Je také pravdou, že pro nějakou část veřejnosti je Miroslav Kalousek skutečně symbolem korupce, přestože četná vyšetřování mu žádný trestný čin neprokázala.
Pro jinou část veřejnosti je zase symbolem korupce Babišův nedávno zesnulý kamarád Gross a současný režim považují za horší, než minulý jakkoli korupční, protože systém dospěl do stadia jakési verze sultanátu, kde privátní byznys vezíra žije z vládní politiky a běhání s igelitkami od strýčka Vika je dávno přežitým amatérismem.
A pětina obyvatelstva zatím stále věří, že vezír je moudrý a bere si jen to, co mu náleží a čtyři pětiny by zase rády zpátky svého ministra, kterého možná sice jednou chytnou s igelitkou, ale především bude možné ho standardně chytit a potrestat, což u vezírů je prostě z definice vyloučené.
Babišův řepkový byznys
Je nevyvratitelnou skutečností, že Babišův řepkový byznys žije jen proto, že ho vláda podporuje více, než je nezbytně nutné. Je také pravda, že schvalovaný vládní návrh zákona o zneužívání tržní síly dává Babišovým potravinářským firmám silnou zbraň pro vydírání obchodních řetězců, do nichž dodávají své výrobky.
Stejně tak je pravda, že ministerstvo financí obsazuje statutární orgány státních firem, které významně obchodují s privátními firmami ministra, lidmi, které mají k těm privátním firmám nepříjemně blízko. A v neposlední řadě ministerstvo financí má dost nástrojů na to, aby znepříjemňovala, či zpříjemňovalo život bankám financujícím impérium Agrofertu.
Těch případů, kdy se v Babišovi střetává vlastník mohutné průmyslové skupiny s politikem, který svým rozhodováním zásadně ovlivňuje její prosperitu, je nekonečně mnoho.
A je jistě pravda, že Babiše na vrchol politické pyramidy vynesla sebedestruující a sebediskreditující pravice v minulých pár letech, což ovšem pochopitelně neznamená, že východiskem z této kaše je sultanát. To ať se vezír zlobí, nebo nezlobí, lepší řešení to prostě není.
Čtěte další komentáře autora:
