Firmy začínají chápat, že podporovat návrat rodičů do práce se vyplatí
Firmy začínají chápat, že podporovat návrat rodičů do práce se vyplatí. Firemní školky to ale v Česku zatím nemají jednoduché
Školka pro děti zaměstnanců je v Česku zatím raritou a většina firem ji vnímá jako příliš drahý luxus. Některé společnosti si přesto uvědomují, že založení školky pomůže nejen zaměstnancům, ale především samotné firmě. Patří mezi ně společnosti Raiffeisenbank, Českomoravská stavební spořitelna, Linet nebo Siemens. „Náklady na hledání, získání a zaučení nového zaměstnance jsou daleko vyšší, než když se rodič vrátí brzy do práce. K těmto tvrdým číslům je potřeba přičíst i další faktory, sice hůře měřitelné, ale velmi důležité. Posilujeme tím vztah zaměstnanců ke společnosti a zlepšujeme rovnováhu jejich osobního a pracovního života,“ uvádí například Pavel Kaidl, tiskový mluvčí poslední jmenované společnosti. A firmy si samozřejmě uvědomují, že rychlému návratu po rodičovské dovolené je třeba v Česku vydatně pomoct. V mnoha částech republiky je totiž takřka nemožné umístit dítě do veřejné školky, natož jeslí. Nejhorší situace je pochopitelně v lidnaté Praze a Středočeském kraji. Obce a kraje, které veřejné školky zřizují, totiž zaspaly dobu. V letech nízké porodnosti se krátkozrace svých předškolních zařízení zbavovaly, a ta dnes chybí. Pokud firmy nechtějí na dlouhá léta přicházet o mladé zaměstnankyně a zaměstnance, musejí výpadek částečně nahradit samy. Nyní mají šanci získat na firemní školky dotaci z Evropské unie. Nedostane se sice na všechny, v českém právním prostředí jde ale zatím o nejjistější cestu, jak snížit náklady na poměrně drahý projekt.
Grantová loterie Před necelými třemi týdny byla pražským magistrátem zveřejněna výzva k předkládání grantových projektů, které mají podpořit vstup znevýhodněných skupin na trh práce. Spadá sem mimo jiné i zakládání a provoz firemních školek. Mimopražským zájemcům o dotaci na školku je určena výzva ministerstva práce a sociálních věcí, vypsaná minulé pondělí. V Praze se bude na zřízení a provoz školek rozdělovat z evropských fondů sedmdesát milionů korun. Kolik přesně to bude ve zbytku republiky, je těžké přesně určit. Je sice jisté, že celkem se rozdělí 450 milionů korun, spadají sem ale i projekty zavádění flexibilních pracovních úvazků, podpory podnikání žen nebo dalších aktivit, které napomáhají zrovnoprávnění žen na trhu práce. Žádat o podporu mohou nejen firmy, ale také neziskové organizace a veřejné instituce. Přestože se jedná o poslední šanci, jak do konce roku 2013 získat evropskou podporu na tento účel, rozdělované částky nejsou nijak závratné. „Vzhledem k tomu, že průměrný grant se pohybuje okolo pěti milionů korun, letošní pražská výzva pomůže zhruba čtrnácti projektům. To je velmi málo,“ komentuje situaci Kateřina Francová, zakladatelka občanského sdružení Firemní školky. Jen v hlavním městě jsou totiž rozpracovány desítky projektů firemních školek, které bez dotace pravděpodobně nevzniknou. Když se dotace rozdělovaly naposledy, uspěla jen zhruba jedna sedmina žadatelů.
Úlevy nad dotace Vypracované žádosti je třeba odevzdat v případě Prahy do poloviny července, mimopražští mají čas do konce srpna. Začít s přípravou až teď je sice už trochu pozdě, ani pro opozdilce ale úspěch není úplně nemožný. Zejména firmy, které se už myšlenkou zabývaly a vědí, že by v jejich případě školka měla opodstatnění, by měly zpozornět. Na dva a půl roku se jedná o poslední šanci, jak na projekt získat peníze z EU, a co bude po roce 2013, nikdo netuší. Samotné shromáždění dat a vypracování argumentace, proč je školka potřeba, zabere poměrně dost času. „Na tuto zásadní fázi je třeba vyhradit alespoň tři týdny. Následné vypracování žádosti už není tak náročné, dá se zvládnout zhruba za týden,“ popisuje Francová průběh procesu za předpokladu, že žadatel využije poradenských služeb. Ty se dají u neziskových organizací, které se problematikou zabývají, nakoupit za zhruba šedesát tisíc korun. Podpora z Evropské unie má sice svůj význam, systémovou změnu v českém předškolním vzdělávání ale nepřinese. Právě proto, že její získání záleží do značné míry na náhodě a štěstí. Co by firmy motivovalo k zakládání školek podstatně více, by byla daňová uznatelnost nákladů, jež s poskytováním služeb péče o děti zaměstnanců souvisejí. Další desítky rozpracovaných projektů čekají na okamžik, kdy bude konečně možné dát si školku do nákladů.
Dobrá, ale drahá Většina z dvacítky firemních školek, které dnes v České republice existují, není zapsána ve školském rejstříku ministerstva školství, a daňová uznatelnost se na ně zatím nevztahuje. Pokud se firmám nepodaří sehnat evropský grant, musejí zařízení platit z čistého zisku. A není to vůbec levné. „Ať jde o školku akreditovanou u ministerstva školství a fungující podle školského zákona nebo o školku, která není v rejstříku a řídí se živnostenským zákonem, musí splnit náročná hygienická kritéria,“ vysvětluje Kateřina Francová. Naopak na rozdíl od registrovaných školek nemusí v těch neregistrovaných pracovat odborný personál. Přesto si mnoho školek bez akreditace zakládá na tom, že mají stejně kvalitní učitele a vzdělávací program jako tradiční školky. To se samozřejmě promítne do provozních nákladů. „Péče o jedno dítě na měsíc vyjde v naší školce zhruba na patnáct tisíc korun. Provoz zařízení je nákladný, asi proto firemních školek zatím moc není,“ shrnuje Michaela Hartychová Hroncová z Českomoravské stavební spořitelny, která stála u zrodu firemní školky s příznačným názvem PampeLiška. I když rodiče část školného platí sami, výrazný podíl břemene zůstává většinou na firmě. Aby si běžní zaměstnanci mohli školku dovolit, nepřekračuje jejich měsíční příspěvek pět tisíc korun. Některá zařízení jsou pro rodiče dokonce zcela zdarma, to je třeba případ firemní školky společnosti Linet nebo Akademie věd.
Dobešova podpora nestačí Daňová uznatelnost pro všechny typy školek je klíčová proto, že podmínky akreditace pod ministerstvem školství jsou pro firmy často nesplnitelné. Ze zákona se do akreditované školky přijímají děti od tří let, výjimečně už děti dvouleté. Firemní školky ale často slouží i pro děti mladší – právě proto, aby se rodič mohl vrátit co nejdřív do práce. Navíc musí společnost, jež se uchází o členství v rejstříku škol, mít v názvu slovo „škola“. To je pro firmy obrovská komplikace. „Museli jsme si kvůli akreditaci založit novou dceřinou společnost Mateřská škola Linet. Je tam i řada dalších problémů,“ říká Vladimíra Michnová, personální ředitelka firmy Linet. Menší firmy pak někdy dojdou k závěru, že pro ně registrace ani není výhodná. „Z našich zkušeností vyplývá, že pokoušet se o registraci se vyplatí školkám s více jak třiceti dětmi. Pro ty menší přináší zpravidla víc starostí než užitku,“ shrnuje Francová. Neakreditované školky nemají uzavřené dveře jen k daňové uznatelnosti. Nedosáhnou ani na příspěvky od ministerstva školství, které výrazně snižují náklady na jedno dítě. To se přitom týká i podpory, již od září tohoto roku slibuje firemním školkám ministr Josef Dobeš. Odborníci i firmy se proto shodují, že tolik oslavovaný krok ministerstva školství nijak zvlášť nepomůže. Daleko více se naděje upínají k návrhu zákona o službách péče o děti, který zatím počítá s uznatelností nákladů na všechny typy školek. Ten je nyní v připomínkovacím řízení, v účinnost by mohl vejít od července 2012. Otázkou ale je, v jaké podobě bude zákon nakonec schválen. Námitky by mohlo mít ministerstvo financí, jež daňovou uznatelnost ještě nedávno striktně odmítalo.
