Takzvaná agrivoltaika přináší kombinaci výroby elektřiny a zemědělské produkce. Speciální panely generují více elektřiny v časech, kdy je po ní poptávka, a je ji tedy možné prodat dráž.
Aukce podpory obnovitelných zdrojů, jaké fungují třeba v Německu, srazily ceny solárních elektráren na hodnoty, kdy se prakticky obejdou bez dotací. Jenže zároveň odkryly i další slabinu zeleného zdroje. V poslední dražbě uspěly téměř výhradně projekty na zemědělské půdě. Fotovoltaika tedy může být levná, ovšem pouze za cenu toho, že zabere pole a pastviny, které už tak rychle mizí pod zástavbou.
Existuje však výjimka. V německé aukci uspěl s cenou 5,35 centu za kilowatthodinu i energetický startup Next2Sun. Cena se tedy příliš neliší od hodnot, se kterými se v současnosti s elektřinou obchoduje na burzách, a park tak může většinu času fungovat čistě na tržím principu. Především se však na ploše elektrárny mohou dál pást krávy a je na ni možné pěstovat zeleninu nebo třeba i řepku.
Na jaký obnovitelný zdroj energie by se mělo Česko zaměřit?
„Fotovoltaické panely stavíme svisle v dlouhých řadách od severu k jihu. Panely tedy vyrábí elektřinu z obou stran. Ráno na ně svítí slunce z jedné strany, v poledne je přesně nad nimi a odpoledne svítí z druhé strany,“ popsal serveru Euro.cz princip Daniel Kögler, jeden z šesti podílníku společnosti, který přijel koncept „agrivoltaiky“ prezentovat do Prahy na konferenci Solární energie a akumulace.
Svisle umístěné panely zabírají podle něj jen jedno procento plochy a využívají 10 až 15 procent záření, které na pole dopadá. Stále tak zůstává dostatek světla pro rostlinnou výrobu. Přesto je produkce elektřiny vyšší než u běžných solárních parků orientovaných na jih.
Svit se odráží od země
To má několik příčin. Svislé panely zachytí i časné ranní světlo vycházejícího slunce, které může standardně umístěné panely míjet. Především však pohlcují světlo odražené od země, což klasické panely neumí vůbec. Podle serveru německého týdeníku Spiegel.de sází proto na takzvané bifaciální moduly většina velkých výrobců a v ideálním případě se díky nim produkce zvýší až o 25 procent.
Platí přitom, že čím světlejší podklad, tím více elektřiny. Podle Köglera by tak čistě teoreticky byl nejlepším podložím beton, to je však v naprostém rozporu se zaměřením firmy. „Chceme, aby plocha zůstala zachována pro zemědělské využití,“ vysvětluje hlavní motivaci. I na zatravněné ploše lze podle něj vyrobit až o desetinu více elektřiny než v klasické elektrárně.
Firma už v Sársku vybudovala za 1,8 milionu eur elektrárnu o instalovaném výkonu dvou megawattů, podle deníku Saarbrücker Zeitung největší tohoto typu v Evropě. Letos by měla následovat čtyřmegawattová elektrárna a rozjednané jsou i další projekty
Vedle vyšší výroby mají svislé panely ještě další výhodu. Sluneční záření zachytávají nejvíce po ránu, pak jde výroba dolů a v odpoledních hodinách zase roste. Tedy přesně naopak, než je tomu u běžných solárních parků. Představují tak nejen menší zátěž pro síť, ale vyrábí elektřinu v době, kdy je jí obvykle nedostatek a je ji tedy možné i dráž prodat.
Slunečný víkend přál fotovoltaice. Ta zajišťovala až pětinu výroby elektřiny v Česku
Podle Köglera tak mohou panely ideálně fungovat v kombinaci třeba s mléčnou farmou. „Ty mají ráno vysokou spotřebu energie, protože všechny krávy je potřeba podojit. V poledne je spotřeba minimální a odpoledne zase vysoká, takže to přesně odpovídá naší výrobě,“ vysvětluje. Zákazníka pro první takovou farmu už Next2Sun našel v Irsku.
Pole zůstane bez dotace
Tím však naráží na největší problém nové technologie. A sice najít mezi konzervativními zemědělci ty, kteří budou ochotni zkombinovat pole či pastvinu s elektrárnou. Nejde přitom jen o ideologické, ale i ekonomické rozhodnutí. Zisky z výroby elektřiny se totiž musí minimálně vyrovnat výši zemědělské dotace na plochu.
Podle německé legislativy nemůže být pozemek zároveň určen k výrobě energie i zemědělské produkci. Jakmile ztratí status zemědělské půdy, přijde hospodář i o nárok na dotaci. Partnery se tak Next2Sun daří nacházet především mezi idealistickými biozemědělci.
Řešením by podle Köglera bylo, kdyby ze zemědělské půdy bylo vyjmuto jen jedno procento plochy, které zabírají samotné panely, což však zatím předpisy neumožňují.
Čtěte také:
