Dostatek peněz znamená kvalitnější stravu, zdravější životní styl a v řadě zemí i lepší dostupnost vhodné zdravotní péče. Podle serveru Sciencedaily se délka průměrného života mezi procentem nejchudších a těch úplně nejmajetnějších Američanů liší o více než 10 let. Jednou z příčin by mohla být i zhoršená imunita v důsledku frustrace z neuspokojivého sociálního statutu, naznačuje nedávná studie mezinárodního týmu výzkumníků.
Studie, na které se podílely americká Duke University, Emory University a univerzita v kanadském Montrealu ve spolupráci s institutem pro výzkum primátů v keňském Nairobi, se zaměřila na pětačtyřicet samic makaků žijících v zajetí. Primáti stejně jako lidé jsou tvorové společenští a ustavují hierarchické sociální uspořádání. Opice, které neměly příležitost se dopředu seznámit, vědci promíchali a poté sledovali dominantní a submisivní jedince projevující se v nově ustavovaném sociálním řádu tlupy.
Následovalo odebrání vzorků buněk a porovnání zhruba devíti tisíc genů. Více než šestnáct set z nich se pak u společensky níže postavených a submisivních jedinců chovalo odlišně než u těch s vyšším postavením.
Zhoršená aktivita byla především patrná v případě bílých krvinek, které představují pomyslnou první linii obrany imunitního systému. U opic těšících se vyšší sociální prestiži byla reakce imunitního systému silnější a o poznání bouřlivější než u těch, které se pohybovaly u samého dna společenské struktury.
Budou rodiče jednoho dne jaksi navíc? Přečtěte si, kdo je nahradí:
Přebyteční rodiče? Děti zabaví čínský robot
Podle Luise Barreira, jednoho z autorů studie a odborného vědeckého asistenta zabývajícího se imunologií a genetikou na univerzitě v kanadském Montrealu, by studie mohla do určité míry osvětlit, proč jsou někteří lidé z chudších společenských vrstev náchylnější ke zdravotním problémům více než jejich bohatší spoluobčané. Faktorem hrajícím roli by mohl být chronický stres, který je s životem na společenském dně spojený.
Oslabovat imunitní systém tak může stres sám o sobě i v případě, že další rizikové faktory, jako například špatná životospráva, přítomny nejsou. „Ukazuje to, že vliv sociálního postavení na zdraví jedinců není trvalý, alespoň ne co se týče dospělých subjektů,“ uvedla Jenny Tungová, další z autorů studie a odborná asistentka na katedře evoluční antropologie a biologie Dukeovy univerzity.
Podle dalšího z výzkumníků Noaha Snydera, postgraduálního asistenta na téže univerzitě, se „sociální nepřízeň lidem dostane pod kůži“. „Pokud můžeme pomoci lidem, aby své sociální postavení zlepšili, a zároveň se nám podaří i redukovat některá ze stávajících hierarchických uspořádání, můžeme lidem zlepšit jejich zdravotní stav i celkový životní komfort,“ dodal.
| Firma z Turecka vyvinula první transformer. Přečtěte si o něm: První opravdový transformer jde do prodeje. Je z Turecka a stojí 15 milionů  |
