Lidé mají sklon k většímu pesimismu, než jaký fakta zasluhují. Zjistil to globální průzkum Světového ekonomického fóra.
Průzkum zjišťoval, jak lidé smýšlejí o vývoji věcí v různých kategoriích během prvních patnácti let 21. století ve srovnání s posledními patnácti lety století dvacátého.
Průzkum zjistil, celkem pochopitelně, že lidé jsou pesimističtější, než je je třeba (a než by Světové ekonomické fórum chtělo, zdá se). Věnoval se počtu vražd za rok, počtu obětí teroristických útoků, počtu uvězněných imigrantů v poměru k celkové vězeňské populaci, procentuálnímu počtu dětí narozených matkám před dovršením 20. roku věku (u matek, ne novorozenců) a hodnocení vlastního zdraví.
Proč je pochopitelný pesimismus? Protože průzkum se podle všeho takovými věcmi nezabýval - nejmarkantnější změna, již svět roku od roku 1985 prodělal od roku 1985, je v informovanosti. Nikoli však v informovanosti o důležitých věcech, nýbrž v informovanosti o tom, co živí masová a sociální média. Vraždy, terorismus, všeobecné pozdvižení okolo imigrace (je patrné i v Česku, ačkoli uprchlíků je zde dohromady dvanáct; i ti chtějí pryč, protože zůstali v Králíkách; bylo tak dosaženo jejich integrace s novým prostředím, protože běžný obyvatel Králíků chce taky do Německa) a vůbec nešvar, nešvar, nešvar. O tom víme velmi dobře, zatímco třeba povědomí široké veřejnosti o nových poznatcích stran prvočísel je stejně chudé jako vždycky.
Osobní důvody
Druhý zanedbaný efekt je osobní. Autorovi těchto řádek bylo v roce 2000 pětatřicet let; předcházejících patnáct let bylo jistě příznivějších než následujících patnáct. Lze se domnívat, že málokdo je v padesáti větší optimista než ve dvaceti; to se pochopitelně promítne i do odpovědí.
Zatřetí, slova jako Google a Facebook, která člověku myšlenku na vraždu dnes připomínají každou hodinou, se buď na tomto světě před rokem 2000 teprve rozkoukávala, nebo neexistovala vůbec. (Ano, existovala slova jako třeba „Vasil“ a „Biĺak“, ale na ta už jsme právě milosrdně zapomněli.)
Přesto, čteme-li následující výsledky průzkumu a příslušné statistiky, zjistíme leccos zajímavého.
Úplně nejhůř se srovnávání věcí tehdejších a dnešních vedlo Jihoafričanům. Jižní Afrika (jaký je důvod psát „Jihoafrická republika“, když také neříkáme „Finská republika“ nebo „Dánské království“?) převzala pochybnou čest být nejvíce zbytečně ponurá, od Indie, jež letos skončila na pátém místě.
Brazílie, Filipíny a Peru tvoří zbytek pěti zemí, jejichž obyvatelé mají nejméně přesné ponětí o řečeném srovnání; naopak respondenti ze Švédska, Norska a Dánska byli nejpřesnější.
Vraždy
Pětaosmdesát procent respondentů z Jihoafrické republiky věřilo, že se od roku 2001 v jejich zemi vraždí více; ve skutečnosti počet vražd poklesl ve srovnání s obdobím 1985-2000 29 o plných procent.
Teroristické útoky
Myslíte si, že v posledních 15 letech došlo ve vaší zemi k většímu počtu úmrtí kvůli teroristickým útokům než v 15 letech před útoky z 11. září 2001 v New Yorku?
Méně než pětina dotazovaných si myslí, počet takových úmrtí poklesl. Ve většině zemí uvedených v průzkumu však je ve skutečnosti výrazně nižší (celkově poklesl zhruba o polovinu). Výjimku tvoří například Francie a Belgie, které v posledních letech trpí islamistickými teroristickými útoky více než v minulosti; Španělsko a Británie naopak vykazují zřetelný pokles oproti dobám, kdy u nich řádili teroristé z IRA a ETA.
Přesto si 47 procent britských respondentů myslí, že obětí terorismu bylo vod roku 2001 více; pouze 15 procent si myslí opak. Ve skutečnosti v letech 1985-2000 způsobili teroristé 311 úmrtí; v následujících 15 letech to bylo 62 úmrtí.
Přistěhovalci ve vězení
Kolik procent z celkové vězeňské populace tvoří cizinci?
V odpovědi na tuto otázku lidé obvykle počty nadsazují. Američané si myslí, že zločinci pocházející ze zahraničí tvoří 32 procent vězeňské populace, když skutečný počet je pouze 5,2 procenta. V Saúdské Arábii je naopak podíl zahraničních vězňů značně podceňován. Průměrný odhad byl 26 procent, ale skutečný údaj je 72 procent. (Samozřejmě - z jakého důvodu je představa, že v tuzemských žalářích sedí více cizinců, považována za pesimistickou, je otázka, na kterou by autor těchto řádek nechtěl odpovídat před rokem 2000 ani po něm.)
Dospívání
Kolik dívek mezi patnáctým a devatenáctým rokem porodí?
Respondenti ve všech zemích údaj nadhodnocují, nejvíce v Brazílii - průměrný odhad je, že každoročně porodí 48 procent dívek v řečením věku, kdežto ve skutečnosti 6,7. Následují Kolumbijci, Mexičani a Peruánci. Znovu se nabízí otázka, proč si Světové ekonomické fórum myslí, že je lepší, když matky rodí pozdě a málo. Že by větší problém bylo Světové ekonomické fórum než mladé matky?
Zdravotní stav
Obzvlášť zábavné je srovnán odpovědí na otázky „je váš zdravotní stav dobrý?“ a „kolik lidí je podle vás ve vaší zemi v dobrém zdravotním stavu?“ S výjimkou Japonska, Filipín a Peru si všichni respondenti myslí, že jsou na tom lépe než většina jejich krajanů. Nejzřetelnější je rozdíl v Jižní Koreji: domnívají se, že jen 39 procent jejich krajanů bude považovat své zdraví za pevné - ale 80 procent z nich považuje za pevné své vlastní zdraví.
Kulturní vliv (například různá míra společenské stigmatizace spojené v různých zemích se špatným zdravím) nehrál v průzkumu roli. Proč taky, když by to nijak neprospívalo zadání od Světového ekonomického fóra - to jest šířit představu, že svět je stále lepším a lepším místem k životu.
Čtěte další komentáře Daniela Deyla:
