Jak skleníkové plyny ovlivňují stoupající teplotu ovzduší? Dvanáct evropských zemí se spojilo do projektu ICOS, který to bude zjišťovat. Je mezi nimi i Česko.
„Infrastruktura ICOS (Integrated Carbon Observation System) sdružuje špičkové evropské měřicí stanice pro pozorování skleníkových plynů v atmosféře, v suchozemských i oceánských ekosystémech,“ popisuje Hana Šprtová z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.
Českým příspěvkem do systému je i pozorovací stanice v Lanžhotě. Ta vysoko nad korunami stromů jihomoravského lužního lesa sleduje, kolik oxidu uhličitého, dusného a metanu tudy stoupá do atmosféry kvůli oteplování.
Naproti tomu švýcarská vysokohorská stanice sleduje situaci ve vyšších vrstvách atmosféry, výzkumné plavidlo Belgica zase skleníkové plyny v oceánských ekosystémech. Jinde zase měří, kolik plynu se uvolňuje z tajícího permafrostu.
Výsledky z lanžhotské pozorovatelny by do budoucna mohly pomoct i českým zemědělcům. Ti už dnes musí válčit s tím, že dříve úrodné oblasti kvůli suchu, vyšším teplotám a nedostatku srážek chřadnou.
Data ze systému ICOS by měla vědcům posloužit k tomu, aby zjistili, jak globální změnu – a tedy i nedostatek srážek a rostoucí sucho – alespoň zpomalit.
A jak se klimatická změna může projevovat konkrétně v Česku? „Kvůli teplejší zimě bez většího množství sněhu nedojde k doplnění vody v půdě a ve vodních zdrojích. Poté vzhledem k dřívějšímu začátku vegetační sezóny dojde i k rychlejšímu vyčerpáni vody v půdě. K tomu horké léto ještě více vysuší krajinu. A místo toho, aby došlo k doplnění srážek během podzimu, může nastat delší období s takzvaným babím létem,“ předvídá Šprtová.
Letošní rok jí dává za pravdu, období od dubna do září bylo podle údajů naměřených v pražském Klementinu nejteplejší od roku 1775, kdy tam meteorologové začali počasí sledovat. I říjen je mimořádně teplý. Srážky jsou naopak podprůměrné.
Jak se změní Česko? Teplo jako na Jadranu a pořádné sucho, na citrony ale zapomeňte
Dále čtěte:
Boj se změnou klimatu se vyplatí, tvrdí studie. Může přinést prý až 26 bilionů dolarů
V prach se obrátíš. Startovní čárou pro řešení sucha je záchrana půdy
Ekolog Josef Fanta: Přestali jsme uvažovat selským rozumem
