VÍT VOLHEJN, SPOLEČNOST FINESKO: Společnost Finesko se věnuje hlavně finančním službám, vymáhání a odkupu pohledávek a poskytování úvěrů. Více než polovina zaměstnanců této společnosti spadá do kategorie osob se změněnou pracovní schopností. * Základní kapitál vaší firmy je 50 milionů a společnost stále roste.
VÍT VOLHEJN, SPOLEČNOST FINESKO: Společnost Finesko se věnuje hlavně finančním službám, vymáhání a odkupu pohledávek a poskytování úvěrů. Více než polovina zaměstnanců této společnosti spadá do kategorie osob se změněnou pracovní schopností.
Základní kapitál vaší firmy je 50 milionů a společnost stále roste. Kolik postižených zaměstnáváte?
V současné době zaměstnáváme zhruba 70 lidí. Z toho 40 zaměstnanců spadá do kategorie osob se změněnou pracovní schopností. Firmu Finesko jsme založili před devíti lety s pětadvaceti zaměstnanci a už od počátku jsme zaměstnávali více než 50 procent osob se změněnou pracovní schopností. My dlouhodobě tyto osoby vyhledáváme a zaměstnáváme je. V podstatě se dá říci, že pokud se nám takový člověk přihlásí, snažíme se pro něho najít nějakou práci a většinou ho přijmeme.
Co vás vedlo k cílenému zaměstnání těchto osob? Prvotní impulzy byly dva. Prvním z nich byla snaha pomoci lidem, kteří mají na trhu práce horší uplatnění. Druhým důvodem bylo legislativní zvýhodnění zaměstnavatelů, kteří tyto lidi zaměstnávají. V současné době však dochází k tomu, že se neustále mění podmínky pro zaměstnavatele s více jak 50 procenty postižených zaměstnanců, takže je problém s plánováním. K zásadní změně došlo před pěti lety, kdy se zcela změnil systém přidělování dotací a podpor. Pro nás to znamenalo z roku na rok snížení tržeb o čtyři miliony korun. Bylo to pro nás velmi obtížné, ale zvládli jsme to. Bohužel se znovu připravují další změny v zákonech, které nám způsobí problémy. Jaký druh práce u vás postižení vykonávají? Například telefonicky vymáhají pohledávky, tisknou a rozesílají písemné upomínky dlužníkům. Někteří dělají domácí práci. Lidé s ekonomickým vzděláním u nás zpracovávají účetní doklady nebo vyhledávají informace na internetu. Vyznáte se v legislativě sami nebo si musíte platit právníky? Naše firma je členem Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených, takže informace o zákonech a změnách získáváme právě od ní. Toto sdružení se zabývá také lobbováním v parlamentu a usiluje o změnu některých zákonů tak, aby byly pro nás příznivé. Jaké postižení a vzdělání mají vaši zaměstnanci? Zaměstnáváme lidi s různým postižením i vzděláním. V oblasti východních Čech pro nás pracují lidé manuálně. Část zaměstnanců pracuje z domova, kde vážou mašle a dělají z nich balíčky. Každý týden jim rozvážíme práci a hotové výrobky pak svážíme. Někteří naši zaměstnanci mají střední nebo vysokoškolské vzdělání. Převážně zaměstnáváme lidi s běžným postižením, ale samozřejmě, že máme zaměstnance i s velmi těžkým postižením. Zaměstnáváme lidi se silnou cukrovkou, s oční vadou, s únavovým syndromem, s nemocnými zády, ale i vozíčkáře. Takovým příkladem může být náš zaměstnanec, který je účetní a pro nás pracuje z domova. Nebo máme zaměstnance, který není schopen se pohybovat sám mimo svůj domov ani pokoj. Tento zaměstnanec pro nás vykonává práci na počítači. V jeho případě máme vyšší náklady, protože mu platíme připojení na internet i telefon. Starosti a problémy zaměstnavatelů postižených jsou od běžných podnikatelů asi trochu odlišné. V čem spočívá hlavní rozdíl?
Hlavním problémem, který musíme řešit, je velká nemocnost našich lidí. V momentu, kdy dostaneme velkou zakázku a onemocní nám polovina lidí, tak nám to pochopitelně zkomplikuje situaci. Aby k tomuto nedocházelo a byli jsme dlouhodobě schopni plnit své závazky, musíme zaměstnávat dvojnásobné množství lidí. Vytváříme si tak rezervy, abychom pokryli tyto výpadky. Jsme pak spolehliví z pohledu našich odběratelů.
Mají zaměstnavatelé postižených větší náklady?
Ano. Máme vyšší náklady na mzdy, protože zaměstnáváme větší množství lidí, než skutečně potřebujeme. Další náklady máme na rozvážení a svážení práce domácím pracovníkům.
Myslíte si, že pomoc od státu je dostatečná?
Problémem je nestabilnost systému. Neustále se mění podmínky. Seženeme pro postižené zaměstnance novou zakázku, přijmeme nové lidi a za rok zjistíme, že se změnily zákony a najednou je to pro nás nevýhodné. Přál bych si dvě věci:
Za prvé, aby zákonodárci zohlednili vysokou nemocnost zaměstnanců se sníženou pracovní schopností.
Za druhé, abychom se vždy o připravovaných změnách dozvídali v dostatečném předstihu. Musíme se na každou změnu připravit a neustálé změny zákonů nám komplikují život.
Finesko také poskytuje takzvané náhradní plnění. Jaká je v tomto směru informovanost českých firem? Myslím, že informovanost firem stoupá. Těm, kteří nezaměstnávají čtyři procenta postižených nebo neodebírají zboží a služby od firem poskytujících náhradní plnění, hrozí sankce. Když hrozí finanční ztráta, každý si raději ohlídá, aby svou povinnost ze zákona splnil. Bohužel legislativa umožňuje dvojí výklad, a tak některé firmy zneužívají možnost náhradního plnění. Děje se tak pomocí přefakturovávání. Tím nás tyto firmy ale poškozují. Právě kvůli obcházení zákona o skutečné náhradní plnění není takový zájem, jaký by být měl. * JAK NA NÁHRADNÍ PLNĚNÍ?**
Nejprve je nutné zjistit, kolik peněz firma odvedla kvůli neplnění povinného podílu (nezaměstnala požadovaný počet invalidů a neodebrala od nich zboží) za uplynulý rok. Druhým krokem je úvaha o tom, jaký druh zboží, služeb či materiálu chceme odebírat od firem či chráněných dílen, které náhradní plnění poskytují. Zbývá najít a zkontaktovat vybranou firmu. Hledat lze například na stránkách www.nahradniplneni.cz.
