Většina uhlíku, který se ukládá do dřevin, se stejně uvolní do atmosféry v časovém horizontu 15 let, protože se více než polovina dřeva spotřebuje jako palivo, nebo materiál na ploty, obaly a papír. Jen menší část dřeva se použije ve stavebnictví pro dlouhodobé účely. Dospěla k tomu analýza Královské společnosti pro ochranu ptactva (RSBP).
V Británii se poráží hlavně jehličnaté stromy
Většinou se jedná o jehličnaté stromy, které mají rychlý přírůstek dřevní hmoty. Při jejich zpracování ale dochází k uvolnění CO2 zpět do atmosféry. Z údajů za rok 2018 ve Velké Británii vyplývá, že se dřevo z 23 procent použije jako palivo, 56 procent pak skončí na pile pro další zpracování.
Z tohoto dřeva je pouze 33 procent využito jako stavební dřevo, které v sobě uchová uhlík po několik desetiletí. Větší část se použije na výrobky, které mají krátkou dobu životnosti. Jako je oplocení (36 procent), palety nebo další obaly (24 procent) a výrobu papíru (4 procenta).
Aktivisté slaví. Koronavirus nás učí žít klimaticky šetrně, umře méně lidí na znečištění
„Nemá smysl pěstovat velké množství rychle rostoucích jehličnanů s logikou, že pohlcují uhlík, pokud potom skončí v papírně, protože se veškerý uhlík, který stromy pohltily, do několika let opět uvolní do atmosféry,“ zdůraznil Thomas Lancaster, který je v RSBP zodpovědný za zemědělskou politiku.
Vysazování nepůvodních stromů přírodě škodí
Lancaster
tvrdí, že je chybnou úvahou prosazovat vysazování stromů kvůli
snižování emisí CO2, pokud se jedná o nepůvodní druhy stromů
a nejsou vysazovány s tím, že půjde o dlouhodobé úložiště
uhlíku.
Britská komise pro klimatickou změnu nicméně hovoří o tom, že do roku 2050 se na ostrovech vysadí 1,5 miliardy stromů. Pouze ropné a letecké společnosti by měly v rámci offsetových programů vysadit 100 milionů stromů ročně.
Hrozí také riziko, že se budou bez dlouhodobého plánu vysazovat jehličnany v nížinách a budou přitom zabírat kvalitní zemědělskou půdu, varovala ekoložka Ellie Craneová z univerzity v Cambridge.
Umělé vysazování jehličnatých stromů na Skotské vysočině je zase katastrofální pro různorodost přírody, dodal Lancaster. Nepůvodní druhy dřevin na nesprávných místech mohou podle něj naopak klimatickou krizi prohloubit.
Zdroje: rsbp.org.uk, theguardian.org
