Polovina všech rodičů je toho názoru, že by děti na všech úrovních vzdělání měly mít základní přehled o rodinných financích, aby věděly, jaké jsou finanční možnosti rodiny. Zároveň však přiznávají, že je neinformují.
Foto: Profimedia.cz
A přestože 90 % rodičů nepovažuje finanční odměnu dětem za dobré známky a pomoc v domácnosti za vhodnou motivaci, třetina z nich je takto odměňuje. Vyplývá to z průzkumů ČSOB a Poštovní spořitelny.
„Na finanční odměnu za dobrý prospěch a pomoc v domácnosti nepanuje mezi rodiči jednotný názor. Někteří v ní vidí jedinou motivaci dnešních dětí, jiní jsou toho názoru, že si děti zvyknou dostávat za všechno odměny,“ říká Ondřej Škorpil, ředitel Kanceláře představenstva ČSOB. Přesto je takto motivují k lepším výsledkům. „Žáci 1. stupně nejčastěji dostávají odměnu mezi 50 a 100 korunami, žáci 2. stupně 100 – 200 korun, středoškoláci 50 – 100 korun. Vysokoškoláci pak od rodičů dostávají 500 korun a více. Zde však nejde o odměnu za složení jedné zkoušky, ale například za úspěšné ukončení semestru.“
Za jeden ze symbolů vstupu do dospělosti považují tři čtvrtiny mladých zřízení vlastního účtu. Chtějí mít peníze, které dostanou nebo které si vydělají, pod vlastní kontrolou. Čtvrtina mladých chce mít účet, aby jim rodiče nedávali kapesné v hotovosti, neboť si uvědomují, že hotovost se snadněji utratí. „Třetina mladých pak uvádí jako důvod zřízení účtu potřebu vlastnit platební kartu, která je pro ně společenským statusem dospělosti,“ uvádí Jana Opršalová, výkonná manažerka segmentu Platební komfort ČSOB. „Za povšimnutí stojí, že mladí platí raději hotovostí, a než by platili kartou, raději si vyberou z bankomatu.“
Vlastní konto si studenti vybírají především podle balíčku služeb, nikoliv podle jednorázových dárků, které při otevření konta dostanou. „Pokud balíček obsahuje vedení účtu, výběry z bankomatu, platební kartu a platební transakce zdarma, jsou studenti spokojeni. Ocení rovněž možnost kontokorentu. To všechno jsou věci, které ČSOB Studentské konto Plus obsahuje, a pro které je mezi mladými tolik oblíbené,“ podotýká Jana Opršalová.
Ve chvíli, kdy studenti nemají dostatek peněz, 38 % z nich zajde požádat o půjčku rodiče a 32 % si jich najde dočasnou brigádu. „Překvapilo nás, že jen 9 % mladých by si půjčilo peníze od kamarádů,“ říká Jana Opršalová. Z průzkumu dále vyplynulo, že pokud by si studenti byli ochotni vzít půjčku, pak u své banky. Jen jedno procento z nich by si půjčilo u nebankovních institucí.
A s jakými penězi vlastně mladí disponují? Téměř polovina dětí na prvním stupni nedostává žádné kapesné, 21 % měsíčně do 100 korun. Děti na druhém stupni nejčastěji dostávají měsíční kapesné mezi 200 – 300 korunami. Téměř polovina středoškoláků dostává mezi 300 – 700 korunami. „Vysokoškolákům už rodiče v 18 % kapesné nedávají, protože si jejich potomek vydělává na brigádách díky částečnému úvazku,“ doplňuje Ondřej Škorpil z ČSOB.
Kapesné je rodiči vnímáno jako pozitivní věc, která pomáhá dítěti naučit se zacházet rozumně s penězi. Tři čtvrtiny rodičů se však podle průzkumu domnívají, že se vstupem na střední školu nebo do učení by děti měly začít chodit na brigády. Považují to za důležité pro jejich zdravý přístup k penězům. „Podle nich se musejí naučit vydělávat si peníze, aby věděly, že nic v životě nedostanou zadarmo a na všechno, co chtějí, si budou muset vydělat,“ vysvětluje Ondřej Škorpil. „Téměř 10 % rodičů ale připouští, že se jejich dětem nebude na brigádu chtít, že budou muset bojovat s jejich leností či pohodlností.“
Se samostatným výdělkem také souvisela další otázka průzkumu, kterou byl příspěvek na domácnost. Ten 90 % rodičů od dětí požaduje až při jejich nástupu do prvního zaměstnání. Jen 4 % rodičů je toho názoru, že by jim děti neměly na domácnost přispívat vůbec.
