roce byly navíc tvrdě zasaženy stagnací akciového trhu a poklesem veřejných nabídek. Jejich čistý zisk se propadl téměř o polovinu.
„Čínský makléřský sektor doposud nezískal konkurenceschopnost, jakou mají přední světové investiční banky,“ konstatuje Čínská komise pro regulaci cenných papírů, která reformy navrhuje. Koncem května komise oznámila, že bude podporovat vstup domácích i zahraničních soukromých firem na akciové trhy. Soukromí investoři by se měli dostat na trh například tím, že koupí akcie od státních firem, které je budou prodávat v rámci restrukturalizace.
„Vypadá to, že čínští regulátoři doufají, že se jim podaří zkopírovat model vývoje makléřského průmyslu ve Spojených státech,“ uvedl pro agenturu Reuters Tian Liang, analytik investiční společnosti Guosen Securities. Čínské makléřské společnosti jako CITIC Securities a Haitong Securities mají v souvislosti s reformou velká očekávání. Odborníci však upozorňují, že ne všechny firmy zabývající se tímto byznysem budou z nadcházejících změn těžit.
Reformy souvisejí s postupným omezováním role státu na chod čínské ekonomiky. Premiér Wen Ťia-pao nedávno nařídil vládě vypracovat strategii na toto téma. Plány podpory soukromého sektoru jsou nyní nejdalekosáhlejší od roku 2001, kdy Čína vstoupila do Světové obchodní organizace. Za těmito kroky je snaha Pekingu posunout hospodářské reformy opět dál. A také úsilí povzbudit slábnoucí ekonomický růst v zemi.
